Čas pro Cassiopeiu: Casio E200 - velká recenze
14.5.2002, Jan Vince, recenze
Casio se stále snaží přesvědčit zákazníky o kvalitách svých výrobků - tím spíše v případě nové E-200. Na otázku, zda je pro Vás Cassiopeia tou pravou, bychom chtěli odpovědět v naší recenzi.
Kapitoly článku:
- Čas pro Cassiopeiu: Casio E200 - velká recenze
- Za pět minut do světa
„Kdo jednou držel v ruce iPAQ, toho už nic nepřekvapí. Vše ostatní je pro něj šedé a beztvaré.
Kdo držel v ruce Cassiopeiu (E-200), vidí všechno v jasných barvách.”
Obr. 1 – E-200 v celé své kráse (vizualizace - Kaon 3D)
Krabice s Cassiopeiou je velká. VELKÁ a barevná.
Casio ví o obchodě své. Spousta obchodníků jsou lenoši a s vybalováním se nechtějí vůbec zdržovat, takže většinou tím, co prodává, je právě krabice. A lidí, kteří dají na první pohled, jsou celé zástupy.
Hledal jsem v balení český manuál, ale marně. Čeština ještě není pro zahraniční výrobce dost zajímavá - pro Casio tedy určitě ne. Nicméně, zákon je zákon, takže pro koncové zákazníky jistě něco k dispozici bude. Sám ale patřím do skupiny 3n (nikdy nevěř návodům), takže mi to vůbec nevadilo.
V krabici jsem našel pečlivě zabalenou Cassiopeiu, kožené pouzdro, napájecí zdroj, kolébku a záložní baterii. Jednoduchá, nenáročná, manuál nevyžadující (hvězdná) konstelace.
Obr. 2 - Příslušenství
Tak jako u E-125, jsou obě baterie - hlavní i záložní - přístupné ze zadní strany PDA. Pokud Vám tedy po cestě dojde energie a máte v kapse náhradní baterii, budete Casiu nastokrát děkovat. Většinou tomu tak ale určitě nebude.
Obr. 3 – Uspořádání je téměř dokonalé
Cassiopeia je malá a stříbrná.
Cassiopeia E-125 je/byla PDA s všelijakým designem. Někomu připadá zajímavá, jiní ji shledávají netradiční, mně se nelíbí vůbec. Na nové E-200 si ale Casio dalo záležet - bystřejším tu možná neunikla nápadná podobnost s jiným PDA.
Casio toho do E-200 naskládalo opravdu hodně - 190 gramů je toho důkazem.
- Display je jistě to první, čeho si člověk na PDA všimne. E-200 je vybavena barevnou TFT LCD obrazovkou s rozlišením 240x320 bodů s 16ti bitovou hloubkou barev (65 536 barev). Téměř celou recenzi jsem připravoval za slunečného dne v křesle na balkóně, ale moc jsem toho věru neviděl. Casio nepřiložilo žádnou ochrannou fólii, která by alespoň trochu snížila lesk obrazovky. Pokud tedy pracujete převážně venku, budete si muset clonit, nebo ohýbat ruku v zápěstílámajících úhlech, abyste něco viděli. Casio ochranné fólie nabízí, ale levné nejsou (pět kusů je za 11,99 USD).
- Slot pro MMC/SD karty (multimedia card/secure digital card) je umístěn na levé straně a je chráněn dvířky, která se dost špatně otvírají (k otevření se navíc musí použít stylus) a téměř se nedají zavřít. Pokaždé jsem měl pocit, že se dvířka každou chvíli zlomí. Způsob provedení ani zdaleka neodpovídá ceně přístroje.
Obr. 4 - Kryt na MMC/SD karty.
- Slot pro CompactFlash karty je, stejně jako u E-125, na horní straně PDA. V této verzi ale výrobce upustil od dvířek a nahradil je plastovou kartou, která se zasunuje přímo do slotu. Podle mého názoru jsou to nejméně dva kroky zpátky, protože se karta velice těžko vysunuje a případné uživatelky si na ní zaručeně zlámou nehty. A co víc, pokud plastovou kartu ztratíte, což je jen otázka času, zůstane Vám v přístroji díra jako vrata. S tímto problémem se ale setkávají i uživatelé 'renomovanějších' značek PDA.
Obr. 5 – Takhle to bude vypadat, pokud kartu ztratíte.
- Naopak velice příjemnou záležitostí je ovládací kolečko na levé straně přístroje. Je pouze dvoupolohové (nedovoluje plynulé otáčení) a reaguje na stisk. Nejvíce jsem ho využíval při čtení v MS Readeru, ale dá se s ním ovládat vše, co dovoluje pohyb po nabídkách či ikonách. Ve většině případů pak odpadá potřeba neustále vytahovat stylus.
Obr. 6 - Vpravo je ono kolečko, úplně vlevo audio-out konektor.
- Infračervený port je již standardním vybavením a ani u E-200 nechybí.
- Napájecí konektor je kapitola sama pro sebe. Snad jen zatmění mysli vedlo designéra k umístění konektoru do levé spodní části, do míst, kde většina z nás má palec. Napájecí kabel je tuhý a těžko se s ním manipuluje - vyloženě se se mnou o PDA přetahoval. Nejhorší je ale umístění obrovského feritového jádra tři centimetry před zakončením kabelu v Cassiopeii.
Obr. 7 - Praktický dopad evropských norem. V US verzi jádro není.
- Ani dotekové pero není žádný zázrak. Samo o sobě svou funkci plní dobře, ale jeho umístění na PDA je hodně nešťastné - o zlomení si úplně koleduje. Několikrát se mi v kapse samo vysunulo. I tady má Casio hodně co dohánět.
Obr. 8 - Nešťastně umístěný stylus.
- Mikrofon i reproduktor jsou oba mono. Použít E-200 jako diktafon je sice možné, ale moc kvalitní záznam nečekejte - chybí zde totiž automatické řízení úrovně hlasitosti (AGC). Když do mikrofonu zařvete, reproduktor pak už jen zapraská.
- Kolébka je u E-200 jednoduchá, příjemně šedá. Ničím se nesnaží upoutat, takže na stole nijak neruší. Nemá žádné lyže, které by pomáhaly v zasunutí - občas se tak může stát, že se člověk prostě netrefí. Výhodou je USB konektor přímo v těle kolébky, který umožňuje připojení periferií. Do kolébky můžete 'přepojit' napájecí kabel, který by jinak zbytečně zavazel. K PC se připojuje prostřednictvím USB kabelu.
Obr. 9 - Kolébka je těžší, než by se na první pohled zdálo.
- Kožené pouzdro je sice elegantní, ale svou funkci moc dobře neplní. Casio již zřejmě nechtělo zbytečně navyšovat cenu přístroje, proto zvolilo jednu z nejlevnějších variant. Pouzdro má sice vyztuženou přední i zadní stranu, ale shora přístroj nechrání nic. Pokud Vám Cassiopeia 'špatně' upadne, display určitě nepřežije.
Obr. 10 - Měkké pouzdro Cassiopeiu moc nechrání.