BenQ Joybook A52E ...levněji to nepůjde?

Nízká cena produktu je vykoupena mnoha kompromisy, které snižují použitelnost notebooku se stávajícími aplikacemi. Hardware architektura odpovídá notebookům z poloviny roku 2005. Jednojádrový procesor je poněkud dýchavičný a grafické jádro na úrovni Radeon X300 rovněž.
Výkon celého systému však spolehlivě ubíjí nedostatečná kapacita RAM. Nároky Windows Vista jsou poměrně krvavé a pro plynulý běh vyžadují cca 1 GB paměti. BenQ Joybook A52E však disponuje pouhými 512 MB. V běžném provozu představuje slabý procesor a nedostatek paměti smrtící kombinaci. Odezvy operačního systému jsou pomalé, na otevření aplikací čekáte i desítky vteřin. Předpokládám, že na vině jsou především "dobré úmysly" marketingového oddělení BenQ a tlak Microsoftu na prodej nových notebooků pouze s Windows Vista.

V případě modelu Joybook A52E však marketingové vize narazily na možnosti hardware architektury. Visty představují pro Joybook "skutečný challenge" :-) Hardware architektuře Joybooku by vyhovovaly spíše XP Home. Joybook A52E považuji za klasický příklad, kdy se marketingoví kreativci nedohodli s IT oddělení a vypustili na trh řešení v duchu "...ono to nějak poběží".
Jen pro úplnost, Joybook si vysloužil jeden nepříliš lichotivý primát. Stal se historicky prvním notebookem, který během testů recenzentovi "umřel" pod rukama. Většina testů způsobovala naprosté zpomalení nebo vytuhnutí systému (viz např OpenGL test v CinemaBench). Po jednom z četných restartů již notebook nenaběhnul.
BenQ Joybook A52E nutí k zamyšlení - jak levný může být notebook, aby v době svého uvedení nebyl technologicky a morálně zastaralý? Pro koho je tedy Joybook A52E vlastně určen? Odpověď je zcela jasná - především pro zákazníky, kteří mají hluboko do kapsy. Za cca 12 000,- Kč získáte notebook, který bude plnit funkci druhého počítače v domácnosti - např. na stole manželky nebo přítelkyně. Ostudu tento model Joybook neudělá ani v kanceláři při práci s office aplikacemi.