Asus GeForce GTX 570: pecka pro náročné
24.1.2011, Petr Štefek, recenze
GeForce GTX 570 má ambice napravit všechny škody, které napáchala nepříliš povedená řada GeForce GTX 400. Tato karta deklasuje GeForce GTX 480 a může tak být tou pravou pro velmi náročné hráče.
Kapitoly článku:
GeForce GTX 570 z dílen Asusu není nijak zvlášť odlišná od referenční verze Nvidie. Vzhledem ke stále poměrně obtížnému chlazení velkého čipu budeme tyto verze vídávat s železnou pravidelností.
Obsahem krabice jsou utility a ovladače. Kartě této kategorie by slušela alespoň nějaká ze starších her využívajících například PhysX.
Asus GeForce GTX 570 pracuje na taktu 732 MHz pro jádro a 3800 MHz (efektivně) pro paměti. Máme zde ale poměrně velkou rezervu pro přetaktování u pamětí, které jsou certifikovány u všech GeForce GTX 570 do 5 GHz. Konečné takty pro přetaktování byly více než vynikající. V našem případě nebyl problém dosáhnout na 890 MHz pro jádro a 4300 MHz pro paměti. Bohužel tyto takty lze dosáhnout pouze v případě, že zvýšíte napětí na jádru na minimálně 1.1 V. Průvodce těchto vysokých taktů je zatížení čipu, které je provázeno velmi vysokými otáčkami větráku.
Pokud máme skříň dobře větranou, budeme se potýkat při běžném hraní s otáčkami okolo 2500-3000 (tj. někde okolo 70-80% zatížení). Tento fakt mi přijde už jen málo únosný, takže běžné přetaktování se bude pohybovat do 800 MHz pro jádro bez zvýšení napětí na jádru a s otáčkami větráku na podstatně nižší úrovni. Pokud si budete chtít hrát s přetaktováním a změnou voltáže, můžete si vybrat z mnoha použitelných utilit nebo přímo Asus Voltage Tweaker.
Turbína větráku je v případě desktopu nebo přehrávání videa poměrně tichá a neruší. V případě zatížení se hlučnost pohybuje na poměrně snesitelné úrovni, která je na míle vzdálena původnímu krutopřísnému hluku GeForce GTX 480. Při běžném hraní a rozumném přetaktování bez zvyšování voltáže nebude hluk chlazení představovat problém, což je příjemná zpráva.
GeForce GTX 570 má k dispozici dvojici DVI-D výstupů a také jeden DisplayPort, který využijí především nejnovější a poměrně drahé monitory. Limitujícím faktorem je stále dvojice monitorů pro jednu grafickou kartu, což nevidím jako žádné zásadní mínus, pokud nejste opravdový fanoušek hraní na více monitorech.