AMD Ryzen 5: šest i čtyři jádra v akci

Procesory Ryzen 7 1700X a 1800X bylo možné stabilně provozovat na taktu až 4,1 GHz, ovšem se zvýšeným napětím na 1,425 V. Vzhledem ke spotřebě a nárokům na chlazení už bylo pomalu lepší nechat 4 GHz, což tyto procesory zvládly i na základní napětí.

Testované Ryzen 5 mají méně jader, a to alespoň o dvě, ale i tak disponují oběma CCX, čili ne pouze jedním a je otázka, zda takové modely z rodiny Ryzen AMD vůbec připraví. Je tak zřejmé, že Ryzen 5 nejspíše nemají deaktivovaná jádra jen tak z plezíru a že jde spíše o procesory, jejichž výroba se tak úplně nepovedla a některá jádra maji defektní. Pak bychom mohli očekávat, že jako takové ani nezvládnou tak vysoké frekvence při přetaktování. Jaká je tedy praxe?

Předem je třeba říci, že s novými Ryzen 5 společnost AMD také vypouští do světa novou verzi utility Ryzen Master 1.01. Ta nabízí stejné funkce jako doposud, ale už nemusíme sehat na HPET a také se budou ukazovat správné teploty procesorů s označením X, čili ne s 20°C kompenzací.

Přetaktování probíhalo podobně jako dříve. AMD uvádí jako výchozí napětí 1,35 V při zátěži, i když procesor si jej dle utility Ryzen Master upravuje dle svého a zvláště při taktech nad 4 GHz (XFR) využívá napětí nad 1,4 V, i když oficiální materiály mluví o rozpětí 1,2 až 1,3625 V dle zátěže. Každopádně s adekvátním chlazením se nemáme bát nastavit i 1,45 V, ale tady už AMD uvádí, že může být negativně ovlivněna životnost procesoru.

Nejdříve šel na řadu Ryzen 5 1500X, u nějž jsem zkusil nastavit rovnou 4 GHz na výchozí napětí, což Ryzen 7 zvládly. Ovšem tento procesor při takové frekvenci nebyl stabilní a o moc se to nezlepšilo ani navýšením napětí k 1,45 V, takže nastoupila cesta snižování taktů. Nakonec jsem se musel spokojit s taktem 3,875 GHz, kdy byl procesor už konečně stabilní a nebylo třeba ani zvyšovat napětí, což stejně u tohoto kusu nikam nevedlo. Ryzen 5 1500X se tak odměnil vyšším výkonem, ale ne o moc vyšší spotřebou.

Z procesoru Ryzen 5 1600X jsem zkusil vymáčknout na vzduchovém chladiči maximum, ale opět v rozumných mezích. Tento procesor také zvládnul 4 GHz na výchozím nastavení napětí, avšak při zátěži se poroučel, takže nezbylo než zvyšovat napětí, neboť z tohoto taktu už jsem ustoupit nechtěl. Nakonec nezbývalo než nastavit na 4 GHz napětí 1,4375 V, což už se nebezpečně blíží limitním 1,45 V.

Vyšší frekvence přetaktovaného Ryzen 5 1600X se projevila v jednovláknovém výkonu, kdy byl rychlejší než 1500X, ovšem rozdíly ve vícevláknovém výkonu už přirozeně ovlivnil jeho vyšší počet jader, takže tady se ani přetaktovaný 1500X přirozeně nechytal. Oba procesory pak dokázaly získat slušnou porci výkonu navíc v testu Resident Evil 6, a to především 1500X. A jak je to se spotřebou vzhledem k tomu, že 1500X pracoval na základním napětí a 1600X je měl podstatně zvýšené?

Hrátky s napětím jsou jednoznačně reflektovány v těchto výsledcích. Zatímco spotřeba plně zatíženého Ryzen 5 1500X se zvedla jen o 7 W, zvýšené napětí procesoru Ryzen 5 1600X zajistilo více než 50 W spotřeby navíc, což je i patřičně zvýšený objem tepla, který se musí odvést pryč. Zda je lepší o chlup vyšší výkon s cenou podstatně vyšší spotřeby a potenciálně snížené životnosti, nebo rozumné přetaktování na výchozím napětí, to ať si zvolí každý sám.

Sliboval jsem také informace o tom, jak se taktuje na základní desce Gigabyte AB350-Gaming 3, kde bylo vyzkoušeno ověřené nastavení procesorů z desky AX370-Gaming 5. Je potešitelné, že v obou případech bylo možné tyto procesory přetaktovat stejně, respektive to, co zvládla deska s X370 zvládla i deska s B350.