Acer Aspire M3: ultrabook pro hráče

Vzhledem nám tento počítač v podstatě nijak nevybočuje z řady, alespoň na první pohled. Je to v podstatě jen o něco tenčí notebook než obvykle, jehož tělo vypadá na to, že je vyrobeno z hliníkové slitiny (víko) a zbytek je z polykarbonátu a ABS. Oproti jiným ultrabookům nebo řadě MacBook Pro od Apple tedy konstrukce není zrovna pevná, takže bude třeba dávat pozor, abychom jej moc nenamáhali.

Víko ultrabooku je celé ploché, ovšem rohy má zakulaceny, jak jsme u značky Acer zvyklí. V jeho středu trůní vybroušené firemní logo a v samotné zadní hraně (ovšem již ne na víku, nýbrž na základně) je informace, že zvukový systém je zde "profesionálně vyladěn" a nese logo Dolby Home Theater. O tom ale až ve čtvrté kapitole.

Když obrátíme notebook na záda, uvidíme také pozice reproduktorů, které jsou v předních rozích. Pak tu jsou také informační štítky, kde jsou rovněž uvedeny informace o síťových rozhraních, a pak je zde také na ultrabooky nezvyklý odšroubovatelný panel. Pod ním najdeme nejen moduly síťových rozhraní, ale především volnou diskovou pozici. Budeme si tak moci velmi snadno rozšířit kapacitu základní SSD jednotky, což lze jen uvítat.

Pak tu jsou dole ještě čtyři gumové nožky, aby ultrabook na stole dobře seděl a v samotné přední hraně můžete vidět malé stříbrné tlačítko. Jedná se o vypínač, jehož umístění se mi zrovna nelíbí, ale jde jen o zvyk. Hned vedle jsou pak dvě stavové LED kontrolky (systémová a HDD).

Při pohledu na boky přístroje shledáte, že na nich není téměř nic. Na pravé straně je pouze vzadu otvor pro zámky Kensington ...

... a na levé straně je vepředu zaslepená čtečka karet Secure Digital (SD) a MultiMediaCard (MMC) a za nimi mechanika DVD Super Multi. To je na jednu stranu velmi dobře, protože vás tak nebudou ani vlevo ani vpravo otravovat trčící kabely a konektory, ovšem na druhou stranu je k portům umístěným vzadu o něco složitější přístup. Osobně toto ale vidím jako výhodu.

Vzadu se tak setkáme nejen s výdechem chlazení, ale také s jedním 3,5mm audio konektorem pro připojení headsetu (sluchátka s mikrofonem), dále tři USB porty, z nichž jeden je typu 3.0 (o tom neklamně svědčí jeho modrý jazýček), dále narazíme na port HDMI, ethernetový RJ-45 a nakonec nezbytný napájecí konektor. Takové umístění dovolilo zpracování pantů, které sedí v zadní vyvýšené části základny, což se u takto tenkých notebooků moc často nevidí.

V přední zkosené části máme už jen zmíněné lesklé tlačítko, respektive hlavní vypínač.

Klouby díky svému provedení umožní rozevřít displej do většího úhlu než obvykle (cca 155 °), ovšem jinak jsem s nimi nebyl moc spokojený. Nedokázaly totiž udržet displej v zavřeném stavu a ten se také po rozevření snadno rozklepe. Není to ale zase tak strašné, takže ne, že by se displej klepal i při psaní.

Pak jsem také nebyl moc spokojený s jeho vnitřními okraji, které jako u řady jiných notebooků nedrží pevně u displeje a na některých místech i lehce odstávají. Nahoře můžete vidět obvyklou webkameru (zde klasická CrystalEye), vedle níž je nalevo malý otvor s mikrofonem. Displej je také díky vysokým kloubům značně vyvýšen nad základnu, což vidím jako pozitivum. Alespoň se více přiblíží úrovni očí, i když do ergonomicky správné polohy to má samozřejmě daleko.

Až na samotný povrch displeje zde nevidíme žádné lesklé plasty a dokonce i tmavě stříbrný podklad klávesnice je matný. Design je jinak velmi čistý, protože kromě klávesnice a touchpadu není na klávesnici vůbec nic, pokud tedy nepočítáme logo Aspire Timeline U a tři samolepky informující o hardwarové a softwarové výbavě.

Klávesnice má, jak už tomu u moderních 15,6" notebooků bývá, numerický blok. Její podklad je sám o sobě pevný, ovšem pokud se na ni pokusíme trošku zatlačit, tak shledáme, že ona se celkem ochotně prohýbá celá základna, což mi nepřipadá jako zrovna dobrá vlastnost. Co se týče rozložení kláves, pak kvitovat lze volný prostor kolem směrových šipek, díky němuž je snadno nahmatáme i poslepu. Ovšem vůbec nechápu, z jakého důvodu jsou tu dvě dvojice kláves těsně vedle sebe, tedy bez sebemenší mezery. Jde o levý Shift s klávesou napravo a pak Enter, do nějž je zakouslá další klávesa.

Touchpad je příjemně velký a dobře hmatově ohraničený, protože je mírně zapuštěn pod okolní povrch. Umístěn je však tak, aby byl přímo pod mezerníkem, což se mi osobně příliš nelíbí, ale je v tom jistá logika. Dotykově aktivní je celá jeho plocha, která má příjemný povrch, po němž prsty kloužou snadno a bez zadrhávání. Tlačítko touchpadu má také adekvátně tuhý stisk, takže se nebudeme muset příliš namáhat a s dvojklikem také nebude problém.

Nyní se ještě podíváme pod část kapoty, kde, jak již bylo řečeno, je především volný prostor připravený pro umístění 2,5" úložného zařízení, tedy pevného disku nebo SSD. Ti, kteří potřebují tak mohou osadit tuto pozici třeba pomalým 5400otáčkovým, ale vysokokapacitním diskem, jenž bude sloužit pro uložení dat. Vedle toho je vidět malý modul bezdrátového rozhraní, vedle něj o něco větší 256GB SSD značky LiteOn a pak jeden modul SO-DIMM se 4 GB RAM. Zbylé 2 GB jsou přímo pod ním připájeny na základní desku.