AMD A4-3400 a A55: kombinace za 3000 Kč

Přetaktování APU AMD A4-3400

Společnost AMD nám k testování procesorů Llano dala nějaké informace, o něž se mohu nyní podělit. Především jde o to, že tyto procesory mají uzamčené násobiče včetně toho pro grafické jádro, což znamená, že jediným způsobem pro přetaktování je zvednutí základní frekvence, která stejně jako u Intel Sandy Bridge byla nastavena na 100 MHz.

AMD A4-3400 využívá základní násobič pro CPU jádra 27x (2700 MHz) a grafické jádro má nastaveno na frekvenci 600 MHz. Některé základní desky přitom umožní také upravit po 1MHz krocích takt jádra Radeon, což je případ i naší základní desky Gigabyte A55M-DS2. Měli jsme tedy možnost měnit základní frekvenci po 1 MHz (což tedy dává 27MHz kroky pro CPU) a frekvenci grafického jádra po 1MHz krocích.

Jedinou možností pro přetaktování tak v našem případě byla změna základní 100MHz frekvence, a to i se všemi svými nedostatky. Od ní se totiž pomocí pevných násobičů odvíjí frekvence procesorových jader, grafického jádra, pamětí i tzv. NCLK (různá rozhraní). Při nadměrném zvyšování základní frekvence se však může snadno stát třeba to, že budete mít problémy se SATA řadiči, paměťmi a jinými komponenty. Kde to jde, lze využít změny násobičů, jako například u pamětí a v případě, že nám jde o přetaktování GPU, lze nastavit u procesoru nižší násobič než 26x. Pouze směrem nahoru to nefunguje.

Výsledky ale pochopitelně také závisí na stropu daného procesoru, který se dá posouvat díky navýšení napětí, ale to na druhou stranu dokáže velmi zvýšit spotřebu a ruku v ruce s tím i nároky na chlazení.

Výsledky přetaktování

K přetaktování jsem přistupoval dle toho, co bylo zjištěno v minulém případě při testu předchozích APU jako A6-3650. Cílem bylo dosažení co nejvyšší frekvence při základním napětím 1,4 V, což je předpoklad pro to, aby se spotřeba příliš nezvýšila. Však si nebudeme kupovat procesor za 1200 Kč, abychom jej pak taktovali až na krev s využitím chladiče za 600 Kč.

Však i základní napětí stačilo k tomu, abychom přetaktovali procesor na 3564 MHz (27 x 132 MHz), což je velmi slušných 864 MHz navíc, jen tak zadarmo. Stačí přitom jen zvýšit v BIOSu základní frekvenci na 132 MHz a patřičně upravit násobič pro paměťové moduly, aby to zvládly. Výsledky vybraných testů jsou zde.
V souladu s vyšší frekvencí dostaneme také patřičně vyšší výkon, který už není tak žalostný jako předtím (alespoň ve srovnání s jinými procesory). Dalším pokusem bylo zvýšení frekvence grafického jádra, která je v základu 600 MHz. Opět bez zvýšení základního napětí se ji podařilo nastavit na 720 MHz, přičemž procesor byl nastaven na 3240 MHz a paměti na výchozích 1600 MHz DDR.
Zde jsme se také dostali na vyšší hodnoty FPS, ale rozdíl byl menší, než by se dalo očekávat z frekvenčního nárůstu o 20 procent. Zbývalo vyzkoušet spotřebu přetaktovaného procesoru, která byla měřena při frekvenci 3564 MHz a srovnána se spotřebou na základních hodnotách. Výsledky jsou poměrně překvapivé.
Jak je vidět, spotřeba vzrostla jen nepatrně o pár wattů, takže takový procesor klidně zvládne uchladit i základní BOXovaný hliníkový chladič. Rozumnému přetaktování APU A4-3400 tak v podstatě nic nebrání, jen je třeba mít štěstí na kus, který to umožní, ale to nelze z testu jednoho exempláře posoudit.

Provoz s nízkým napětím

Nakonec jsme si nechali pokus se snížeím výchozího napětí. Na tom je zajímavé, že se jednak nepřipravíme o žádný výkon, ale můžeme snížit spotřebu APU, které se jako integrované CPU, GPU a northbridge nejvíce podílí na celkové spotřebě počítače. AMD A4-3400 pracuje na frekvenci 2,7 GHz při napětí 1,4 V, přičemž v našem případě dokázal počítač nabootovat i na 1,175 V, ale nebyl stoprocentně stabilní. To byl až o krok výš, tedy na 1,2 V, kdy vykázal nezanedbatelné úspory ve spotřebě:
Ta klidová pochopitelně neklesla, protože při ní si APU regulovalo frekvenci i napětí stejným způsobem jako při základním nastavení. Největší rozdíl zaznamenáme až při nejvyšší zátěži procesorových jader, kdy hodnota spadla o 16 W.