Asus ROG GX900: rudoch s laserem
2.3.2011, Jan Vítek, recenze
Společnost Asus není zrovna tradičním výrobcem periferií, ale o to bude zajímavější si vyzkoušet její herní myš GX900, která spadá do rodiny Republic of Gamers. Slibuje nám řadu funkcí včetně systému pro úpravu hmotnosti, a tak se na ni pojďme podívat.
Kapitoly článku:
- Asus ROG GX900: rudoch s laserem
- Instalace a nastavení myši
- Zkušenosti z provozu a závěr
Instalace
Pro zprovoznění myši v moderním operačním systému (v našem případě Windows 7 64bit) je zapotřebí ji akorát zasunout do volného USB portu. Systém si ji sám najde, nainstaluje ovladače a pokud ji máte již předem nakonfigurovanou, nemusíte se starat o instalaci obslužného software.
Ten však bude zapotřebí nainstalovat při jejím prvním použití, pokud tedy hodláte využít jeho služeb a nejlepší je si jej stáhnout přímo ze stránek firmy Asus. Tak budete mít záruku, že použijete nejnovější verzi, ovšem již objevivší se odkazy na "Mananual" a "UNINTSALL" ve skupině programů nevyvolávají pocit, že Asus si dal na svém software velmi záležet. Alespoň že nám instalace dá na výběr ohledně jazyka, takže si můžeme zvolit naši mateřštinu, jež nám ovšem přichystá pár překvapení k pobavení (viz níže).
Nastavení myši
Obslužný program na nás tedy bude v rámci možností hovořit česky a připraven je dokonce český manuál v PDF. Hlavní okno je rozděleno na čtyři záložky dle profilů, tedy výchozí a pak profil 1 až 3, které jsou naprosto stejné. Co tu tedy máme...
Koho by napadlo, že čtyři červené LED na vrchu myši indikující nastavení dpi budou znamenat také čtyři úrovně nastavení, pak ten se plete. Jsou zde totiž pouze dvě, takže se vždy rozsvítí dvě, nebo všechny čtyři LED. Výhodou pak je možnost nastavení rozlišení u každé osy zvlášť.
Pak zbývá už jen nastavení tlačítek myši, ovšem to je u základního profilu deaktivované, a tak se musíme přepnout do jednoho ze tří nabízených profilů. Pak už můžeme kromě úpravy rozlišení snímače nastavit i tlačítka, a to všech s výjimkou toho pro volbu profilů, pochopitelně, avšak z výběru bylo vyňato i levé hlavní tlačítko.
Na výběr je mezi základními funkcemi myši, pak tu jsou některé speciální, jako přepínání na profil 1/2/3, funkce naklápěcího kolečka (posun obrazu doleva/doprava), rychlá střelba (simulace třech stisků levého tlačítka), spuštění webového prohlížeče či e-mailového klienta, ovládání multimédií i hlasitosti zvuku, spuštění kalkulačky, otevření okna Tento počítač a pak lze také tlačítko deaktivovat. Záměrně jsme opomenuli funkce Makro a Skript číslo 1 až 6.
Makra i skripty se zadávají v samostatném okně, kde se můžeme celkem rychle zorientovat, neboť tvorba probíhá klasicky stisknutím tlačítka spustit, po čemž již pomocí klávesnice, nebo myši s kurzorem umístěným v označeném poli vytvoříme záznam, který následně ukončíme tlačítkem Zastavit.
Poté mě na moment zarazilo tlačítko Jasný, kdy jsem dumal, zda tím mám snad ještě jednou odsouhlasit celé makro. Ovšem pak jsem si své podezření ověřil vyzkoušením tohoto tlačítka, které celý záznam smazalo. V originále je tu totiž nápis Clear. Tlačítko vymazat pak odstraní vždy jednotlivý úkon. Co se týče časových prodlev, zde tedy kouzelně nazvaných jako Čas cyklu pokynu, pak ty můžeme zaznamenávat v reálném čase, nebo jim nechat stabilní přednastavenou hodnotu a tu popřípadě ještě dvojklikem u každého záznamu jednotlivě upravit.
Dále tu jsou volby stylu užití daného makra, z jejichž českého označení také jeden nebude zrovna moudrý: smyčka, střelba, souvislá střelba. Smyčka znamená, že makro jede po stisku tlačítka myši stále dokola, dokud je opětovným stiskem nezastavíme. Střelba spustí makro pouze jednou a souvislá střelba je udržuje v chodu po dobu stisku tlačítka myši. Nakonec si můžeme makro exportovat do souboru .mac a pak pochopitelně i importovat někde jinde. Mimochodem, export a import lze provést i u celkového nastavení myši a v tom případě se používají soubory .pof.
No a nakonec jsou zde skripty. Kdo by se ale těšil, že si bude tvořit jednoduché prográmky, či aspoň o něco inteligentnější makra, ten bude zklamán. Rozdíly mezi makry a skripty jsou v tomto případě pouze dva. Jednak je zde jako i v jiných případech počet skriptů omezen, a to na šest a za to dostaneme jedinou výhodu - řetězec příkazů nemůže být 125místný jako u maker, ale 256místný. Takže jediným přínosem skriptů je jejich délka, což je poněkud málo. Pokud to srovnáme s tvořením skriptů například u CM Storm Sentinel Advance, vypadá pojetí u GX900 trochu trapně.
Navíc se zde zapomnělo také na nastavení zarovnávání pohybu ukazatele, dotazovací frekvenci a hodily by se také běžná nastavení rychlosti ukazatele, kolečka, apod. Ty jsou sice pořád přístupné mezi nástroji OS Windows, ale proč bychom je nemohli mít hezky pod jednou střechou?