AMD Llano: test procesoru A8-3850
4.7.2011, Jan Vítek, recenze
Minulý týden jsme si představili nové procesory AMD Llano a teď přišel čas na podrobný test. Utká se v něm aktuálně nejvýkonnější model z rodiny AMD A8 se svými protějšky od Intelu z řady Sandy Bridge. Těšit se můžeme i na souboj IGP a přetaktování.
Kapitoly článku:
Testy integrovaných grafických jader
Nyní se budeme již zabývat oblastí, v níž by měly nové procesory AMD Llano excelovat, a sice výkonem jeho integrovaného grafického jádra Radeon se 400 Stream procesory na 600 MHz. Ten má být ve své oblasti bezprecedentní, a tak se podívejme na to, co je na tom pravdy. Nejdříve si tedy srovnáme jeho výkon s tím, co nabízí v dnešních procesorech Sandy Bridge Intel (HD Graphics 2000 a 3000) a také s tím, co ukrývá čipová sada AMD 890GX, čili Radeon HD 4290.
Právě tento poslední integrovaný počin firmy AMD již za integrovanými jádry v procesorech Sandy Bridge silně pokulhával, jak odhalil náš test ze začátku tohoto roku. Nyní je na tahu AMD, aby svému rivalovi vrátilo úder a my můžeme očekávat, že Radeon HD 6550D v procesoru A8-3850 bude skutečně na výši. Zaměříme se přitom výhradně na reálné testy v šesti různě náročných hrách, které jsou starší (Company of Heroes, S.T.A.L.K.E.R.) nebo nové (Civilization pro DirectX 11, Starcraft 2).
Dýchavičné starší čipy byly v prvních dvou případech převálcovány integrovaným Radeonem v procesoru A8-3850, i když i ten nám v těchto hrách mohl jen těžko zajistit kvalitní herní zážitek. Stačilo by se ale trošku uskrovnit v detailech a už by to byla jiná písnička.
Ve starších hrách již A8-3850 poskytl framerate, s nímž bychom si mohli v pohodě zahrát, ale tyto hry již podstatně lépe zvládala i ostatní řešení. Přesto je zde ale Radeon HD 6550D v procesoru Llano o třídu lepší.
Nakonec jsme si nechali dvě hry, v nichž Radeon HD 6550D skutečně exceluje, poráží ostatní řešení na hlavu a sám poskytne výkon pro kvalitní herní zážitek. V případě Starcraft 2 můžeme vidět, kam až se Radeon HD 6550D dostane, když ostatní grafické čipy teprve překonávají hranici dobré hratelnosti.
AMD Dual Graphics
Nyní následuje téma využití dvou grafických čipů, tedy konkrétně toho integrovaného a pak dalšího na samostatné grafické kartě. AMD tuto technologii nazývá Dual Graphics, ale v podstatě nejde o nic jiného než o trošku jinak pojatý CrossFireX.
V našem případě jsme tedy využili integrovaný čip Radeon HD 6550D a kartu Sapphire Radeon HD 6570 HM 512MB DDR5. Výsledkem je řešení, které můžeme nazývat označením Radeon HD 6630D2. Pokud jde ale o jeho zprovoznění a provoz, pak zde jsme se nevyhnuli problémům a nebyli jsme sami. V ideálním případě by se prostě zapojila do systému grafická karta, v ovladačích by se měl automaticky nastavit režim CrossFireX a my bychom měli mít možnost využít jakýkoliv obrazový konektor, tedy na kartě i na základní desce. V praxi tomu ale je úplně jinak.
Začneme u BIOSu. Pokud v něm nastavíme primární zobrazovací zařízení IGP, pak nakonec doputujeme k úspěchu. V našem případě ale deska Gigabyte i s nejnovějším BIOSem po nastavení primárního zařízení PCI Express (tedy samostatné grafické karty) jednoduše integrovaný čip vypnula, takže CrossFire nemohlo fungovat. A to znamená problém. Primární zařízení tedy muselo zůstat IGP a pokud byl kabel od monitoru zapojen v kartě, pak monitor nedostal signál do té doby, než nabootoval operační systém.
To znamená problém ve spojení s tím, že Dual Graphics nemusí fungovat tak, jak má a v takovém případě by se mělo využít silnější grafické řešení (tedy v našem případě karta). Jenomže ve skutečnosti se využil slabší integrovaný čip a řešením podle AMD je připojit výstup právě na grafickou kartu. Ve výsledku to v našem případě znamenalo, že pokud jsme chtěli Dual Graphics využít a případně zbytečně neztrácet výkon, monitor musel být připojen na samostatnou grafickou kartu, která mu poskytla signál až po načtení ovladačů. Pokud bychom tedy chtěli třeba jen něco upravit v BIOSu, využít bootovací manager, nebo něco jiného, museli bychom přehodit kabel na jiný výstup. AMD nám to tedy moc neulehčuje a zde se nabízí otázka, zda to vůbec stojí zato.
Provedli jsme tedy další dva dodatečné testy v již zkoušených hrách, a to jednak s využitím karty Radeon HD 6570 a pak se uplatnila funkce Dual Graphics, tedy Radeon HD 6630D2. V tabulkách budou ještě pro srovnání výsledky integrovaného Radeon HD 6550D.
Nad testováním Dual Graphics jsem strávil nejvíce času, protože jsem si jednoduše myslel, že někde musí být chyba. Ovšem zkušenosti jiných recenzentů (jako třeba zde) a potvrzení ovladačů, že CrossFireX je skutečně zapnuto a k dispozici jsou nejnovější Application Profiles, mě utvrdilo v tom, že tyto špatné výsledky jsou skutečné. Ve výsledku jsem se tedy dobral toho, že Dual Graphics nemá ve výše provedených testech žádný dopad či jen velmi malý, nebo dokonce dostaneme i horší výsledky. V případě hry Civilization V se počítač navíc při pokusu o využití obou grafik vždy restartoval.
Kde tedy děláme chybu? Dle informací AMD je to jasné. Dual Graphics je podmíněno využitím jednak operačního systému Windows 7, pak je samozřejmě nutné mít nainstalovány dva grafické čipy (APU a na samostatné kartě), nejnovější ovladače a co je asi nejvíce důležité, hry musí běžet pod APi DirectX 10 nebo 11. Dále se také dozvíme, že Dual Graphics nebude fungovat, pokuď výkon samostatné grafiky je pouze poloviční, nebo naopak více než trojnásobný oproti výkonu APU.
Provedeme si tedy další tři testy s využitím 3DMark 11, Alien vs. Predator (benchmark) a hry Just Cause 2. Zde by již měla technologie Dual Graphics opravdu zapracovat a vydat ze sebe to nejlepší.
V těchto testech je situace již daleko, daleko lepší, takže velmi záleží na tom, jak chceme Dual Graphics vůbec použít. Nárůst výkonu je v provedených testech značný, a to především v testu hry Alien vs. Predator, kde je využita teselace i Advanced Shadow Samples. Co jsem ale zaznamenal, byl také problém s VSync, kdy se mají FPS sesynchronizovat s obnovovací frekvencí monitoru (zde 60 Hz). V případě hry Just Cause 2 to přineslo nepříjemné blikání obrazovky.