BitFenix Colossus: originální velikán

Instalace komponent

O instalaci komponent do skříně Bitfenix Colossus se povíme nyní. Pokud začneme popořadě, tak nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která byla následující:

Testovací konfigurace:

• Základní deska: Gigabyte X48-DQ6 (Intel X48)
• Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 (2,4 GHz, 1066 MHz FSB, 8 MB L2 cache, 65nm výrobní proces a 105 W TDP)
• Chladič: Noctua NH-U12P
• Operační paměť: GeIL GX22GB6400UDC (1GB, 800 MHz DDR2, 4-4-4-12 2T při 2,1 V)
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800 GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Enermax Infiniti EIN650AWT - 650 W

Z fotografie můžete vidět, že i základní deska formátu Full ATX je v této skříni doslova utopená a má kolem sebe více než dostatek místa, což platí i pro její procesorový chladič a grafické karty. Colossus tedy evidentně nabízí tolik místa, kolik jen málo uživatelů plně využije a rozhodně bych se nebál do něj vložit serverovou sestavu založenou na základní desce formátu E-ATX. Chlazení nás teprve čeká, ale už po instalaci komponent bylo naprosto jasné, že tato skříň s ním nebude mít problémy.
Na co si však u ní musíme dát pozor, je dostatečná délka kabelů od zdroje, který by v některých případech nemusel dosáhnout ke svému cíli, což platí především o dodatečném +12V napájení procesoru (žluto-černý kabel vedoucí zezadu přes socket). Ten v našem případě dosáhl jen tak tak, a to má většinou u testovaných skříní ještě rezervu. Pro tyto účely někteří (například Thermaltake) ke svým velkým skříním přibalují prodlužovací kabel právě pro zmíněný účel, ovšem ten zde nenajdeme.

Další věc, která se vztahuje ke kabelům, jsou otvory, skrz něž je budeme prostrkávat, aby nám nehyzdily interiér skříně. Po první generaci modelů s těmito otvory krytými gumovými "chlopněmi" se už objevily nové, u nichž již poučení výrobci použili daleko mohutnější chlopně, které při protahování kabelů už nevyskakují. To však bohužel není tento případ, takže se připravte na to, že bude možná lepší některé úplně odstranit (především tu nejvíce vespodu).
Jinak je tu dostatek místa i na velký objem kabelů, plastové zámky jsou opravdu schopné držet karty dostatečně pevně a nemyslím, že by tedy hrozilo jejich samovolné uvolnění, takže jinak můeme být spokojeni.

Chlazení a podsvícení skříně

Systém chlazení ve skříni Colossus odpovídá tomu, co nabízí i jiné moderní skříně, jako je například Corsair 600T nebo Thermaltake Chaser MK-1. Máme tu tedy velké ventilátory vepředu a nahoře, zde tedy 230mm modely a především jejich lopatky se postarají o výměnu vzduchu ve skříni.
Na vedlejší kolej je už odsunut zadní ventilátor, jenž zde ani není přítomen a to samé platí i pro spodní pozici. Obě mají ve specifikacích uvedeno, že se hodí pro 140mm i 120mm ventilátory, ovšem zadní pozice nemá pro 120mm modely připraveny ani montážní otvory, takže je nutné využít samotné otvory tvořící rošt, což není nejlepším řešení. A spodní pozice již sice příslušné otvory má, ale také má prachový filtr a u něj výrobce na toto už zapomněl.

Dalším znakem této skříně je možnost regulace otáček ventilátorů pomocí knoflíku v horním panelu, ovšem nikde není uvedeno, jaké rozmezí otáček můžeme čekat. Podle zkušeností se skříněmi od jiných výrobců a tvořenému hluku to ale osobně odhaduji na obvyklých 600 - 800 RPM, takže lze říci, že tato skříň je se základní ventilátorovou výbavou příjemně tichá.

Prosvícení bočnic a předních dvířek ovládají dvě tlačítka v horním panelu. To levé volí mezi modrou a červenou barvou a pravé cykluje mezi třemi stavy - vypnuto, zapnuto a efekt dýchání, který je v poslední době velmi populární také u periferií. Colossus se tak může klidně stát součástí osvětlení domácí diskotéky.

Teplotní testy

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark03 (test Mother Nature), Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 21 °C, tedy v běžné teplotě. Ventilátory byly ponechány na maximálních otáčkách, při nichž je stále ještě tichý a jen mírně hučí. Doplněn byl o ventilátor Noctua NH-U12P v zadní pozici (pro všímavé - na fotografii tam opravdu není Noctua, ale Papst 4412), na nějž byl naměřen procesorový chladič, který byl v případě využití 230mm vrchního ventilátoru otočen o 90 stupňů.

Vyzkoušíme si, jakých teplot dosáhneme s využitím vrchního ventilátoru, pak to bude také klasická konfigurace se zadním. Provozovat oba najednou je vzhledem k typu použitého procesorového chladiče nesmysl, neboť ten jako věžovitý typ usměrňuje tok vzduchu jedním směrem, takže si musíme vybrat. Horní ventilátor je zde uložen přímo nad pozicí procesorového chladiče, takže bude moci dobře vyfukovat vzduch, pokud tedy chladič vhodně natočíme.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde bude z pochopitelného důvodu chybět pevný disk. Ten má stejně jako napájecí zdroj v podstatě svůj vlastní okruh a svůj vlastní ventilátor, jenž jej dokázal zchladit o slušných 8 °C, což odpovídá jeho uložení přímo před ventilátorem.

Veškeré výsledky dopadly dle očekávání vycházejícího ze zkušeností s jinými podobnými skříněmi.

Využití obou ventilátorů najednou tedy i zde nemá smysl a mělo by spíše při využití klasické koncepce procesorového chladiče a řádně naplněné skříně.