ASUS WL-500W: k WiFi ještě USB
30.10.2009, Martin Kuchař, recenze
Dnes se podíváme na WiFi router od ASUSu, který na první pohled zaujme svým USB 2.0 portem s možností přímého sdílení všech dat. Tato funkce sice není zázračná, ale v domácnosti nebo firmě může usnadnit šíření dat, které potřebuje více uživatelů současně.
Kapitoly článku:
- ASUS WL-500W: k WiFi ještě USB
- Webový management
- Speciální funkce
- Testovací metodika
- Výsledky testů
- Závěr
Testovací metodika je pro všechny testované routery zcela stejná a nemáme zde ani co měnit. Vzhledem k tomu, že jsme si kompletní popis provedli už v minulé recenzi, nebudeme zde nic dalekosáhle rozebírat a podíváme se jen na detailní skladbu testů – přeci jen překlikávání mezi kapitolami v jiných článcích není to pravé "ořechové".
Hlavní počítač sloužící jako server je zapojen k routeru klasickým síťovým kabelem a následně na přenosném počítači je osazena WiFi karta standardu 802.11n, která poslouží k veškerému „stahování“ z testovacího serveru.
Na testovaném zařízení bylo nastaveno zabezpečení WPA2-PSK se šifrováním AES. Windows sdílení bylo provedeno skrze CIFS/SMB, kdy jsme na jednom počítači nasdíleli složky a na druhém se na ně připojili. Byl povolen úplný přístup.
Sada testů:
FTP přenos malých souborů – vybrali jsme balík malých souborů (fotografie), které jsme přenášeli z pevné stanice s FTP serverem na druhou stanici připojenou k vysílané WiFi síti. Měřený čas jsme pak použili k výpočtu výsledné rychlosti. Velikost všech souborů je 1,491 GB.
FTP přenos jednoho souboru – pro otestování hrubé rychlosti praktickým způsobem jsme opět využili FTP přenosu. Z datové stanice s FTP serverem jsme stahovali WinRAR archív o velikosti 2,24 GB a opět jsme měřili celkový čas.
Windows sdílení – mnoho uživatelů pro přenosy dat žádné FTP servery nevyužívá a spokojí se s klasickým sdílením skrze Windows. Pro tyto testy jsme tedy opět sáhli po WinRAR archívu o velikosti 2,24 GB a měřili jsme hrubý čas přenosu.
IPERF 10 vláken – teoretické přenosové rychlosti není ale možné získat žádným výše uvedeným způsobem a tak jsme sáhli po osvědčeném nástroji IPERF. V tomto případě jsme nechali skrze spoj přenášet 10 vláken po celkovou dobu 300 sekund. Program po dokončení testu sám nahlásí naměřenou hodnotu. Parametr spuštění je –P 10 –t 300.
IPERF 1 vlákno – stejně jako v předchozím případě se napojíme ze stanice na server a necháme měřit teoretickou přenosovou rychlost při jednoduchém zatížení skrze jedno přenosové vlákno (thread). Celková doba měření je opět nastavena na 300 s. Parametr spuštění je –P 1 –t 300.
802.11 G přenos – abychom prověřili zpětnou kompatibilitu se starším, ale stále zdaleka nejrozšířenějším standardem 802.11G, provedli jsme další měření. Opět jsme využili náš osvědčený WinRAR archív o velikosti 2,24 GB a měřili jsme dobu přenosu s napevno nastaveným přenosovým standardem.
Vzhledem k tomu, že v našem měsíčním tématu otestujeme celkem sedm 802.11n routerů, provedli jsme veškerá měření současně a výsledky zanesli do srovnávacích grafů. Díky tomu si můžete ihned udělat jasnou představu o tom, jak si ten či onen model vede při porovnání s ostatními testovanými kousky.
Seznam routerů v testech:
- ASUS RT-N13U
- ASUS WL-500W
- D-Link DIR-615
- D-Link DIR-635
- Tenda W306R
- Tenda W311R+
- Netgear WNDR3700