Asus G51J 3D: NVIDIA 3D Vision mobilně

Teploty a hlučnost

Nyní se podrobněji zaměříme na teploty různých částí notebooku a také jeho hlučnost. Ta se dá označit za nízkou, protože ani při nejvyšší zátěži váš G51J 3D nebude příliš rušit (vzhledem ke konfiguraci) a při provozu v klidu dokáže být tento počítač velmi klidný. V tomto ohledu tedy plus pro Asus.

Teploty byly měřeny ve 20°C okolním prostředí s použitím aplikací Core Temp, Speedfan a GPU-Z pro měření a Prime95, Furmark a PCMark pro zajištění zátěže. A zvláště při zátěži procesoru a grafiky jsme tento notebook nešetřili, protože tehdy jedno procesorové jádro a GPU vytížil Furmark a o druhé jádro se postaral Prime95. Teploty nejsou nijak nízké, ovšem vzhledem k tichému provozu chlazení a rezervě se jedná o snesitelné hodnoty. Zvláště procesor se zrovna výrazně nezahříval, jenomže, jak bylo popsáno v předchozí kapitole, byla jeho frekvence v zátěži bohužel velmi nízká.

Podívejme se nyní tedy na dva obrázky znázorňující povrchové teploty v klidu (modře) a v zátěži (červeně). Ty byly měřeny jednak na displeji, klávesnici (levé a pravé straně), vedle touchpadu v místech pro položení zápěstí, u výdechu chlazení...
...a nakonec na spodní straně notebooku. Ten má kvůli výkonným komponentám při zátěži teplejší levou stranu, ale nijak extrémně, takže bude snesitelné tento počítač provozovat i na klíně.

Spotřeba a výdrž na baterie

Nakonec se zaměříme na to, kolik si notebook při různém zatížení vezme šťávy a také jak dlouho nám vydrží na 6článkovou baterii Li-Ion s kapacitou 4800 mAh při 11,1 V. Ta by měla notebooku zajistit pouze velmi podprůměrnou výdrž, ale jsou tu také pokročilé funkce pro šetření energií umožňující velmi omezit procesor i grafickou kartu v taktech.

V klidovém režimu počítač běžel po dobu půldruhé hodiny, která se při zátěži zkrátila na 41 minut. K tomu je ještě třeba poznamenat, že GPU se podtaktuje z 500 MHz na 383 MHz (shadery i paměti se rovněž zpomalí) a CPU pracuje nanejvýš na 1200 MHz.
Spotřeba byla klasicky měřena s vytíženou grafikou a jedním procesorovým jádrem (to obstaral sám o sobě pouze Furmark), kdy se vyšplhala na typických 115 W a občas překročila i 120 W, a to se již velmi blíží maximálnímu výkonu adaptéru (120 W). Po dlouhodobé zátěži tímto způsobem se navíc začal procesor občas podtaktovávat až na 933 MHz. Podotýkám, že byl nastavený správný výkonnostní režim a baterie byla plně nabita, tudíž měly komponenty k dispozici celý výkon adaptéru. To je tedy první způsob zátěže.
Druhý způsob je, že jsme grafiku nechali v klidu a všechna procesorová jádra si vzal na starost Prime95 včetně těch virtuálních a vytížil je celkem osmi vlákny, pak procesor pracoval na předepsaných 1733 MHz při spotřebě asi 113 W. Z toho již jasně vyplývá, že máme problém, protože prozatím jsme zatěžovali buď grafiku, nebo procesor a v obou případech se spotřeba blížila maximálnímu výkonu adaptéru.

Pokud si vyzkoušíme třetí způsob, že při zapnutém Furmark vytížíme ještě druhé ze čtyř procesorových jader, třeba benchmarkem Fritz Chess Mark, spotřeba se již výrazně nezmění, protože výše ani jít nemůže. Co se ale stane s procesorem? Ten se stabilně podtaktuje na 933 MHz, čemuž odpovídá i výsledek benchmarku Fritz Chess Mark - 763 oproti 1925 naměřených v testu. A to nám zbývají ještě dvě kompletně nevyužitá procesorová jádra.