Apple iPad 2: stále králem tabletů?

V oblasti multimédií to má iPad díky absenci čtečky karet, či USB portu velmi složité a mnoho z vás jistě nad touto skutečností kroutí hlavou. Nicméně je nutné si uvědomit, že Apple tímto výrobkem cílí na trhy, kde má iTunes store. Ten je plný hudby, seriálů či filmů a vy si tak jen můžete přímo v prostředí tabletu vybrat, na co se zrovna podíváte.

Jenže náš „specifický“ trh zůstává často těmto službám uzavřen a teprve před pár týdny začal Apple pouštět některé ze svých obchodů i k nám. Naštěstí jsou i další země, které mají podobné problémy, a proto lze na AppStore najít řadu programů, které Vám zpřístupní obsah pevného disku počítače na obrazovce iPadu.

Neměl jsem bohužel dost času vyzkoušet vše, takže si zkusíme jen jeden streamovací software a následně se pokusím někudy protlačit data přímo do paměti iPadu. Jistou možností přenosu dat jsou také iTunes, nicméně na PC platformě je to učiněné zlo, které vám do systému nainstaluje hromadu balastu. Tedy v ideálním případě je izolujte ve virtuálním stroji.

Pro přehrávání ze serveru či jiného domácího počítače jsem využil aplikaci Air Video, která je po diskuzích poměrně chválená. Do prostředí Windows nainstalujete program, který se poté na síti tváří jako multimediální server a do iPadu stáhnete aplikaci z AppStore. Na dočasné vyzkoušení postačí verze zdarma, ale časem bude vhodné zaplatit cca 3 Eura za plnou verzi.

Následné spárování je velmi jednoduché a pak už jen stačí přidat do rozhraní „serveru“ sdílené složky, které jsou okamžitě dostupné v iPadu. Pro co nejlepší přenos je ideální video nechat oříznout přesně na rozměry iPadu, což je však náročné na výkon počítače. Takže tuto aplikaci instalujte na silnější stroje, stejně tak doporučuji využít moderní routery s podporou 802.11n.

Vyzkoušel jsem několik málo videí včetně těch, kde jsou české titulky a program fungoval opravdu na výbornou. U souborů s vysokým datovým tokem se však přehrávání čas od času zaseklo, takže důležité je připravit pro přenos ty nejvhodnější podmínky.

V rámci iTunes je možnost nahrát externí soubory velmi nepohodlná a znovu je zde vidět snaha Apple donutit uživatele k využití jím nabízených obchodů. Nicméně hudbu je možné nahrát z lokálního disku a následně synchronizovat do iPadu. U filmů jsem však standardní metodou nepochodil a konvertovat vše na .mov se mi opravdu nechtělo. Zde je tedy znovu nutné hledat náhradu. Tou mohou být např. různé FTP servery, které jsou však placené.

Srovnávat iPad s ostatními tablety řečí čísel je prakticky nemožné, neboť mnou používané benchmarky pro platformu iOS zatím nejsou k dispozici. Je tedy otázkou, jak vůbec výkon produktů Apple měřit. Tentokrát jsem se tedy nezaměřil na výsledné body, ale na celkovou plynulost zařízení, včetně přehrávání dostupných videí.

Po zhruba týdnu intenzívního používání tohoto tabletu musím smeknout před společností Apple, neboť snad až na jeden či dva okamžiky se iPad prakticky nesekl (zde neberu v potaz přehrávání videa s příliš vysokým bitratem). V naprosté většině byl naopak neskutečně rychlý. Je vidět, že Apple do svých zařízení nedává hardware pro parádu, ale spíše za určitým záměrem a navíc celé prostředí operačního systému dokonale odladí. iPad můžete uspávat a probouzet jak na běžícím pásu, instalovat hromady aplikací a stále to bude ten samý rychlík jako na začátku.

Často slýchám názory, že podobně rychlé jsou operační systémy od Microsoftu či Google. Jenže u Windows 7 mi stačí uspat po sobě 10x notebook do RAM a mohu s jistotou očekávat pád nějaké té služby či např. nefunkčnost změny podsvícení. U Androidu zase není problém nainstalovat z nehlídaného Marketu špatně napsanou aplikaci a do rána máte po baterii.

Když už jsem u té baterie, musím Apple pochválit za odladěnou správu baterie, neboť iPad 2 opravdu vydrží kolem proklamovaných 10 hodin. Tato hodnota samozřejmě platí při pohybu v rámci tabletu, pokud budete surfovat na internetu, tak se zapne Wi-Fi adaptér a odkrojí část energie. Stále se však dostáváte na hodnoty, o kterých se i dnes může valné většině konkurentů jen zdát. Jediným rivalem by mohl být Asus Transformer s baterií v klávesnici.

Velký dílem přispívá k takto vysoké výdrži obrazovka, která využívá IPS technologii s LED podsvícením. Samotné podání barev je oproti vybledlým TN panelům rozdíl několika tříd a jediným zdatným konkurentem mohou být SuperAMOLED displeje od Samsungu. Bohužel i iPad 2 sdílí stejný problém jako většina ostatních tabletů, a to sice lesklou úpravu povrchu displeje.

V domácím prostředí si toho příliš nevšimnete, neboť pokud zrovna nežijete přímo pod zářivkami, je displej prakticky pořád čitelný. Celkem radikální změna nastane venku, kdy při slunečném dni vytvoří plocha obrazovky jednolité zrcadlo. Nic naplat, lidem se lesklé věci líbí, výrobci tím dohánějí pocit jasnějších barev, takže se s tím neduhem smiřte i u iPadu.

Zmínit musím také regulaci podsvícení displeje, která pracuje v opravdu širokém rozmezí, takže si poradíte ve většině situací. Kromě manuální metody můžete také využít automatickou regulaci jasu na základě okolních světelných podmínek. V noci funguje relativně spolehlivě, přes den jsem měl však občas pocit, že nechává displej zbytečně tmavý.