AX800 a EN7800GT: grafiky s pasivem od Asusu
23.2.2006, Jan Vítek, recenze
Asus má na trhu výkonnějších grafických karet dvojici pasivně chlazených modelů s čipy od ATi (Radeon X800 - R430) a nVidie (GeForce 7800GT - G70). Největší zajímavostí je, že chlazení je pasivní pomocí otočných heatpipe s žebrovím.
Kapitoly článku:
- AX800 a EN7800GT: grafiky s pasivem od Asusu
- Asus EN7800GT Top Silent
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Instalace
S instalací jsem neměl problémy a díky použitému chladiči procesoru - Thermalright XP90C - jsem mohl využít téměř veškerého potenciálu pasivně chlazených karet. Testovací sestava byla následující:
Skříň Chieftec byla chlazena pomocí 12cm ventilátoru zdroje Coolermaster a dvou 80mm ventilátorů: Sharkoon Silent Eagle 2000 (2000RPM) a Arctic Cooling Arctic Fan 8 (2000RPM). Oba se dohromady vyznačují průtokem vzduchu 50,7 CFM (nepočítaje ventilátor zdroje).
Nainstalovaný AX800 Silencer
Jak je z obrázku vidět, chladič karty díky své otočné heatpipe účinně zasahuje do prostoru nad ventilátorem chladiče procesoru, ale také by mohlo být lépe, kdyby byl slot PCI Express x16 posunut o jednu pozici výš. Takto je nad chladičem procesoru pouze polovina měděných žeber, což účinnost chlazení ještě snižuje a dále zužuje kompatibilitu výrobku. Téměř ideální byla ale vzdálenost chladiče od ventilátoru - přibližně 13mm. XP90c ale není na dnešní poměry zrovna obří chladič, tudíž bychom jen těžko tuto vlastnost uplatnili například na Thermaltake Big Typhoon.
Nainstalovaný EN7800GT Top Silent
Teplotní testy
Nyní už ale k teplotním testům. Probíhaly při okolní teplotě 22°C a předem musím říci, že AX800 bohužel neumožňuje sledování teploty čipu, a tak nám musí stačit pouze subjektivní hodnocení možnosti přetaktování. Začneme ale právě slabší kartou - AX800 Silencer. Při normálním provozu na základní frekvence 390MHz jádra/350Mhz pamětí byl provoz s chladičem vystrčeným nad ventilátor procesoru dle mého názoru hluboce v normě. Po projetí testu Nature z 3DMarku03 několikrát za sebou jsem zkusil dotykem zkontrolovat teplotu hlavního pasivu i teplotu otočného žebroví. Prst se dal na obou pasivech udržet bez problémů libovolně dlouhou dobu, takže teploty nemohly být nijak extrémní.
Mohl jsem tedy bez výčitek zkusit, jak vysoko půjde grafická karta přetaktovat a k tomuto účelu jsem použil program Ati tool 0.24, který postupně zvyšuje frekvenci jádra, nebo pamětí a přímo vyhledává chyby vzniklé vysokým taktem a teplotou. Postupně jsem se z 390MHz u jádra dostal na 417MHz a z 350MHz pamětí na 400MHz (800MHz DDR). Toto jistě není závratné přetaktování, ale zato stabilní, což mi utvrdilo několikeré projetí testu Nature z 3DMarku03 bez chyb. Teplota se sice citelně zvedla, ovšem to mi nedávalo důvod ke snižování taktů a jak se později s testem 7800GT ukázalo, není to tato karta, co má problémy s teplotami.
Teplotu jádra EN7800GT již Rivatuner bez problémů zaznamenal, takže jsem nejdříve při základních taktech 420/620 vyzkoušel, jak se chlazení chová při otočném pasivu zaparkovaném nad chladič procesoru. Test Nature dokázal jádro vyhnat z klidových 45°C na 85°C, což bych ještě dokázal akceptovat. Jenomže v případě, že z nějakých důvodů nemůžete pasiv nad chladič procesoru umístit a je nutné jej ponechat ve výchozí poloze - rovnoběžný s PCB grafické karty, teplota v klidu stoupne na 57°C a při zátěži dokonce na 104°C a to již dlouhodobě akceptoval opravdu nelze.
Stejně jako u AX800 jsem vyzkoušel i maximální takt jádra a pamětí, jaký karta zvládne. Nemohl jsem již použít Ati tool přímo k taktování, ale pro detekci chyb tento program funguje stejně dobře jako s Radeony. Postupně se mi podařilo takt jádra zvýšit až na 490MHz a 663MHz (1327MHz DDR) u pamětí a to je o poznání lepší výsledek než u AX800. Teploty se ale v zátěži musely citelně zvednout a to rovnou o 6°C.
S instalací jsem neměl problémy a díky použitému chladiči procesoru - Thermalright XP90C - jsem mohl využít téměř veškerého potenciálu pasivně chlazených karet. Testovací sestava byla následující:
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz 1.6V, Cool'n'Quiet vypnuto
- Chladič procesoru: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE @ 1600RPM
- Operační paměť: Mushkin PC3200 (2*512MB)
- Pevný disk: Seagate Barracuda 7200.9 40GB
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
- Skřín: Chieftec BX B-B-SL
Skříň Chieftec byla chlazena pomocí 12cm ventilátoru zdroje Coolermaster a dvou 80mm ventilátorů: Sharkoon Silent Eagle 2000 (2000RPM) a Arctic Cooling Arctic Fan 8 (2000RPM). Oba se dohromady vyznačují průtokem vzduchu 50,7 CFM (nepočítaje ventilátor zdroje).
Nainstalovaný AX800 Silencer
Jak je z obrázku vidět, chladič karty díky své otočné heatpipe účinně zasahuje do prostoru nad ventilátorem chladiče procesoru, ale také by mohlo být lépe, kdyby byl slot PCI Express x16 posunut o jednu pozici výš. Takto je nad chladičem procesoru pouze polovina měděných žeber, což účinnost chlazení ještě snižuje a dále zužuje kompatibilitu výrobku. Téměř ideální byla ale vzdálenost chladiče od ventilátoru - přibližně 13mm. XP90c ale není na dnešní poměry zrovna obří chladič, tudíž bychom jen těžko tuto vlastnost uplatnili například na Thermaltake Big Typhoon.
Nainstalovaný EN7800GT Top Silent
Teplotní testy
Nyní už ale k teplotním testům. Probíhaly při okolní teplotě 22°C a předem musím říci, že AX800 bohužel neumožňuje sledování teploty čipu, a tak nám musí stačit pouze subjektivní hodnocení možnosti přetaktování. Začneme ale právě slabší kartou - AX800 Silencer. Při normálním provozu na základní frekvence 390MHz jádra/350Mhz pamětí byl provoz s chladičem vystrčeným nad ventilátor procesoru dle mého názoru hluboce v normě. Po projetí testu Nature z 3DMarku03 několikrát za sebou jsem zkusil dotykem zkontrolovat teplotu hlavního pasivu i teplotu otočného žebroví. Prst se dal na obou pasivech udržet bez problémů libovolně dlouhou dobu, takže teploty nemohly být nijak extrémní.
Mohl jsem tedy bez výčitek zkusit, jak vysoko půjde grafická karta přetaktovat a k tomuto účelu jsem použil program Ati tool 0.24, který postupně zvyšuje frekvenci jádra, nebo pamětí a přímo vyhledává chyby vzniklé vysokým taktem a teplotou. Postupně jsem se z 390MHz u jádra dostal na 417MHz a z 350MHz pamětí na 400MHz (800MHz DDR). Toto jistě není závratné přetaktování, ale zato stabilní, což mi utvrdilo několikeré projetí testu Nature z 3DMarku03 bez chyb. Teplota se sice citelně zvedla, ovšem to mi nedávalo důvod ke snižování taktů a jak se později s testem 7800GT ukázalo, není to tato karta, co má problémy s teplotami.
Teplotu jádra EN7800GT již Rivatuner bez problémů zaznamenal, takže jsem nejdříve při základních taktech 420/620 vyzkoušel, jak se chlazení chová při otočném pasivu zaparkovaném nad chladič procesoru. Test Nature dokázal jádro vyhnat z klidových 45°C na 85°C, což bych ještě dokázal akceptovat. Jenomže v případě, že z nějakých důvodů nemůžete pasiv nad chladič procesoru umístit a je nutné jej ponechat ve výchozí poloze - rovnoběžný s PCB grafické karty, teplota v klidu stoupne na 57°C a při zátěži dokonce na 104°C a to již dlouhodobě akceptoval opravdu nelze.
 | Zákl. frekvence - nad CPU | Zákl. frekvence - vedle CPU | O/C - nad CPU |
IDLE | 45°C | 57°C | 45°C |
LOAD | 85°C | 104°C | 91°C |
Stejně jako u AX800 jsem vyzkoušel i maximální takt jádra a pamětí, jaký karta zvládne. Nemohl jsem již použít Ati tool přímo k taktování, ale pro detekci chyb tento program funguje stejně dobře jako s Radeony. Postupně se mi podařilo takt jádra zvýšit až na 490MHz a 663MHz (1327MHz DDR) u pamětí a to je o poznání lepší výsledek než u AX800. Teploty se ale v zátěži musely citelně zvednout a to rovnou o 6°C.
