Acer Aspire One 751h: pokročilý netbook

Tato verze je vyrobena z bílých a černých plastů s lesklou a hladkou, nebo naopak matnou a drsnou úpravou. Jeho tělo je poměrně štíhlé, ale přesto i tak celkově pevné. Hned na první pohled na nás zanechá vcelku pozitivní dojem, ovšem než dojdeme k víku displeje a vůbec celému displeji. Okraje celého přístroje jsou jinak elegantně zaoblené, jak je u mobilních přístrojů Acer ostatně zvykem.
Displej netbooku je jinak čistě bílý bez jakékoliv textury, akorát má ve svém rohu logo výrobce. Co se týče jeho provedení, setkáme se se snadno prohnutelným víkem, tedy vůbec celý displej se snadno prohýbá a především se jeho spoje kvůli měkkým plastům tlakem snadno oddálí a vzniká zde prostor pro vstup nečistot. Zbytek přístroje je na tom v tomto ohledu daleko lépe, takže je škoda, že displej byl trošku odfláknut.
Spodní strana je protkaná různými průduchy, až by se zdálo, že netbook disponuje mocným aktivním chlazením, ale není tomu tak. Díky použití energeticky málo náročných komponent zde totiž může být chlazení téměř pasivní, ale přesto se tu, jak jsem trošku s překvapením zjisti, dočkáme umně schovaného ventilátoru pod jedním z průduchů. Hlučnost provozu po větší část provozu bude ale záležet výhradně na pevném disku a už teď je jasné, že na hluk si asi stěžovat nebudeme.

Z této strany je netbook sice také bílý, ale plast má zde drsný a matný povrch. Plast zde ale není všude. Pokud si všimnete třech odšroubovatelných panelů, pak nejmenší má pod sebou jeden osamělý a již zabraný paměťový slot typu SO-DIMM, další skrývá dvě pozice bezdrátových rozhraní (3G je prázdná) a pak je tu poslední největší, kde můžeme s úspěchem tušit mobilní pevný disk. A právě tento panel je vyroben z hliníku, aby se disk lépe chladil.

Netbook jinak bude sedět na čtyřech vyšších gumových nožkách, kde zadní v případě použití šestičlánkové baterie budou nahrazeny právě jí. Nakonec nechybí informační štítky včetně licenčního štítku Windows XP Home Edition.
Vzhledem k absenci výstupu aktivního chlazení a optické mechaniky se neshledáme se zrovna zaplněnými bočními hranami. Extrémem v tomto případě je pravá hrana, kde je hned vepředu čtečka paměťových karet "Multi-in-1" pro karty typu SD, xD, Memory Stick a Multimedia Card, pak osamělý port USB 2.0, pak dlouho nic, následuje otvor pro zámky Kensington a trošku vyosený konektor D-Sub pro připojení externího zobrazovacího zařízení.
Druhá hrana začíná zhruba uprostřed se dvěma 3,5mm audio konektory pro reproduktory/sluchátka a externí mikrofon (interní je rovněž přítomen), pak dva konektory USB 2.0 do počtu, malý kulatý napájecí konektor a nakonec také vyosený RJ-45 pro Ethernet.

Zvláště na pravé straně je tedy místa doslova habakuk a pohodlně by se tam vešel třeba slot ExpressCard. Otázkou je, zda zde zase není dán limit výškou přístroje.
Pohled zepředu toho moc nepředvede. Pouze na levé straně si lze všimnout dvou malých bílých přepínačů pro aktivaci či deaktivaci rozhraní Bluetooth a Wi-Fi, nad nimiž byly umístěny příslušné kontrolky zahrnující také ukazatel stavu baterie. Všechny tyto kontrolky jsou při mírném naklonění dobře viditelné i tehdy, kdy je displej zavřený.
Ze zadní strany se ukáže baterie zabírající podstatnou část netbooku. Můžeme si všimnout také menších kloubů a rovněž toho, jak baterie vyvyšuje přístroj nad okolní povrch. To by mělo mít rovněž výhodu v lepším chlazení a každá výhoda je zde dobrá.

Otevřený netbook

Díky tomu, že je mezi displejem a základnou pomocí zkosení hran ponechána škvíra, lze displej dobře uchopit a rozevřít. Klouby jsou sice poměrně malé, ale přesto drží displej ve zvolené poloze stabilně. Maximální úhel pro otevření je asi 150 °, což pro pohodlnou práci naprosto postačuje. Osobně bych si ale zde dával pozor, protože klouby ani samotný displej příliš odolně nevypadají a mohly by se v důležitém místě spoje poškodit.
Displej i jeho okolní rámeček jsou velmi lesklé. V horním okraji máme oko webové kamery, několik centimetrů nalevo od ní malý otvor s mikrofonem a na druhé straně nad značkou Aspire One je samolepka s informací o tom, že kamera byla optimalizována pro dobrou práci i v málo osvětleném prostředí. Dolní hrana displeje má v sobě pouze logo výrobce.

Základna přístroje je již vyrobena z plastu, jenž má matný povrch. Snad se výrobci již alespoň v těchto často "osahávaných" oblastech odhodlávají k opuštění lesklých materiálů, na nichž je vidět absolutně každé smítko a otisk, což by bylo jedině dobře. Rozložení prvků na základně nás nepřekvapí. Klávesnice využívá maximum prostoru, který je jí nabídnut, což je dnes naprosto běžné. A kolem ní jsou rozesety popisky portů na hranách netbooku.
Pohled na netbook zezadu dobře ukáže, jak moc jej šestičlánková baterie přesahuje. Dobře se také ukáže vyosený konektor D-Sub (na druhé straně je stejně natočen i RJ-45), což v těchto případech rozhodně má smysl.
Na detailech základny si můžeme všimnout malých popisků a piktogramů, které nám pomohou se lépe orientovat mezi konektory a funkcemi tohoto netbooku. Acer také neváhal a nasázel vedle touchpadu několik samolepek s informacemi o funkcích a vybavení. Dozvíme se tak třeba o nainstalovaném procesoru Atom, certifikaci pro Windows XP a splněním požadavků pro udělení loga Energy Star.
Speciálních prvků tu jinak moc není, tedy lépe řečeno tu není žádný. Vše se děje pomocí kombinace kláves s Fn a jediné tlačítko mimo klávesnici je Power umístěný nad klávesami Insert a Delete. To je podsvíceno oranžově či zeleně podle stavu počítače a vedle sebe má kontrolky udávající aktivitu pevného disku, zapnutý Numlock a Capslock.

Dolní samolepka nám odhalí maximální výdrž na baterie osm hodin, rozlišení LCD 1366 x 768, přítomnost technologie Dolby Headphone a Signal Up.
Touchpad je zpracován velmi jednoduše. Má stejný poměr stran jako displej, byl velmi márně zapuštěn pod okolní povrch, s nímž sdílí stejný typ materiálu. Tlačítka jsou zde dvě schovaná pod jednolitým ohebným proužkem, který je také mírně pod okolním povrchem. Osobně jsem zvyklý na opak, a tak jsem se stále snažil stisknout vyvýšený předěl mezi tlačítky a touchpadem, ale budiž.

Na touchpadu lze využít více prstů například pro funkce vpřed/zpět nebo zvětšování, ale tato funkce jednak fungovala v některých případech (zvětšování) velmi pomalu a vzhledem k malé ploše touchpadu také nespolehlivě. Proto přínos multitouch zde nepovažuji za příliš podstatný.
A nakonec se můžeme podívat pod kapotu. Snažil jsem se také odmontovat celý spodek, ale u dnešních přístrojů toto příliš nejde, protože hrozí jejich poškození. Na způsob chlazení se tedy nepodíváme, ale aspoň můžeme nahlédnout pod tři odnomtovatelné panely. Důležitá je především pozice pevného disku, která jej má jednak chránit, ale také zajistit dostatečné chlazení. O první záležitost se starají dva měkké proužky a kovová klícka, jež bude teplo kvůli druhému účelu přenášet na venkovní kovový panel.