AX800 a EN7800GT: grafiky s pasivem od Asusu

Závěrečné hodnocení nebude pro tyto karty zrovna snadné. Pokud začneme s tím, co nám nabízí, musím jmenovat v prvé řadě pasivní chlazení, rozsáhlé příslušenství a samozřejmě nové technologie a z nich vycházející výkon čipů X800 a především 7800GT. Kamenem úrazu je zde ovšem samotné chlazení, tedy to nejdůležitější, čímž se karty chlubí.


Použitá technologie v sobě skrývá hned několik úskalí. Zaprvé bych jmenoval nutnost koexistence otočného mechanismu s chlazením procesoru - toto platí dvojnásob pro EN7800GT. Pro účinné chlazení musíte mít nainstalovaný chladič klasické koncepce s ventilátorem rovnoběžným se základní deskou. Navíc tento ventilátor musí být v určité výšce, ani moc vysoko, aby nekolidoval s kartou a ani moc nízko, aby jej karta dokázala vůbec využít. Problém také může vzniknout s lokací slotu, do kterého chcete chladič nainstalovat. V naší desce sloty začínají jedním PCI Express x4 a až pak následuje x16 pro grafiké karty. Proto je využita pouze polovina otočného pasivu a aktivní plocha regulována na polovinu.


Další záležitostí je ohřívání vzduchu jdoucího přes ventilátor na chladič procesoru - ve výsledku jsem nezaznamenal větší nárůst než o cca 3°C, ale i ty jsou dnes citelné. No a nakonec je tu otázka kvality samotného chladiče. Už jen fakt, že heatpipe je otočná, nemluví zrovna pozitivně o kvalitě přenosu tepla a také měděná a hliníková žebra o tloušťce papíru nejsou uchycena příliš kvalitně. Všechna tato fakta ale blednou před výslednými teplotami, jež dosahuje EN7800GT při provozu ve 100% zátěži, zvlášť bez možnosti chlazení od procesoru, což považuji v jejím případě za opravdovou nutnost.

Jak jsem již psal v článku, bylo by lepší, kdyby se výrobce zaměřil na chlazení pomocí ventilátorů ve skříni, místo aby se snažil využít okolí procesoru, které vzhledem k zadním ventilátorům je cokoliv, jen ne standardizované.