AMD Llano: test procesoru A8-3850

Přetaktování procesoru AMD A8-3850

Společnost AMD nám k testování a především k přetaktování procesorů A8-3850 (a v podstatě i jiným Llano) dala nějaké informace, takže si nyní mohu zahrát na chytrého. Především jde o to, že tyto procesory mají uzamčené násobiče včetně toho pro grafické jádro, což znamená, že jediným způsobem pro přetaktování je zvednutí základní frekvence, která stejně jako u Intel Sandy Bridge byla nastavena na 100 MHz.

Ve výsledku tak AMD A8-3850 využívá základní násobič pro CPU jádra 29x (2900 MHz) a grafické jádro má nastaveno na frekvenci 600 MHz. Některé základní desky přitom umožní také upravit po 1MHz krocích takt jádra Radeon a i když třeba zrovna naše základní deska Gigabyte A75-UD4H umožňovala zvýšení násobiče CPU nad 29x a úpravu taktu grafického jádra, to dle AMD jednoduše nemůže fungovat, a takty tak zůstanou na svých výchozích hodnotách. Co může být však matoucí, jsou udávané hodnoty v CPU-Z a jiných podobných utilitách, které berou hodnoty z BIOSu, takže se může zdát, že jsme procesor pomocí změny násobiče opravdu přetaktovali, ale skutečnost je jiná.

Jedinou možností pro přetaktování tak v našem případě byla změna základní 100MHz frekvence, a to i se všemi svými nedostatky. Od ní se totiž pomocí pevných násobičů odvíjí frekvence procesorových jader, grafického jádra, pamětí i tzv. NCLK (různá rozhraní). S nejnovějším BIOSem bychom však měli v případě Gigabyte A75-UD4H dosáhnout slušných výsledků, a tak jsme neváhali a hned aplikovali verzi F3g.

Při nadměrném zvyšování základní frekvence se však může snadno stát třeba to, že budete mít problémy se SATA řadiči, paměťmi a jinými komponenty. Kde to jde, lze využít změny násobičů, jako například u pamětí a v případě, že nám jde o přetaktování GPU, lze nastavit u procesoru nižší násobič než 29x. Pouze směrem nahoru to nefunguje.

Výsledky přetaktování

V našem případě jsme se dostali víceméně stejně jako i jiní recenzenti na frekvenci o čtvrtinu vyšší, tedy s nastavením základní frekvence 125 MHz. Procesor tedy pracoval na 3,63 GHz, což o více než 700 MHz více než je základ, a to při napětí 1,5 V. Paměti DDR3 mohly využít něco ze svého potenciálu, neboť běžely na 1660 MHz a grafický čip si polepšil ze 600 MHz na 750 MHz.
Zajímavé je, že zvyšování napětí nemělo v našem případě takřka žádný vliv, a tak jsme se mohli klidně po nalezení stropu vrátit napětí procesoru zase na 1,4 V. To je důležité, aby zbytečně nenarůstala spotřeba celého systému.

Podívejme se nyní na výsledky, kde je v prvním sloupci každého grafu uveden výsledek testů na základní nastavení procesoru, střední sloupec zobrazuje výsledky sestavy s procesorem na základní frekvenci, ale s paměťmi RAM běžícími na 1866 MHz (což AMD doporučuje především kvůli grafickému čipu, který je využívá) a nakonec jsou tu výsledky přetaktované sestavy.
Z výsledků je patrné, že grafický čip skutečně dokáže velmi dobře využít rychlejší operační paměti a odměnit se výrazným nárůstem výkonu. Procesor zase umí v příslušných testech dobře těžit z vyšší frekvence, ale jemu samotnému jsou rychlejší paměti tak trochu putna.

Z výsledků vyplývá, že aplikace silně orientované na výkon CPU dobře využijí nárůst jeho frekvence, což je tedy samozřejmé a pokud chcete navýšit také výkon ve hrách, měli byste se také zabývat tím, jak vyhnat propustnost pamětí co nejvýš. Je velká škoda, že nám v tomto případě AMD nenabídlo volné násobiče pro samostatně nastavitelné frekvence procesoru a grafického jádra. Možné ale je, že se v budoucnu objeví i nějaké Llano "Black Edition".

Nyní se ještě v krátkosti podívejme na to, jak se změnila spotřeba u sestavy s přetaktovaným procesorem.
Nárůst spotřeby přetaktované sestavy není nijak dramatický, takže můžeme říci, že za odměnu v podobě vyššího výkonu se nějakých 20 W navíc ve stoprocentní zátěži procesoru rozhodně dá snést. Předpokladem ale je pokud možno nezvyšovat základní napětí procesoru.

AMD APP

Nejnovější ovladače 8.862 by již měly řádně podporovat i integrované jádro Radeon HD 6550D a akceleraci v API DirectCompute i OpenCL. Bohužel již nezbyl čas na to, abychom tuto funkci řádně vyzkoušeli na více aplikacích, a tak nastoupil pouze Xilisoft Video Converter Ultimate nejnovější verze 6.5.3 build 0310. V tom se musí akcelerace pomocí GPU zapnout v nastavení, popřípadě je možné pouze kliknout na ikonku AMD APP (či Stream).
Nejdříve jsem vyzkoušel jen tak na začátek konvertovat video do formátu pro iPod, přičemž rozdíl 21 sekund versus 16 sekund ve prospěch AMD APP sliboval, že GPU nám skutečně umí napomoci. Následně proběhl už náročnější test konverze do Full HD (1920 x 1080) v H.264 a 8000 kbps. Ten CPU zvládlo za 4 minuty a 6 sekund, a to se spotřebou 124 W (platí pro celou sestavu). A pokud se do toho vložil grafický čip, čas se výrazně zkrátil na 1 minutu a 33 sekund, a to při zatížení pouze 107 W.

AMD APP tedy skutečně dokáže šetřit čas, ale trošku i peníze díky nižší spotřebě. Pokud tedy je možnost využít sílu grafického jádra, rozhodně byste tak měli udělat.