Abit KA7-100 s podporou Ultra ATA/100 ale bez AMR
3.7.2000, Vít Zatloukal, recenze
Stabilní Athlon deska s patřičným komfortem (i cenovým).
Společnost Intel vyrábí i815 čipset ve dvou variantách, přičemž výkonnější z nich – i815E (s ICH2) – podporuje Ultra ATA/100. Ten se však pochopitelně nedá použít pro procesory Athlon, takže firma Abit použila řešení osvědčené např. z BE6-II desek a integrovala na základní desku KA7 Ultra ATA/100 řadič. Jedná se o čip HPT370 od HighPoint, který najdete i na základních deskách BE6-II rev. 1.2 (Abit bohužel použil k rozlišení pouze revizi, nikoliv třeba název BE6-III). Už když se k nám dostala deska KA7, zaujala nás její podobnost s BE6-II s tím rozdílem, že na KA7 zela prázdná místa pro dva IDE konektory a "nějaký" čip. Po zaplnění těchto bílých míst na KA7 čipem HPT370 a zmiňovanými IDE konektory pak dostaneme základní desku KA7-100. Pokud teď čekáte srovnání výkonu Ultra ATA/100 s Ultra ATA/66, musím vás zklamat. Disk podporující Ultra ATA/100 jsme neměli k dispozici, takže o tom až někdy příště.
Na první pohled
Základní deska Abit KA7-100 má v balení všechny běžné náležitosti – dva IDE kabely (jeden 80-ti žilový pro ATA/66-100 a jeden klasický), jeden floppy kabel, držák procesoru, teplotní čidlo, obsáhlý manuál a dva CD disky. Na prvním CD disku najdete potřebné ovladače – 4in1 pro VIA čipset, HPT370 pro Ultra ATA/100 řadič a program Awdflash pro naflashování nového BIOSu. Kromě ovladačů najdete na tomto disku utilitu pro hardwarové monitorování, Acrobat Reader, šetřič obrazovky a také manuály v dalších čtyřech jazycích. Druhé CDčko potěší příznivce Linuxu. Je na něm totiž distribuce Gentus, což je vlastně RedHat Abitem obohacený o podporu Ultra ATA/66/100 řadiče. Co ale v krabici nenajdete, je druhý pár USB konektorů připojitelných k headeru na desce. Pokud zrovna neoplýváte USB periferiemi, asi vám to vadit nebude, ale přesto je drobná piha na kráse KA7-100.
Konečně se dostáváme k vlastní desce. KA7-100 je postavena na čipsetu VIA KX133 s podporou procesorů Athlon (nikoliv Thunderbird) do Slotu A. Pro paměť jsou k dispozici čtyři DIMM sloty umožňující osadit až 2 GB paměti. Stabilitu při osazení všech čtyř paměťových slotů zajišťuje šest datových bufferů. Pro rozšiřování slouží jeden AGP slot s podporou AGP4x, šest PCI slotů a jeden ISA slot. Díky HPT370 řadiči je možné ke čtyřem IDE konektorům připojit až osm zařízení, z toho čtyři s podporou Ultra ATA/100. Je zajímavé, že Abit nevybavil desku AMR slotem ani audio kodekem, ačkoliv to KX133 čipset podporuje.
Šest PCI slotů sice nabízí velké možnosti, ale bohužel jako u většiny základních desek můžete narazit na sdílení přerušení jednotlivými sloty mezi sebou a s ostatními zařízeními. Na KA7-100 je přerušení PCI slotů sdíleno takto:
PCI 1 – AGP
PCI 2 – PCI 3
PCI 3 – PCI 2
PCI 4 – PCI 6 – USB
PCI 5 – HPT370
PCI 6 – PCI 4 - USB
Pro karty (resp. jejich ovladače), které nepodporují sdílení přerušení (často síťové karty) je tedy možné použít pouze PCI 2 nebo PCI 3 slot, případně v BIOSu zakázat HPT370 (což asi není moc žádoucí) nebo zakázat přerušení pro USB. Sdílení je nastaveno napevno, pouze je možné konkrétní dvojici/trojici přiřadit určité přerušení.
BIOS
O schopnostech základní desky do velké míry rozhoduje její BIOS, především co se podpory procesorů a jejich frekvencí týče. KA7-100 pro nastavení procesoru využívá SoftMenu III, které kromě přednastavených hodnot (500 MHz – 1 GHz) umožňuje manuálně měnit frekvenci sběrnice i napětí procesoru a I/O. K dispozici jsou následující hodnoty FSB: 100, 101, 105, 107, 110, 112, 115, 117, 120, 122, 124, 127, 133, 136, 140, 145, 150, 155 [MHz]. Zcela pochopitelně chybí hodnoty pod 100 MHz, protože všechny Athlony mají 100 MHz sběrnici a ta se bude do budoucna jen zvyšovat. Pozn.: Athlony používají DDR sběrnici (EV-6), takže efektivně komunikují na 200 MHz.
Manuální nastavení frekvence procesoru nabízí jednu zajímavou položku, a to "CPU FSB Plus (MHz)" umožňující zvýšit frekvenci sběrnice o dalších 0-28 MHz. To značně rozšiřuje možnosti přetaktování, protože tak můžete krokovat FSB po 1 MHz, teoreticky až do 183 MHz. Kromě SoftMenu III jsou na desce k dispozici i DIP přepínače, ty však nemají zdaleka takové možnosti a jsou určeny spíše pro OEM výrobce, kteří tak uživateli znemožní měnit nastavení procesoru v BIOSu.
Jak už je u VIA čipsetů zvykem, je možné zvýšit nebo naopak snížit frekvenci paměti o frekvenci PCI (většinou tedy o 33 MHz). Zajímavé je, že pro Ultra ATA/100 řadič je v BIOSu použito označení "Future ATA". Další položky BIOSu jsou vesměs běžné, nechybí samozřejmě ani funkce APAR nastavující chování desky po připojení napájení (v praxi po výpadku proudu).
Instalace
Vzhledem k tomu, že KA7-100 má jediné integrované periferní zařízení (HPT370), je instalace Windows (my jsme zkoušeli 98SE) bezproblémová. Po instalaci je vhodné doinstalovat HPT370 řadič (pokud jej používáte) a ovladače pro VIA čipset (to je důležité hlavně pro provoz AGP grafických karet), doporučujeme 4in1 od verze 4.17 nahoru (na CDčku je verze 4.20). Ovladače HPT370 řadiče pro Windows 9x, NT i 2000 jsou na CD disku, pro Windows NT a 2000 pak ještě speciálně na disketách (to kvůli snadnější instalaci současně se systémem). Na CD disku jsou i ovladače pro VIA čipset, pouze však pro Windows 9x. Pro instalaci do Windows 2000 je nutné (např. ze stránek VIA) stáhnout 4in1 ovladače verze 4.22, které už podporují i tento operační systém.
Testy
Desku jsme vyzkoušeli s procesorem Athlon 750 MHz, 128 MB PC133 paměti, pevným diskem Seagate 17,2 GB (5.400 ot/min, ATA/66) a CD-ROM Toshiba 40x. Vyzkoušeli jsme také několik grafických karet – GeForce 2 GTS, Voodoo5 5500 AGP a S3 Trio 3D. Jen tak na okraj, použití S3 Trio 3D bylo spíš nouzové na přechodnou dobu, než se uvolnily první dvě karty z jiných počítačů. Ale i tak je dobré vědět, že KA7-100 funguje i s jinými než špičkovými kartami:-). V testech Quake 3 ani 3DMark 2000 jsme nezaznamenali žádný problém, benchmarkovému porovnání GeForce 2 a Voodoo 5 jsme vyčlenili samostatný článek.
Nedalo nám to a zkoušeli jsme našeho Athlona trošku přetaktovat. Na 788 MHz (7,5x105) šlapal bez problémů, na 825 MHz (7,5x110) nabootovaly Windows, ale Quake 3 už odmítl. Nepomohlo ani zvýšení napětí na 1,7V. Ne že by se nedalo pokračovat mezi 105 a 110MHz, nevidím ale velký smysl v popisování, jak se nám podařilo použít 107,236 MHz sběrnici, ale 107,528 MHz už ne. Přetaktování je individuální záležitostí každého procesoru (ve spolupráci s dalšími komponentami) a pokud chcete z procesoru vymáčknout maximum, neobejdete se bez metody "pokus-omyl".
Klady
Zápory:
Závěr
Abit KA7-100 je špičková základní deska vhodná i pro ty nejnáročnější uživatele. Orientaci na vyšší třídu naznačuje i chybějící AC'97 kodek, který se rozmáhá v levných počítačích (kde má své místo). Stabilita KA7-100 je velmi dobrá, během našich testů nám počítač vytuhl jen při přetaktování na 825 MHz. Za to ovšem zaplatíte o něco málo vyšší cenou, třeba ve srovnání s AOpen AK72.
Na první pohled
Základní deska Abit KA7-100 má v balení všechny běžné náležitosti – dva IDE kabely (jeden 80-ti žilový pro ATA/66-100 a jeden klasický), jeden floppy kabel, držák procesoru, teplotní čidlo, obsáhlý manuál a dva CD disky. Na prvním CD disku najdete potřebné ovladače – 4in1 pro VIA čipset, HPT370 pro Ultra ATA/100 řadič a program Awdflash pro naflashování nového BIOSu. Kromě ovladačů najdete na tomto disku utilitu pro hardwarové monitorování, Acrobat Reader, šetřič obrazovky a také manuály v dalších čtyřech jazycích. Druhé CDčko potěší příznivce Linuxu. Je na něm totiž distribuce Gentus, což je vlastně RedHat Abitem obohacený o podporu Ultra ATA/66/100 řadiče. Co ale v krabici nenajdete, je druhý pár USB konektorů připojitelných k headeru na desce. Pokud zrovna neoplýváte USB periferiemi, asi vám to vadit nebude, ale přesto je drobná piha na kráse KA7-100.
Konečně se dostáváme k vlastní desce. KA7-100 je postavena na čipsetu VIA KX133 s podporou procesorů Athlon (nikoliv Thunderbird) do Slotu A. Pro paměť jsou k dispozici čtyři DIMM sloty umožňující osadit až 2 GB paměti. Stabilitu při osazení všech čtyř paměťových slotů zajišťuje šest datových bufferů. Pro rozšiřování slouží jeden AGP slot s podporou AGP4x, šest PCI slotů a jeden ISA slot. Díky HPT370 řadiči je možné ke čtyřem IDE konektorům připojit až osm zařízení, z toho čtyři s podporou Ultra ATA/100. Je zajímavé, že Abit nevybavil desku AMR slotem ani audio kodekem, ačkoliv to KX133 čipset podporuje.
Šest PCI slotů sice nabízí velké možnosti, ale bohužel jako u většiny základních desek můžete narazit na sdílení přerušení jednotlivými sloty mezi sebou a s ostatními zařízeními. Na KA7-100 je přerušení PCI slotů sdíleno takto:
PCI 1 – AGP
PCI 2 – PCI 3
PCI 3 – PCI 2
PCI 4 – PCI 6 – USB
PCI 5 – HPT370
PCI 6 – PCI 4 - USB
Pro karty (resp. jejich ovladače), které nepodporují sdílení přerušení (často síťové karty) je tedy možné použít pouze PCI 2 nebo PCI 3 slot, případně v BIOSu zakázat HPT370 (což asi není moc žádoucí) nebo zakázat přerušení pro USB. Sdílení je nastaveno napevno, pouze je možné konkrétní dvojici/trojici přiřadit určité přerušení.
BIOS
O schopnostech základní desky do velké míry rozhoduje její BIOS, především co se podpory procesorů a jejich frekvencí týče. KA7-100 pro nastavení procesoru využívá SoftMenu III, které kromě přednastavených hodnot (500 MHz – 1 GHz) umožňuje manuálně měnit frekvenci sběrnice i napětí procesoru a I/O. K dispozici jsou následující hodnoty FSB: 100, 101, 105, 107, 110, 112, 115, 117, 120, 122, 124, 127, 133, 136, 140, 145, 150, 155 [MHz]. Zcela pochopitelně chybí hodnoty pod 100 MHz, protože všechny Athlony mají 100 MHz sběrnici a ta se bude do budoucna jen zvyšovat. Pozn.: Athlony používají DDR sběrnici (EV-6), takže efektivně komunikují na 200 MHz.
Manuální nastavení frekvence procesoru nabízí jednu zajímavou položku, a to "CPU FSB Plus (MHz)" umožňující zvýšit frekvenci sběrnice o dalších 0-28 MHz. To značně rozšiřuje možnosti přetaktování, protože tak můžete krokovat FSB po 1 MHz, teoreticky až do 183 MHz. Kromě SoftMenu III jsou na desce k dispozici i DIP přepínače, ty však nemají zdaleka takové možnosti a jsou určeny spíše pro OEM výrobce, kteří tak uživateli znemožní měnit nastavení procesoru v BIOSu.
Jak už je u VIA čipsetů zvykem, je možné zvýšit nebo naopak snížit frekvenci paměti o frekvenci PCI (většinou tedy o 33 MHz). Zajímavé je, že pro Ultra ATA/100 řadič je v BIOSu použito označení "Future ATA". Další položky BIOSu jsou vesměs běžné, nechybí samozřejmě ani funkce APAR nastavující chování desky po připojení napájení (v praxi po výpadku proudu).
Instalace
Vzhledem k tomu, že KA7-100 má jediné integrované periferní zařízení (HPT370), je instalace Windows (my jsme zkoušeli 98SE) bezproblémová. Po instalaci je vhodné doinstalovat HPT370 řadič (pokud jej používáte) a ovladače pro VIA čipset (to je důležité hlavně pro provoz AGP grafických karet), doporučujeme 4in1 od verze 4.17 nahoru (na CDčku je verze 4.20). Ovladače HPT370 řadiče pro Windows 9x, NT i 2000 jsou na CD disku, pro Windows NT a 2000 pak ještě speciálně na disketách (to kvůli snadnější instalaci současně se systémem). Na CD disku jsou i ovladače pro VIA čipset, pouze však pro Windows 9x. Pro instalaci do Windows 2000 je nutné (např. ze stránek VIA) stáhnout 4in1 ovladače verze 4.22, které už podporují i tento operační systém.
Testy
Desku jsme vyzkoušeli s procesorem Athlon 750 MHz, 128 MB PC133 paměti, pevným diskem Seagate 17,2 GB (5.400 ot/min, ATA/66) a CD-ROM Toshiba 40x. Vyzkoušeli jsme také několik grafických karet – GeForce 2 GTS, Voodoo5 5500 AGP a S3 Trio 3D. Jen tak na okraj, použití S3 Trio 3D bylo spíš nouzové na přechodnou dobu, než se uvolnily první dvě karty z jiných počítačů. Ale i tak je dobré vědět, že KA7-100 funguje i s jinými než špičkovými kartami:-). V testech Quake 3 ani 3DMark 2000 jsme nezaznamenali žádný problém, benchmarkovému porovnání GeForce 2 a Voodoo 5 jsme vyčlenili samostatný článek.
Nedalo nám to a zkoušeli jsme našeho Athlona trošku přetaktovat. Na 788 MHz (7,5x105) šlapal bez problémů, na 825 MHz (7,5x110) nabootovaly Windows, ale Quake 3 už odmítl. Nepomohlo ani zvýšení napětí na 1,7V. Ne že by se nedalo pokračovat mezi 105 a 110MHz, nevidím ale velký smysl v popisování, jak se nám podařilo použít 107,236 MHz sběrnici, ale 107,528 MHz už ne. Přetaktování je individuální záležitostí každého procesoru (ve spolupráci s dalšími komponentami) a pokud chcete z procesoru vymáčknout maximum, neobejdete se bez metody "pokus-omyl".
Klady
- Podpora Ultra ATA/100 a s tím související možnost připojení osmi IDE zařízení
- Dostatečný počet rozšiřujících slotů, včetně jednoho ISA zachovávajícího zpětnou kompatibilitu
- SoftMenu III s rozsahem frekvencí 100-183 MHz
Zápory:
- Pro druhou dvojici USB portů nejsou dodávány konektory
- Chybí audio kodek a AMR slot, většině uživatelů, kteří si tuto základní desku koupí to ale asi moc vadit nebude, protože by je stejně nepoužili
Závěr
Abit KA7-100 je špičková základní deska vhodná i pro ty nejnáročnější uživatele. Orientaci na vyšší třídu naznačuje i chybějící AC'97 kodek, který se rozmáhá v levných počítačích (kde má své místo). Stabilita KA7-100 je velmi dobrá, během našich testů nám počítač vytuhl jen při přetaktování na 825 MHz. Za to ovšem zaplatíte o něco málo vyšší cenou, třeba ve srovnání s AOpen AK72.
K testování zapůjčil: LEVI International
