Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Bulldozer vs. Sandy Bridge-E: souboj generací

18.11.2011, Jan Vítek, recenze
Bulldozer vs. Sandy Bridge-E: souboj generací
Před pár dny jsme vyzkoušeli nový procesor z rodiny Intel Sandy Bridge-E, který podal velmi slušné výkony a zařadil se do čela dnešní nabídky desktopových modelů. Nyní si jej zbývá srovnat i s konkurenčními Bulldozery od AMD, a ty si vyzkoušíme celkem tři.

Nastavení platforem


Máme tu tedy dohromady dvě platformy, takže se dočkáme 2 základních desek s odlišnými čipovými sadami i sockety: sada AMD A75 se socketem FM1 a sada Intel H67 se socketem LGA 1155.

Co se týče platformy AMD AM3, pak ta s procesory Phenom II využívá paměti DDR3 na standardní frekvenci 1333 MHz při časování 9-9-9-24-1T. Přístup k nim je dvoukanálový. Platforma se socketem LGA 1155 nabídla v našem testu procesor Core i7-2600K a její nastavení pamětí bylo naprosto stejné jako u AMD AM3, tedy dvoukanálový přístup a časování 9-9-9-24-1T.

A pak tu máme zbrusu novou platformu Intel se socketem LGA 2011, jenž má v ideálním případě využívat 1600MHz paměti ve čtyřkanálovém režimu, čehož se jí také dostalo. Nastaven byl profil XMP1 s časováním 9-9-9-27.

Všechny procesory jsou podrobeny standardním zátěžovým testům a mají výchozí frekvenci sběrnice QPI, popřípadě Hypertransport nebo nejnověji Unified Media Interface. Nastavení pamětí se tedy liší pouze podle použité platformy, možností řadiče paměti/čipsetu a jeho možnou konfigurací (řadiče paměti, případně v podpoře frekvence pamětí DDR3 RAM). Veškeré výsledky a výkonnostní testy jsou průměrem minimálně 3 měření.


Syntetické testy


V první části se zaměříme na syntetické testy, tedy takové, které mají na svědomí benchmarkovací nástroje, jež příliš nevypovídají o reálném využití možností procesorů, ale spíše umožňují jejich srovnání mezi sebou. Půjde jednak o aplikaci Sciencemark a její test propustnosti paměťového subsystému. Pak nastoupí společnost Futuremark a její produkty 3DMark Vantage, novější 3DMark 11 a PCMark Vantage. Pole zakončí opět Sciencemark a jeho testy Molecular Dynamics a AES. Nyní se zaměříme spíše ještě na výkon samotných procesorů a jejich výkon spojený s počítačovými hrami přijde na řadu později.









Test Molecular Dynamics je k novým procesorům AMD vyloženě nepřátelský, protože ty dopadly dvakrát hůře než Phenom II X6 1100T a lepší to už bylo v testu AES šifrování. Ovšem nové procesory AMD již jsou stejně jako Intely vybaveny instrukcemi pro akceleraci šifrování pomocí AES, které můžete využít třeba ve WinZIPu. A podstatně lepší to už bylo v testu paměťové propustnosti, kde procesory AMD FX dosáhly výrazně lepšího výsledku v porovnání s Phenomem.





3DMark Vantage si nejvíce cenil procesorů Intel a zvlášť výrazný náskok získal dříve testovaný Core i7-3960X a i Core i7-2600K se umístil lépe než nejlepší model od AMD. Procesor FX-8150 ostatně nebyl ani výrazně lepší než jeho předchůdce, a to přesto, že nabídl o dvě jádra navíc (nebo spíše možnost zpracovávat o dva thready navíc) a vyšší frekvenci.









Nakonec tu máme PC Mark Vantage, jenž v prvních dvou testech řadí Phenom II na stejnou rovinu s procesory AMD FX, ovšem posledním byly tyto novinky celkem nepochopitelně jednak výrazně slabší a potom měly i převrácené pořadí mezi sebou.

Zatím jsme tedy v syntetických benchmarcích viděli divoké výsledky, takže se podívejme na to, zda v praktických testech tomu bude podobně.