AMD A6-3650: druhé želízko v ohni
26.7.2011, Jan Vítek, recenze
Na začátku července jsme vyzkoušeli výkon nového procesoru AMD Llano A8-3850 a nyní přišel čas i na jeho levnější a o něco slabší verzi A6-3650. Ta má přesto nabídnout slušný výkon díky 4 procesorovým jádrům a 320 Stream procesorům, takže pojďme na ni.
Kapitoly článku:
- AMD A6-3650: druhé želízko v ohni
- Představení procesoru AMD A6-3650
- Syntetické testy
- Praktické testy
- Testy IGP + AMD Dual Graphics
- Spotřeba sestav
- Přetaktování procesoru A6-3650 a hrátky s napětím
- Závěrečné hodnocení
Přetaktování procesoru AMD A6-3650
Společnost AMD nám k testování procesorů Llano dala nějaké informace, o něž se mohu nyní podělit. Především jde o to, že tyto procesory mají uzamčené násobiče včetně toho pro grafické jádro, což znamená, že jediným způsobem pro přetaktování je zvednutí základní frekvence, která stejně jako u Intel Sandy Bridge byla nastavena na 100 MHz.
Ve výsledku tak AMD A8-3650 využívá základní násobič pro CPU jádra 26x (2600 MHz) a grafické jádro má nastaveno na frekvenci 443 MHz. Některé základní desky přitom umožní také upravit po 1MHz krocích takt jádra Radeon a i když třeba zrovna naše základní deska Gigabyte A75-UD4H umožňovala zvýšení násobiče CPU nad 26x a úpravu taktu grafického jádra, to dle AMD jednoduše nemůže fungovat, a takty tak zůstanou na svých výchozích hodnotách. Co může být však matoucí, jsou udávané hodnoty v CPU-Z a jiných podobných utilitách, které berou hodnoty z BIOSu, takže se může zdát, že jsme procesor pomocí změny násobiče opravdu přetaktovali, ale skutečnost je jiná.
Jedinou možností pro přetaktování tak v našem případě byla změna základní 100MHz frekvence, a to i se všemi svými nedostatky. Od ní se totiž pomocí pevných násobičů odvíjí frekvence procesorových jader, grafického jádra, pamětí i tzv. NCLK (různá rozhraní). Mějte také na paměti, že jde o zcela novou platformu, takže je třeba více koukat po nových verzích BIOSu pro vaši základní desku, které mohou zajistit lepší možnosti pro přetaktování.
Při nadměrném zvyšování základní frekvence se však může snadno stát třeba to, že budete mít problémy se SATA řadiči, paměťmi a jinými komponenty. Kde to jde, lze využít změny násobičů, jako například u pamětí a v případě, že nám jde o přetaktování GPU, lze nastavit u procesoru nižší násobič než 26x. Pouze směrem nahoru to nefunguje.
Výsledky přetaktování
K přetaktování jsem přistupoval dle toho, co bylo zjištěno v minulém případě při testu A8-3850. Cílem bylo dosažení co nejvyšší frekvence při základním napětím 1,4 V, což je předpoklad pro to, aby se spotřeba příliš nezvýšila, jako tomu bylo například v tomto případě. Nebudeme to protahovat. Dostali jsme se na stabilní frekvenci 3484 MHz (26 x 134), přičemž i na 144MHz základní frekvenci počítač nabootoval, ale při zátěži se ihned poroučel.
Podívejme se nyní na výsledky, kde je v prvním sloupci každého grafu uveden výsledek testů na základní nastavení procesoru, střední sloupec zobrazuje výsledky sestavy s procesorem na základní frekvenci, ale s paměťmi RAM běžícími na 1866 MHz (což AMD doporučuje především kvůli grafickému čipu, který je využívá, ale v našem případě přitom nebyla sestava stabilní ve všech případech) a nakonec jsou tu výsledky přetaktované sestavy.
Z výsledků je patrné, že grafický čip skutečně dokáže v řadě případů dobře využít rychlejší operační paměti a odměnit se výrazným nárůstem výkonu. Procesor zase umí v příslušných testech dobře těžit z vyšší frekvence, ale pro něj samotný jsou rychlejší paměti většinou zbytečné. Zde opět upozorním, že nastavení pamětí na 1833 MHz se neobešlo bez problémů a některé testy zamrzaly, což se nejvíce projevilo v 3DMarku 11 (ten neproběhl ani jednou do konce) a také v Just Cause 2 (tady jsme měli větší štěstí). Využili jsme přitom kvalitní 2133MHz moduly, s nimiž A8-3850 něměl na 1833 MHz problém.
Nyní se ještě v krátkosti podívejme na to, jak se změnila spotřeba u sestavy s přetaktovaným procesorem.
Napětí procesoru, aneb jaké nejnižší bude stačit?
V minulém testu čtenáře zajímalo, jaké nejnižší nastavení můžeme procesoru nastavit v případě, že bude pracovat na základní frekvenci. Na tom je zajímavé, že se jednak nepřípravíme o žádný výkon, ale můžeme snížit spotřebu APU, které se jako integrované CPU, GPU a northbridge nejvíce podílí na celkové spotřebě počítače.
AMD A6-3650 pracuje na frekvenci 2,6 GHz při napětí 1,4 V, přičemž v našem případě dokázal počítač nabootovat i na 1,15 V, ovšem stabilní začal být až při 1,2 V. Přesto jde ale o pěkný pokles, který se výrazně odrazil ve spotřebě...
Ta klidová pochopitelně neklesla, protože při ní si APU regulovalo frekvenci i napětí stejným způsobem jako při základním nastavení, ale ve stoprocentní zátěži jsme ušetřili pěkných 34 W, tedy celou čtvrtinu energie.