Bezdrátové sítě podle standardu 802.11b

Datová propustnost

Testy datové propustnosti jsme pojali ryze uživatelsky. Tedy přenos jednoho velkého souboru přes síť. Veškeré testy jsme prováděli třikrát a výsledná přenosová rychlost je podílem velikosti souboru a průměru ze všech tří časů. Testovali jsme následující přenosy:

• WLAN - LAN - přenos soubory z notebooku připojeného bezdrátově k access pointu na server umístěný na 100 Mbit Ethernetu.
• WLAN - WLAN (access point) - přenos mezi dvěma notebooky připojených bezdrátově v access pointu.
• WLAN - WLAN (peer-to-peer) - přenos mezi dvěma notebooky zapojenými v režimu peer-to-peer (tedy s vynecháním access pointu).

Závěr

Bezdrátové sítě jsou vhodné pro běžný provoz v kanceláři, pro přístup k poště, internetu, sdílení souborů, atd. Rozhodně je však není možné nasadit tak, kde je potřeba rychlý přístup k datům (práce s rozsáhlými databázemi, zpracování rastrové grafiky uložen na serveru, rozsáhlé CAD projekty). Tam má svoje nezastupitelné místo Ethernet (aktuálně se je dostupná přenosová rychlost 1 Gbit/s, standardem je však pořád 100 Mbit/s).

Nejčastěji po bezdrátové síti sáhnou majitelé notebooku (či kapesních počítačů), pro které má své opodstatnění. Pro dektopovou sestavu, která je umístěna stále na tom stejném místě je bezdrátová síť jednoznačně nezajímavá…

Z obou access pointů se mi více zamlouvá model od Ovislinku, který je menší co do velikosti a při levnější ceně obsahuje navíc 4 portový switch. Vytknout mu lze snad jen absenci konektoru RS232 , kterým je zase vybaven model od Intel. S access pointem značky Intel dostanete navíc program pro nastavení parametrů a nejste tak odkázáni pouze na webové rozhraní.

Co se týká síťové karty s rozhraním USB, pak nejsem proti, ale pouze v provedení USB 2.0. Maximální propustnost USB 1.1 činí 12 Mbit/s, což již nedává zrovna velkou rezervu pro ostatní periferie na sběrnici USB.

PCI karta je zase vhodná pokud máte doma desktopový počítač a chcete se k němu připojit se svým notebookem. Potom pravděpodobně využijete režim peer-to-peer.

Oba PCMCIA adaptéry jsou prakticky totožné. Výhodou Ovislinku je výrazněn nižší cena. Intel je zase úspornější co do velikosti a méně vykukuje z notebooku.

Co se týká dosahu, pak s kartou od Intelu jsem se dostal dále od kanceláře než s Ovislinkem (cca o 20 metrů) než mi vypadl signál. Obecně je možné provozovat bezdrátovou síť v rámci několika málo sousední kanceláří. Mě se podařilo být oddělen dvěmi zdmi (klasických cca 15 centimetrů) a být neustále on-line (byť s hrozným pingem, který místy přesáhl i 1 s). Podmínky se ovšem budou lišit případ od případu…

Ceny a záruky