AMD Fusion do obýváku
5.4.2011, Jan Vítek, recenze
Nedávno jsme si v článku Mini-ITX + Sandy Bridge: malý ďábel představili výkonnou sestavu se čtyřjádrovým CPU Intel Core umístěném v malé skříni Lian Li. Nyní půjde o podobnou věc, ale s využitím skříně Antec a úsporné platformy AMD Brazos s procesorem Zacate.
Kapitoly článku:
- AMD Fusion do obýváku
- Pohled dovnitř skříně, napájecí zdroj
- Gigabyte GA-E350N-USB3 a ostatní
- Instalace komponent
- Testy, spotřeba, teploty, hlučnost a přetaktování
- Závěr
Výkon počítače
Výkon bude jistě podstatně lepší v porovnání s jeho předchůdci, z nichž si uvedeme tři testované - ZOTAC ZBOX HD-ID34 MSI Wind Top AE2220 a starší MSI Wind Top AE1900 a Asus Eee Top PC (ET1602). Jedná se buď o starší generaci procesorů Intel Core, nebo o klasické Atomy, které však byly doplněny o grafická řešení NVIDIA ION, ať už první či druhé generace.
Model | Procesor | Paměti | GPU | Pevný disk |
AMD Brazos | AMD E-350 Dual-Core - 1,6 GHz | 8 GB DDR3 - 1333 MHz | AMD Radeon HD 6310 | 120 GB - OCZ Vertex 2 |
Intel Atom D525 - 1,83 GHz | 2 GB DDR2 - 800 MHz | NVIDIA ION 2 - GeForce 218 | 250 GB - Samsung SpinPoint M7E - HM251HI | |
Intel Core 2 Duo T6600 - 2,2 GHz | 4 GB DDR2 - 800 MHz | NVIDIA ION - GeForce 9300 | 640 GB - Western Digital WD6400AAKS-22A7B | |
Intel Atom N270 - 1,6 GHz | 1 GB DDR2 - 533 MHz | Intel GMA 950 | 160 GB - Seagate ST9160821AS |
Je tedy zřejmé, že zde srovnáváme různé generace počítačů, ale aspoň bude vidět, kam jsme se za ty dlouhé měsíce posunuli. Ono to ostatně podle očekávání moc daleko nebude, neboť platforma Brazos zase tak výkonná není, aby nechala Atomy daleko za sebou. Ovšem její výhodou je integrované grafické jádro, na něž Atomy bez pomoci NVIDIA ION stačit nemohou, ani kdyby se rozkrájely na více shaderů.
A nakonec to jsou pevné disky, o něž v tomto případě nepůjde vůbec. Bylo by nespravedlivé porovnávat mobilní pevné disky s moderním SSD, které v tomto článku navíc hraje toliko doplňkovou roli. Z toho důvodu jejich testy provádět nebudeme vůbec. Akorát by byly zavádějící. Nebudou chybět ale herní testy, na nichž Radeon HD 6310 ukáže, co dovede.
Výkon nettopů | |||||
CPU | AMD Brazos Mini-ITX | ZOTAC ZBOX | MSI AE2220 | ASUS Eee | |
3DMark03 - CPU | - | 205 | 1 076 | 254 | body |
3DMark06 - CPU | - | 903 | 1 911 | 512 | body |
Cinebench R10 - 1x CPU | 1 156 | 698 | 2 326 | 569 | body |
Cinebench R10 - 2x CPU | 2 251 | 2 187 | 4 331 | 879 | body |
PCMark05 - CPU | - | 1 942 | 5 510 | 1 567 | body |
Sciencemark - AES | 21,5 | 40,2 | 13,8 | 41,5 | sekundy |
Sciencemark - Mol. Dynamics | 109 | 136,7 | 63 | 169 | sekundy |
RAM | |||||
PCMark05 - Mem | - | 2 829 | 4 440 | 2 485 | body |
ScienceMark | 3 867 | 3 771 | 4 331 | 2 826 | MB/s |
GPU | |||||
3DMark03 | - | 7 561 | 4 631 | 742 | body |
3DMark06 | - | 2 542 | 1 777 | 75 | body |
Cinebench R10 | 2 064 | 1 202 | 2 678 | 289 | body |
Staré produkty firmy Futuremark, tedy 3DMark03, 3DMark06 a PCMar05 se bohužel na tomto systému odmítly spustit, a tak si jejich výsledky bohužel neukážeme. Nahradíme si je ale modernějšími testy, i když jejich výsledky nebudeme moci srovnat s jiným podobným hardwarem a řadit AMD Brazos po bok notebookové platformy Calpella, popřípadě mobilními procesory AMD, by nebylo zrovna šťastným rozhodnutím.
Co se týče nového Cinebench R11.5, pak výsledek testované sestavy při renderování scény byl 0,62, přičemž dnešní notebooky s moderními procesory dosahují cca 2 bodů. V druhém testu OpenGL byl již výsledek daleko lepší, a to 8,3 bodů, což je zhruba na úrovni karet GeForce GT 310M.
Ovšem ve hrách Radeon HD 6310 na zmíněnou GeForce GT 310M nedostačuje ani s velkou fantazií, jak jsme poznali třeba z herních titulů Company of Heroes (24,8 FPS) nebo S.T.A.L.K.E.R. (22,5 FPS, obě hry na 1024 x 768 a vysoké detaily). V porovnání s tím nám GeForce nabídne téměř dvojnásobný výkon, jak ostatně potvrzují i výsledky z notebookcheck.net. Další hodnoty spojené s výkonem grafického čipu ve hrách ani není třeba uvádět, neboť pro tyto účely je Radeon HD 6310 nevhodný.
A co se týče výkonu dvou jader AMD Bobcat v porovnání s moderním Atomem D525, pak zde je z naměřených výsledků jasné, že AMD má jasně navrch i přesto, že Atom D525 má vyšší frekvenci. Na plnohodnotný mobilní procesor v podobě staršího Core 2 Duo T6600 na 2,2 GHz nemá, ale to je pochopitelně zcela jiná liga. S výkonem procesorových jader tedy můžeme být spokojeni.
Spotřeba sestavy
Je naprosto jasné, že platforma Brazos se svým prozatím nejvýkonnějším procesorem E-350 "Zacate" bude mít dostatek výkonu i na přehrávání videa v rozlišení Full HD. Otázkou však je, jakou přitom bude mít zátěž a ve výsledku i spotřebu. Na to, jakož i na spotřebu v klidovém režimu se nyní zaměříme. Podotýkám, že hodnoty byly naměřeny pomocí měřáku Voltcraft Energy Check 3000, a reflektují tedy spotřebu celé sestavy i se ztrátami zdroje. Ten se mi bohužel subjektivně jevil jako nepříliš kvalitní tím, že se výrazně zahříval. To je známka ne zrovna dobré energetické efektivity.
Spotřeba byla měřena v několika případech, které můžeme rozdělit podobně jako benchmarky na "syntetické" a praktické. Nejprve ale uvedu, že sestava si ve vypnutém stavu, kdy se zdroj nacházel v pohotovostním režimu, brala dle měřáku přes 1 W. Při takto nízkých odběrech však není měření přesné.
Pak jsme vyzkoušeli, kolik si sestava vezme při zátěži jednoho i dvou procesorových jader pomocí Prime 95, pak jaké budou výsledky při zatížení jednoho jádra a grafiky pomocí Furmark a samozřejmě se nevyhneme ani provozu v klidu. Nakonec to bude spotřeba při přehrávání videa v kvalitě DVD i Full HD. V ovladačích Catalyst byly zapnuty výchozí možnosti jeho akcelerace.
Zátěž | Spotřeba (watt) |
V klidu | 33,5 |
Prime95 1x CPU | 41,5 |
Prime95 2x CPU | 43,5 |
Furmark | 49 |
DVD video | 41 (23% CPU)* |
Full HD video | 41,5 (25% CPU)* |
*/ čas procesoru
Osobně jsem očekával poněkud nižší spotřebu, i když je velkou otázkou, jakou měrou se na tom podílel zdroj a jeho ztráty. Značný je také rozdíl mezi dvěma zatíženými jádry procesoru v testu Prime95 a jedním jádrem + GPU pomocí Furmark. Grafické jádro si tedy vezme podstaně více energie než druhé procesorové jádro. Při přehrávání videa jsme nezaznamenali téměř žádné rozdíly ve spotřebě mezi kvalitou DVD a Full HD.
Mimochodem, Furmark dokáže opravdu velmi vytížit grafické jádro, ovšem pouze jedno ze dvou procesorových jader. A pokud grafický čip vytížíme reálněji (počítačovou hrou) a k tomu zajistíme i vytížení obou procesorových jader, vyjde výsledná zátěž nastejno, tedy 49 W.
Teploty a hlučnost
A nakonec teploty, s nimiž je v podstatě spojena i hlučnost. Při měření teplot bylo vyzkoušeno, jaký vliv má dodávaný boční ventilátor Antec (80 mm), který může být nastaven na tři stupně otáček - 2600, 2000 a 1500 RPM při hlučnosti 30, 24,3 a 18 dBA. Asi nikdo nechce mít v obývacím pokoji nadměrně hlučný počítač, a tak bude nejvhodnější, když tuto skříň budeme provozovat s ventilátorem na nejnižších otáčkách. Popřípadě by se mohl onen ventilátor nechat úplně vypnutý, pokud by to samotný chladič na základní desce zvládl, ale tak riskujeme akumulování tepla a zkracování životnosti komponent.
Nicméně my si vyzkoušíme tři případy - skříň bez odvětrávání, provoz s ventilátorem na nejnižší otáčky a nakonec na nejvyšší otáčky. Nebudeme to protahovat a rovnou se podíváme na tabulku. Ta ukazuje pouze teploty procesoru, neboť ten obsahuje i grafické jádro a o teplotu HDD (tedy v tomto případě SSD) vůbec nejde.
Teplota CPU (°C) | IDLE | LOAD | CPU chladič (RPM) |
Bez ventilátoru | 48 | 78 | 4 400 |
1500 RPM | 37 | 60 | 4 100 |
2600 RPM | 31 | 51 | 3 900 |
Sestava byla zatížena pomocí Furmark, který kladl nároky na procesor i grafické jádro. Z výsledků je pak patrné, že bez odvětrávání bude teplota komponent nebezpečně vysoká, a to i v celkem příjemném 21°C prostředí. V létě by pak mohl počítač po delší zátěži zkolabovat, a tak se opravdu vyplatí zapnout boční ventilátor aspoň na nejnižší otáčky, díky němuž teploty výrazně klesnou o 18 °C. Další zvýšení otáček na maximum se také projeví, ale za cenu značného hluku.
Nejlepší je tedy zvolit si kompromis, kdy ventilátor v boku skříně pracuje na nejnižší otáčky a my můžeme být přitom v klidu. Hlučnost se přitom zvedne jen minimálně, takže počítač ve výsledku mírně hučí, což se dá bez problémů snést a chladič na základní desce se v zátěži odmění zníženými otáčkami svého miniaturního ventilátoru.
Přetaktování
Využitý BIOS nám nabízí také omezené možnosti, díky nimž můžeme zvednout pracovní frekvenci jader procesoru i grafického jádra. Co se týče procesoru, pak jeho nastavení je ovlivnitelné pomocí základní frekvence (Host Clock), od níž se výsledná frekvence odvíjí pomocí pevného násobiče 16x. Toto nastavení lze měnit v rozsahu 100 - 120 MHz, kde 100 MHz je základ pro tento 1600MHz procesor. Mějme ale na paměti, že od Host Clock se také pomocí dvou nabízených násobičů (5,33x a 6,66x) odvíjí také pracovní frekvence operační paměti, která by tak mohla pokusy o přetaktování ovlivnit.
A pak tu máme grafické jádro s jedním snadným nastavením - výchozí pracovní frekvencí 500 MHz, již můžeme změnit na hodnotu od 300 do 2000 MHz. Paměť je kartě přidělena díky Hypermemory z hlavní operační paměti, takže její rychlost ovlivňují právě zmíněné dva násobiče a hodnota Host Clock.
Čeho jsme tedy v našem případě dosáhli? Dle očekávání to nebylo nic, co by někoho mělo přimět k opravdu vážným pokusům o přetaktování platformy Brazos. Procesor šel přetaktovat díky 107MHz hlavní frekvenci na 1712 MHz, tedy pouze o 7 procent. Grafický čip jsme zase přetaktovali klidně na 800 MHz, tedy o celých 60 procent, ovšem dopad to mělo vskutku pramalý. V benchmarku Company of Heroes se totiž FPS zvedly z průměrných 24,8 na 26,4, tedy ani ne o 2 FPS.