Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

AMD Raven Ridge: konečně APU nové generace

12.2.2018, Jan Vítek, recenze
AMD Raven Ridge: konečně APU nové generace
Velice dlouho jsme čekali na desktopová APU, která by znamenala výrazný architekturní i výkonnostní pokrok. Toto čekání je u konce, protože tu máme Raven Ridge založené na CPU Zen a GPU Vega. Dnes si vyzkoušíme Ryzen 3 2200G a Ryzen 5 2400G.

Přetaktování iGPU

 
Pro dosažení nejvyššího výkonu integrovaných GPU je především nutné nastavit dostatečně velký frame buffer, který naše deska měla na výchozí hodnotě 512 MB. To pochopitelně pro moderní hry zdaleka nemusí stačit, a tak jsme měli vždy nastaveny 2 GB a zbývajících 14 GB ze systémové paměti zbylo jako klasická RAM. 
 
AMD pak doporučovalo nastavit napětí iGPU na maximálně 1,2 V a pak ještě zvýšit hodnotu napětí pro SoC na stejnou úroveň. Dozvěděli jsme se také, že na 1500 MHz bychom se rozhodně měli dostat a ve skutečnosti to byl pro obě APU takt 1525 či 1530 MHz. To představuje velice slušný nárůst až o více než 400 MHz, ale bude to vůbec k něčemu? I zde mimochodem velice dobře posloužil pro ladění finálního taktu Ryzen Master, zatímco v BIOSu bylo nastaveno pouze napětí. 
 
 
 
 
 
Pokud má v případě nových APU smysl něco přetaktovat, pak je to GPU. Ostatně procesorová jádra mají na nakrmení Vegy 8 či 10 výkonu více než dost, zatímco grafický výkon může být v moderních hrách často na hraně a několik málo FPS může mít značný vliv. Výsledky přitom ukazují na to, že navýšení taktu nám může těch několik FPS zajistit a v takovém Zaklínači 3 to pro Ryzen 3 2200G znamenalo přehoupnutí přes hranici 30 snímků.   
 
 
 
Nárůst spotřeby je ještě akceptovatelný, a to maximálně 20 Wattů. To často odpovídá nárůstu výkonu, zatímco na spotřebu v klidu to samozřejmě vliv nemá, neboť nezatížené GPU zůstává hluboko podtaktované. 
  
 

Vliv propustnosti pamětí

 
A máme tu poslední sadu testů, která se týká toho, jaký vliv má propustnost pamětí na grafický výkon. Jde nám pochopitelně o jejich pracovní frekvenci a otázku, jestli má smysl koupit co nejrychlejší paměti, tedy v našem případě 3200MHz, neboť rychlejší jsme k dispozici něměli, nebo si můžeme vystačit s prostými DDR4 na základním taktu 2133 MHz. K tomu bylo využito pochopitelně silnější z obou APU: Ryzen 5 2400G. 
 
 
 
 
Grafy mluví samy za sebe. Pokud použijeme jen 2133MHz paměti, připravujeme se tím o podstatnou část výkonu, která může znamenat rozdíl mezi hratelností a nehratelností. Situace na trhu je přitom aktuálně taková, že můžeme sehnat 16GB DDR4 s taktem 2133 MHz přinejmenším za 4000 Kč s daní. Paměti s taktem 3200 MHz a stejnou kapacitou jsou přitom jen o cca 600 Kč dražší, takže cenový rozdíl opravdu není takový, aby se nám nákup rychlejších modulů nevyplatil. 
 
Problém je pak i rozhodování se ohledně kapacity. Pokud máme z hlavní RAM vyhradit až 2 GB pro účely grafického čipu, pak 8 GB už působí spíše jako málo a 16 GB na low-endovou herní sestavu vypadá zase jako moc.