CM Cosmos II: hi-end pro nejnáročnější

Nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která je založena na procesoru Phenom II X6, jenž dnes již sice není kvůli Bulldozerům tak aktuální, ale zde jde především o jeho vysokou spotřebu reprezentovanou 120W TDP. Jde sice o sestavu, která není hodna této skříně, ale holt jde o komponenty, které dlouhodobě používáme pro testy skříní, aby bylo možné vzájemné porovnání.

Testovací konfigurace:

Už z pouhé fotografie musí být každému jasné, že Cooler Master Cosmos II skutečně nebude mít problém s dostatkem místa pro komponenty. Základní deska formátu ATX se v této skříni doslova ztrácí, a tak zde přichází na řadu spíše jiné problémy spojené se zdrojem a délkou jeho kabelů. V našem případě to bylo u Enermax Infiniti nahnuté, neboť jak hlavní ATX svazek, tak dodatečný pro +12V napájení procesoru dosáhl na své místo určení jen tak tak. Ovšem v prvním případě by stačilo jen zvolit jinou, přímější cestu kabelu ke konektoru na základní desce, což by znamenalo jej vést skrz hlavní komoru a pro druhý případ dostaneme prodlužovací kabel, takže nejde o opravdový problém.

Pevné disky se zde samozřejmě instalují konektory dovnitř, aby měly kabely od zdroje i základní desky k nim kratší a přímější cestu a disky samotné jsou usazeny v jednoduchých plastových rámečcích, kam je zasuneme na připravené trny v okamžiku. Ty samé rámečky se také dají využít i pro SSD, ovšem u nich se již musí použít šroubky.

S čím ale bude mít uživatel při instalaci starosti, jsou kabely od předních konektorů, protože i v dnešních skříních je výrobci stále pouze vyvedou v jednom svazku bez jakéhokoliv náznaku systematičnosti. Osobně bych doporučoval se o ně postarat ještě před instalací napájecího zdroje a jiných propojovacích kabelů. Uživatel by měl ve vlastním zájmu celé klubko nejprvé rozplést, řádně si rozmyslet, které kabely využije, které ne a podle toho je rozvést po celé skříni a zajistit pomocí dodaných poutek a pásků. Především pak jde o napájecí kabely k až 9 ventilátorům, které pochopitelně nemusíme využít a asi ani nevyužijeme všechny. Však to by znamenalo doplnit do skříně horní ventilátory a zapojit do akce všechny diskové ventilátory, tedy přední 200mm a dva 120mm v boční pozici.

Zkrátka se zde vyplatí instalaci řádně naplánovat, aby nám nevznikl zadrátovaný bordel, s nímž bude do budoucna těžké pořízení nehledě na estetičnost. My jsme pochopitelně pro účely testování žádnou uhlazenou instalaci neprováděli, protože by to bylo zbytečné.

Pro odvětrávání skříně je tu použitý již osvědčený systém 3 víceméně nezávislých okruhů. Jasné to je u napájecího zdroje, který bude nasávat vzduch zespoda přes prachový filtr, a to pro něj znamená díky velké světlé výšce skříně snadné chlazení. Pak tu jsou pevné disky, u nichž se použije v případě horní šachty velký přední ventilátor a v případě spodních šachet jeden či dva 120mm ventilátory. Pokud tedy nemáte v počítači opravdu velký počet disků, vystačíte si s jednou šachtou, a tedy i jedním ventilátorem.

Hlavní komponenty pak budou lépe chlazeny díky zadnímu 140mm ventilátoru a také pomocí až třech vrchních 120mm kusů (zde dostaneme v základní výbavě pouze jeden), přičemž pro rozumnou sestavu vybavenou jednou nebo i dvěma grafickými kartami musí bohatě stačit onen jediný zadní kus.

Chladicí systém skříně Cosmos II je tedy dle očekávání dimenzovaný na pořádně výkonnou a rozsáhlou sestavu, ovšem to samé platí i pro celou tuto skříň. V našem případě by bylo zbytečné snažit se využít veškerý její chladicí potenciál, protože by to dle předchozích zkušeností nic významného nepřineslo.

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark Vantage, Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 20 °C. Ventilátory byly pomocí předního panelu nastaveny na střední otáčky, kdy byla skříň příjemně tichá, k čemuž velmi napomůže i její silné opláštění, což platí i pro bočnice. Hluk je tak ve skříni Cosmos II tlumen velmi efektivně.

Tato skříň přišla vybavena vrchním 120mm ventilátorem, takže ten v našem případě zkoušet nebudeme, protože zadní 140mm model jednak zcela jistě nebude méně výkonný a také má pro náš chladič Noctua NH-U12P vhodnější polohu.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde budou chybět pevné disky. Ty mají stejně jako napájecí zdroj své vlastní okruhy a své vlastní ventilátory. Zde jsme na dvou stejných discích vyzkoušeli, jak se chladí v horní šachtě (200mm ventilátor) a v jedné z dolních šachet (120mm ventilátor). V prvním případě disk dokázal přední ventilátor zchladit o 5 °C a dole to bylo 6 °C, takže jde o podobné výsledky i přes velmi rozdílné velikosti ventilátorů.

Už s jedním 140mm ventilátorem nemá Cosmos II absolutně žádný problém s chlazením naší sestavy, což je v podstatě pochopitelné, když jde o tak velkou a vzdušnou skříň, do níž se čerstvý vzduch dostane velmi snadno. Pak už bylo nasnadě vyzkoušet, jaký přínos bude mít jeden boční ventilátor, který byl přesunut z jedné ze spodních diskových šachet, kde jsme pro něj neměli využití.

Dle očekávání tedy Cosmos II chladí velmi dobře a využívá osvědčený koncept rozmístění ventilátorů, které si můžeme nechat regulovat pomocí integrovaného panelu v horní části.