Antec P180: minimalistický maximalista

Bočnice se otevírají klasicky – vysunutím směrem dozadu. Problémem by mohly být plastové packy, za které jsou k šasi přichyceny; únava materiálu je věc ošidná. Uvnitř je skříň v dolní třetině rozdělena přepážkou, jenž tvoří samostatný tunel.


Tento tunel má v sobě ještě navíc v polovině zabudovaný 12cm ventilátor, jenž spolehlivě pomáhá zdroji v chlazení sebe sama a navíc má před sebou ještě pozice pro maximálně čtyři pevné disky.

V horní části skříně především zaujme velká černá a neforemná krabice, coby držák na kolejničky pro instalaci 5¼ zařízení (další 4 jsou přibaleny samostatně). Tato funkce by ovšem v žádném případě neospravedlnila přítomnost takové obludy a po rozšroubování jsem zjistil, že se primárně jedná o jakýsi tunel k chlazení grafické karty (a potažmo i dalších komponent).


Vzduch je brán ze zadní strany, kde si můžete všimnout perforace vedle pozic pro rozšiřující karty. Dokážu si představit, že hodně lidí jeho přítomnost jednoznačně uvítá, zvlášť ti s pasivními chladiči grafických karet. A ostatní mohou tunel jednoduše sejmout a odhalit tak záslepky pro karty a ty jsou naprosto klasické – žádné rychloúchyty, nýbrž poctivé staré šrouby.


Když přesuneme pohled od tunelu nahoru, zaujmou nás dva 120mm ventilátory, jež mají na starost odvod vzduchu z prostoru motherboardu. Toto uskupení má jednu velkou výhodu a sice tu, že eliminuje vznik vzduchové kapsy, ve které se v klasických skříních hromadí teplý vzduch.


Situace je ještě horší u zdrojů se 120mm ventilátory, protože ty na rozdíl od starých nemají z logických důvodů po stranách průduchy, jež by odváděly teplo z prostoru mezi zdrojem a 5¼ pozicemi. S přesunem zdroje k dolní straně tedy hluché místo zmizí a k odvodu by měl stačit i jeden ventilátor vzadu. Antec ale nic neponechal náhodě namontoval rovnou dva, tvořící silný proud vzduchu akorát přes místa, která to nejvíc potřebují.


Proud vzduchu jdoucí z horního ventilátoru kolmo nahoru by ale někomu mohl vadit, nehledě na to, že skrze něj se do vnitřku skříně přímo na životně důležité komponenty ideálně lije kafe. Potěšilo mě tedy, když jsem z perforace skříně v okolí roštu větráku viděl, že někde bude schovaný usměrňovač vzduchu, ale po jeho vybalení jsem už tak nadšený nebyl, on má totiž rovněž perforovanou střechu. Poněkud mi tedy význam tohoto spojleru uniká a nevidím jediný důvod, proč bych si ho měl nahoru v této podobě instalovat. Snad jen kdybych si chtěl omezit průtok vzduchu a zvětšit hluk. Nebo si výrobce možná myslel, že se někomu bude líbit, nevím, mně tedy ne.


Bulvy nyní nasměrujeme k pravé straně skříně, kde dominuje úložiště 5¼ mechanik. Na tom není nic moc zajímavého, stejný systém uchycení je nám už dlouho znám, třeba od firmy Chieftec. Na mechaniku se jednoduše namontují kolejničky a celá se tak zasune na požadované místo, kde se po charakteristickém ‘cvak’ bezpečně ukotví. Tento způsob uživateli dovoluje žonglovat s mechanikami podle libosti, bez nutnosti se ušroubovat k smrti. Na druhou stranu ale musíte stejně prvotně kolejnice namontovat a mechaniky taky neměníte každý den, takže je to vlastně jedno.


Pod 5¼ pozicemi je připravena k užití ještě jedna 3½ šachta, dovolující přítomnost maximálně dvou disků. Obě šachty jsou zajímavé pro tu skutečnost, že disky se do nich šroubují přes gumové sloupky, které omezují přenos vibrací na konstrukci skříně. Velmi vhodné řešení, ale pouze v tom případě, že je zajištěn dostatečný průtok vzduchu, nahrazující chlazení ztracené nemožností přímého kontaktu s kovovým tělem šachty.


Obě šachty je možno po odšroubování zajišťujícího šroubku vyjmout, čímž odhalíme jejich uchycení. Od zbytku skříně je totiž dělí plastové kolejničky, rovněž napomáhající k omezení šíření vibrací. Způsobu uchycení disků tedy tleskám.


Antec rovněž celkem citlivě vyřešil uchycení 3½ mechaniky. Pro tu je tu pouze jedno místo, skrývající se za vyraženým nápisem ‘Antec DESIGN’.