Chladiče CPU: pět věží v testu

Společnost Corsair má ve své nabídce jen málo produktů spadajících do oblasti PC chlazení a mezi ně se počítají jen dva procesorové chladiče ze série Air. Jde o menší A50 a větší A70, který bude předmětem našeho zkoumání. Air Series A70 je drahý chladič s cenovkou výrazně nad 1000 Kč, jenž se tak dostal až na úroveň osvědčeného Noctua NH-U12P, s nímž se dnes utká. Podobný je mu nejen cenou, ale i celkovou koncepcí, i když tu jsou jisté rozdíly.
Noctua jednak nemá přímý styk heatpipe s procesorem a potom také nespoléhá na sílu dvou 120mm ventilátorů, nýbrž pouze jednoho, který navíc s otáčkami končí na 1300 RPM, zatímco Corsair na 1600 RPM pouze začíná, což je ale vzhledem k hustěji uloženým žebrům pochopitelné. A to je hned zezačátku špatný předpoklad k tomu, aby se A70 uchytil na moderním trhu, kde letí vedle výkonu také tichý provoz, neboť toho se na 1600 - 2000 RPM a ještě k tomu se dvěma ventilátory nedočkáme.

Corsair Air Series A70 se dodává ve velké krabici, kde je až úzkostlivě zabalen v mase pěnového materiálu a ventilátory i s příslušenstvím mají vlastní krabičky rozházené okolo. Chladič je to velmi dobře zpracovaný a na rozdíl od jiných modelů tohoto známého typu má výraznou výhodu ve využití heatpipe s 8mm průměrem (standard je 6 mm). Ty tak mohou přijímat i odevzdávat teplo větší plochou a i když se jich zase na chladič pochopitelně vejde méně, stejně v tomto testu mají všechny ostatní chladiče až na Zalman shodný počet těchto trubic.
Hliníková žebra jsou v tomto případě tlustá 0,4 mm a mají mezi sebou cca 2mm odstup. Poslední zcela vrchní žebro má černé zbarvení, takže tvoří k ostatním barevný kontrast, ale jinak je úplně stejné, takže má také v sobě vyražené logo a všude kolem důlky mající za úkol zvýšit chladicí účinek. S nějakým efektním zakončením si výrobce nelámal hlavu, takže můžeme vidět zakulacené konce trubic i jejich ne tak pěkná zakončení na druhé straně.
Více k tělu tohoto chladiče říci snad ani nejde, abychom se neopakovali. Celý test byl prostě vymyšlen tak, aby byly jednotlivé modely srovnatelné, což je důležité i pro relevanci proběhnutých teplotních zkoušek.
Zpracování základny tedy také nepřekvapí. Stejně jako Cooler Master Hyper 212 Plus (a nejen ten) má tento Corsair základnu pouze hliníkovou a v ní zploštělé heatpipe tak, aby společně s ní tvořily co nejvíce jednolitou styčnou plochu. Důležité jsou zde tedy pouze heatpipe a základna samotná hraje jen podružnou roli. I když uchycení chladiče je také důležité.
Větší průměr heatpipe znamená i jejich větší styčnou plochu s procesorem. Firma nám stejně jako k jiným produktům dodala vytisknutý průvodce recenzí, kde svůj A70 srovnává přímo s nabídkou firmy Noctua i Thermalright, což je poněkud odvážné, ale pak také doporučuje způsob nanášení teplovodivé pasty. Vedle tradiční metody, kdy pouze naneseme trochu pasty doprostřed procesoru a tu necháme se volně rozprostřít vlivem přítlaku chadiče, to je aplikace tenkých proužků na každou zploštělou trubici, což má zajistit, že každá dostane svůj díl. Otázkou je, zda je to vůbec nutné.

Příslušenství

Ventilátory již přicházejí připevněné v černých plastových rámech pomocí silikonových trnů a napájí se čtyřpinovými konektory, což značí podpory regulace PWM. Jinak je ale jejich zpracování naprosto standardní se sedmi ostrými lopatkami a hranatými náběhy rámečku. Jejich orientace již byla správně zvolena tak, aby jeden posílal vzduch do chladiče a druhý jej z něj pomáhal tahat ven.
Další krabice obsahuje zbylé příslušenství, kam se řadí jednak teplovodivá pasta v tubě a pak také obsáhlý kit pro montáž chladiče na všechny moderní sockety procesorů AMD a Intel. Do toho patří také dva kabely s odporem, jenž jednorázově sníží otáčky ventilátorů z 2000 na 1600 RPM. Pro zajištění tichého běhu tedy budeme muset jít ještě níže a využít buď možnosti základní desky, nebo další hardwarový regulátor.
Co se týče teplovodivé pasty TC-5022, její tepelná vodivost je dle specifikací 4 W/m.K a může pracovat při teplotnách od -45 °C do 200 °C.

Instalace

Pro intelovské sockety si připravíme zadní rámeček, z nějž trčí čtyři šroubky, které si v jeho ramenech nastavíme podle použitého socketu LGA 1366/1156 či 775. Tento rámeček se přiloží na základní desku a pak už máme připraveny záchytné body. Corsair vše také evidentně dvakrát jistí, neboť vrchní rámeček ve tvaru písmene H lze na základnu chladiče přimontovat pomocí čtyř malých šroubků, i když to není nutné, neboť díky svému tvaru tento rámeček bezpečně zapadne do drážek v chladiči a ten se nemá šanci na socketu ani pohnout.
Nicméně pro pohodlnější instalaci si jej můžeme přišroubovat a pak jej i s chladičem (nezapomeneme namazat heatpipe pastou) přiložíme na procesor, aby trčící šroubky zadního rámečku pronikly připravenými otvory a pak už stačí postupně utáhnout velké přítlačné šroubky a chladič je umístěn. Zde se můžeme pozastavit nad tím, že krajní heatpipe téměř ani nezasahují na plochu heatspreaderu procesoru, natož aby byly umístěny nad jeho jádrem.

Nakonec stačí umístit ventilátory tak, že je prostě nasuneme na chladič a zbytek zajistí jejich plastové rámečky. Poslední volbou je využití kabelů pro redukci otáček z 2000 RPM na 1600 RPM. V obou případech je ale hlučnost na vysoké úrovni.