Antec Fusion 430 pro elegantní HTPC

Instalace

Stavba HTPC vzhledem k tomu, že HTPC skříně jsou obvykle stísněnější a vyžadují zapojení dalších prvků, je poněkud složitější než stavba normálního PC do skříně typu Tower. V tomto případě je také nutné dbát na to, abychom z výhod skříně v podobě oddělených komor neudělali nevýhodu, takže pečlivost je na místě. Jedná se především o vedení kabelů ze zdroje, pro něž Antec připravil na přepážce u pevných disků dva plastové stahovací pásky, jimiž se kabely dají úspěšně zkrotit, avšak tak či tak v této pozici budou bránit vzduchu v proudění od pevných disků. Vzhledem k poloze hlavních konektorů to však ani jinak udělat nelze.
Pokud si tedy vše naplánujete a budete pečliví, dovolí vám Fusion 430 sestavit si počítač čistým způsobem, kde budou kabely vadit jen minimálně. Je třeba nezapomenout na to, jak má vzduch skrze skříň proudit a pro lepší pořádek ve skříni můžete například vést kabely mezi základní deskou a trayem, avšak zde je třeba samozřejmě dávat velký pozor, abyste si počítač nepoškodili. Do skříně nebyl problém vměstnat ani tlustý a dlouhý IDE kabel, avšak Serial ATA rozhraní je v tomto případě jasnou volbou, protože vedení kabelů k pevným diskům není zrovna snadné udělat čistě. Naopak pevné disky jako takové lze velmi pohodlně nainstalovat a co se týče přebytečných kabelů zdroje, nic se nestane, když je jednoduše nacpete do 5,25" šachty, která je stejně pro jednu mechaniku velká až moc. Hlavně je důležité, aby kabely neucpávaly zdroji ventilační otvory v bočním panelu.

Provoz

V této kapitole se zaměříme výhradně na displej, o němž Antec říká, že dokáže spolupracovat s MCE verzemi OS Windows. Displej nabízí zobrazení textu ve dvou řádcích, kde oba mají 16 znaků. Delší text již klasicky roluje zprava doleva. Pro zprovoznění je třeba nejdříve zapojit USB kabel z předního panelu buď na header základní desky, nebo přes redukci k nějakému USB portu a použít dodávané instalační CD, z nějž se nainstalují ovladače a také aplikace pro nastavení. Co všechno tato aplikace umožňuje, to se můžeme podívat na zachycených obrázcích. Na displeji se mohou zobrazovat hodiny, datum, systémové informace (CPU, volná paměť, stav sítě, HDD, atp), dále počet e-mailů v inboxu, denní zprávy, grafický ekvalizér, počasí ve vybraných městech, atp.
Na displeji se pak zvolené informace zobrazí následovně. Valná většina informací mi však přijde jako poměrně zbytečná a nedokážu si představit, že bych na tak malém displeji kontroloval například nejnovější zprávy. Na druhou stranu, informace o počasí mohou být užitečné, stejně jako aktuální datum a čas. Displej se základními informacemi zůstává zapnut i při vypnutém PC, ale to samozřejmě musí mít zdroj zapojen do sítě.

Teplotní testy

Napájecí zdroj o výkonu 430 W již dovolil využití i náročnějších komponent na energii, a tak se do testu mohla zapojit i grafická karta GeForce 8800 GTS. Ta vedle procesoru AMD Athlon 64 FX-55 tvoří dostatečně silnou sestavu, jež vyzkouší schopnost skříně odvádět teplo. Sestava byla zatěžována pomocí aplikací Prime95, 3DMark03 (Mother Nature) a h2benchw. Teploty pak byly sledovány pomocí SpeedFan a Rivatuner, zatímco teplota okolního vzduchu se pohybovala kolem 21 °C.

• Základní deska Gigabyte GA-K8NMF-9 (nForce4-4X)
• Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
• Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
• Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)

Co se týče samotných konfigurací při testech, rozhodl jsem se pro tři. Skříň obsahuje dva 120mm ventilátory a dovoluje jejich otáčky nastavit na 1200, 1600 a 2000 RPM. Pro jiné ventilátory zde není místo. Zkusil jsem tedy nejdříve nastavit ventilátory na minimum, poté oba na maximum a nakonec jsem skříň odkryl a ventilátory opět nastavil na minimum. Poslední test jsem učinil proto, že ventilátor chladiče procesoru dělily od horního panelu skříně pouze asi 2 cm, což je málo na dobré proudění vzduchu k lopatkám a testem se ukáže, jak moc to dokáže či nedokáže uškodit.

Při prvním testu tedy nebyly teploty v zátěži zrovna nízké, což se ukazuje především na grafické kartě, která má obvykle v Miditowerech i se slabším chlazením o cca 6 °C méně. Také teplota procesoru tomuto odpovídá, ale na druhou stranu, chlazení bylo tiché a v obývacím pokoji by při poslechu hudby nijak nerušilo, natož pak při hraní her.

Pokud budete chtít hrát hry, a počítač bude vyžadovat lepší chlazení, můžete si nastavit vyšší otáčky a teploty rázem letí dolů, i když hluk je v tom případě již podstatně vyšší. V tomto případě je velká škoda, že nás výrobce pro prostou změnu otáček nutí, abychom vlezli přímo do skříně a ventilátory si přepli. Dokážu si představit, že to v řadě případů bude kvůli uložení skříně mezi ostatními spotřebiči téměř nemožné. Proto bych uvítal, kdyby byly přepínače vyvedeny na povrch skříně, což ale nebude pro jen trochu zručného uživatele problém zajistit, ale ještě raději bych byl, kdyby nám Antec k regulaci otáček dovolil využít přední panel skříně a jeho otočné kolečko. Ventilátory by se napojily přímo na panel, jenž je sám o sobě napájen přes jeden Peripheral Power konektor a bylo by po starostech (i co se týče vyvedení napájecího konektoru pro ventilátory). Bohužel, tak daleko nikdo nepřemýšlel a je to velká škoda.

A nakonec, zde si můžete porovnat teploty, které naskočily při otevřené skříni. Jak je vidět, uzavřená skříň s ventilátory na maximum dokáže zajistit lepší hodnoty než otevřená skříň, což je ale obecně známo.