ABIT KT7E – utajovaná podpora 266MHz FSB
28.6.2001, Jakub Lohniský, recenze
Rozhodli jsme se otestovat základní desku ABIT KT7E, která je sice osazena levným čipsetem VIA KT133E, ale i tak toho umí opravdu hodně.
Čipset VIA KT133E spatřil světlo světa asi před měsícem a nutno podotknout, že si toho spousta uživatelů ani nevšimla. Zanedlouho na to začala produkce, na tomto čipsetu založených, základních desek, které byly a jsou určeny především pro low-endový trh. Specifikace čipsetu tomu víceméně napovídají – oficiální podpora pouze 200 MHz FSB dělá z takových desek neperspektivní řešení. Pokud totiž budete chtít desku osadit novými procesory Athlon C (jádro Thunderbird) nebo Athlon (jádro Palomino), zůstanou vám pouze oči pro pláč. Ano, podle společnosti VIA takovou základní desku novým Athlonem s 133 MHz FSB neosadíte. Jak je to ale doopravdy? Pravda je taková, že podle drtivé většiny testů (a ten náš to jenom potvrdil) ZVLÁDÁ základní deska ABIT KT7E s čipsetem KT133E frekvenci 266 MHz. Ptáte se, jak je to možné? To nikdo pořádně neví :-o. Čipy KT133E jsou vzájemně zaměnitelné s čipy starší KT133, ale mají rozdílné zapouzdření než KT133A. Říká se, že společnost VIA se bojí konkurence v podobě čipsetu nVidia nForce (dříve Crush), který se díky integrované GeForceMX může stát opravdu zajímavý pro spoustu uživatelů. Proč tedy nevypustit čipset, který je asi o 20 dolarů levnější než klasický KT133A, ale přitom je to perspektivní řešení (…i když trochu skryté :-). Dost bylo teoretických úvah, pojďme se raději podívat, co konkrétně ABIT KT7E nabízí.
Balení
V krabici naleznete samotnou základní desku, jejíž plošný spoj je natřen na efektně působící modrou barvu, cédéčko s potřebnými ovladači, 80žilový kabel, kabel k disketové mechanice, anglický manuál a dva přídavné USB porty. Asi nemá cenu podrobně popisovat instalaci desky, takže jen uvedu, že jsem ji umístil do skříně typu Miditower, osadil komponenty, nainstaloval operační systém Windows 98 SE a nejnovější ovladače VIA 4-in-1.
Layout desky a BIOS
Layout je jako vždy precizní, akorát kondenzátory u patice by mohly být umístěny trochu jinak. Při nasazování chladiče typu „turbína“ se totiž asi nevyhnete jeho malé úpravě. Tento problém lze ale vyřešit použitím hranatého chladiče, jehož umístění by nemělo dělat problémy. Dobře umístěn je i ATX konektor, který bývá u některý desek doslova obalen kondenzátory, což ztěžuje zasunutí napájecího kabelu. Pro rozšiřující karty máte k dispozici 6 slotů (všechny režim Bus Master), jeden slot ISA a jeden slot AGP (bohužel není AGP Pro). Za zmínku také stojí aktivní chladič čipsetu, který jenom zvyšuje stabilitu celého systému (hlavně při přetaktování).
Troufám si říci, že BIOS desek od ABITu nemá konkurenci. Co je ale zajímavé, je fakt, že KT7E má stejný BIOS jako všechny desky řady KT7x a dokonce můžete naflashovat stejný *.bin soubor. FSB může ladit v rozmezí 100 – 150 MHz (po 1 MHz), samozřejmě nechybí možnost změny násobiče, napětí procesoru či napětí čipsetu. K vyladění propustnosti paměti můžete využít více než 25 položek.
Přetaktování procesoru a výkon
Na přetaktování procesoru jsem byl zvědav ze všeho nejvíce. Podle oficiálních informací společnosti VIA o podpoře pouze 200 MHz FSB by měla jít frekvence sběrnice zvednout tak maximálně na 115 MHz (stejně jako u starého čipsetu KT133). Nejprve jsem tedy zkusil zvednout FSB na 110 MHz, ale po několika testech jsem zjistil, že systém je absolutně stabilní. Dále jsem nezvedal FSB po malých krocích, ale rovnou jsem nastavil 133 MHz. Chvíle napětí a ………. systém jede dále ! Nakonec jsem se zastavil na úctyhodných 148 MHz, čemuž jsem nechtěl pořád věřit. Přečetl jsem si proto recenze na zahraničních serverech a zjistil jsem, že něco podobného se povedlo většině recenzentů. Ještě připomenu, že jsem testoval s Athlonem 1 GHz (10 x 100 MHz), u kterého jsem snížil násobič a zvyšoval FSB (8 x 148 MHz). Uvidíme, zda-li takto půjde zvyšovat FSB i u jiných desek s KT133E. Výkon je téměř identický s modelem KT7A a případné rozdíly se pohybují v rozmezí 1 – 4%, což je ale zanedbatelné.
Závěr
Během testu nedošlo ani jednou k zatuhnutí systémů či samovolnému restartu a systém byl opravdu stabilní. Málem bych zapomněl zmínit, že ABIT KT7E nemá integrovaný zvukový čip, a proto je nutné pořídit klasickou zvukovou kartu. Výkon, možnost zvýšení FSB až na 148 MHz, hardware monitoring a stabilita dělají z této základní desky opravdu dobrou koupi. Otázkou tedy zůstává, zda-li frekvence přes 133 MHz (efektivně 266 MHz) dostanete i z jiných modelů desek respektive s jinou revizí desky ABIT KT7E.
Plusy
- stabilita a výkon
- neoficiální podpora 266 MHz FSB
- BIOS
- Cena (cca 5100,- s DPH)
Mínusy
- oficiální podpora pouze 200 MHz FSB
- méně místa kolem patice
Balení
V krabici naleznete samotnou základní desku, jejíž plošný spoj je natřen na efektně působící modrou barvu, cédéčko s potřebnými ovladači, 80žilový kabel, kabel k disketové mechanice, anglický manuál a dva přídavné USB porty. Asi nemá cenu podrobně popisovat instalaci desky, takže jen uvedu, že jsem ji umístil do skříně typu Miditower, osadil komponenty, nainstaloval operační systém Windows 98 SE a nejnovější ovladače VIA 4-in-1.
Layout desky a BIOS
Layout je jako vždy precizní, akorát kondenzátory u patice by mohly být umístěny trochu jinak. Při nasazování chladiče typu „turbína“ se totiž asi nevyhnete jeho malé úpravě. Tento problém lze ale vyřešit použitím hranatého chladiče, jehož umístění by nemělo dělat problémy. Dobře umístěn je i ATX konektor, který bývá u některý desek doslova obalen kondenzátory, což ztěžuje zasunutí napájecího kabelu. Pro rozšiřující karty máte k dispozici 6 slotů (všechny režim Bus Master), jeden slot ISA a jeden slot AGP (bohužel není AGP Pro). Za zmínku také stojí aktivní chladič čipsetu, který jenom zvyšuje stabilitu celého systému (hlavně při přetaktování).
Troufám si říci, že BIOS desek od ABITu nemá konkurenci. Co je ale zajímavé, je fakt, že KT7E má stejný BIOS jako všechny desky řady KT7x a dokonce můžete naflashovat stejný *.bin soubor. FSB může ladit v rozmezí 100 – 150 MHz (po 1 MHz), samozřejmě nechybí možnost změny násobiče, napětí procesoru či napětí čipsetu. K vyladění propustnosti paměti můžete využít více než 25 položek.
Přetaktování procesoru a výkon
Na přetaktování procesoru jsem byl zvědav ze všeho nejvíce. Podle oficiálních informací společnosti VIA o podpoře pouze 200 MHz FSB by měla jít frekvence sběrnice zvednout tak maximálně na 115 MHz (stejně jako u starého čipsetu KT133). Nejprve jsem tedy zkusil zvednout FSB na 110 MHz, ale po několika testech jsem zjistil, že systém je absolutně stabilní. Dále jsem nezvedal FSB po malých krocích, ale rovnou jsem nastavil 133 MHz. Chvíle napětí a ………. systém jede dále ! Nakonec jsem se zastavil na úctyhodných 148 MHz, čemuž jsem nechtěl pořád věřit. Přečetl jsem si proto recenze na zahraničních serverech a zjistil jsem, že něco podobného se povedlo většině recenzentů. Ještě připomenu, že jsem testoval s Athlonem 1 GHz (10 x 100 MHz), u kterého jsem snížil násobič a zvyšoval FSB (8 x 148 MHz). Uvidíme, zda-li takto půjde zvyšovat FSB i u jiných desek s KT133E. Výkon je téměř identický s modelem KT7A a případné rozdíly se pohybují v rozmezí 1 – 4%, což je ale zanedbatelné.
Závěr
Během testu nedošlo ani jednou k zatuhnutí systémů či samovolnému restartu a systém byl opravdu stabilní. Málem bych zapomněl zmínit, že ABIT KT7E nemá integrovaný zvukový čip, a proto je nutné pořídit klasickou zvukovou kartu. Výkon, možnost zvýšení FSB až na 148 MHz, hardware monitoring a stabilita dělají z této základní desky opravdu dobrou koupi. Otázkou tedy zůstává, zda-li frekvence přes 133 MHz (efektivně 266 MHz) dostanete i z jiných modelů desek respektive s jinou revizí desky ABIT KT7E.
Plusy
- stabilita a výkon
- neoficiální podpora 266 MHz FSB
- BIOS
- Cena (cca 5100,- s DPH)
Mínusy
- oficiální podpora pouze 200 MHz FSB
- méně místa kolem patice
