CM Media 281: obývákový univerzál

Společnost Cooler Master má v nabídce širokou řádku počítačových skříní, mezi něž patří hi-end v podobě série Stacker, kam se nedávno zařadil i nový CM Stacker 830 NVIDIA Edition s patřičným zeleným zbarvením. Dále tu jsou cenově přístupné middletowery, kde figurují již dlouhou dobu známé řady Centurion, Mystique, Elite a další. A také si můžeme vybrat mezi pěti pravověrnými desktopy, tedy skříněmi pro uložení naplocho na stůl. Tuto kategorii však v poslední době ovládly skříně pro HTPC, kam patří i dnešní CM Media 281, která se však neomezuje pouze na jeden typ použití, ale nabízí i jistou univerzálnost, protože je možné ji umístit jak nastojato, tak naplocho. Toto však na ni klade dodatečné nároky, takže uvidíme, jak se s tímto popere.

CM Media 281 dorazila v naprosto klasickém balení – lepenkové krabici, v níž byla skříň dodatečně ještě chráněna pomocí polystyrénových chráničů a igelitového vaku. Vedle skříně ještě uvnitř krabice najdete manuál a také nanejvýš nešťastně umístěné příslušenství. Jde totiž jen o drobné kovové šroubky a podobně, které byly v igelitovém sáčku, jenž někdo lepicími páskami přidělal k papírovému sáčku se silikagelem. Vše bylo tak dokonale zašmodrcháno, že jsem sáček se šroubky při pokusu o oddělení od silikagelu musel rozervat. Takto si nepředstavuji, že by mělo vypadat balení příslušenství u renomovaného výrobce.

Na druhou stranu nejde o žádnou tragédii, takže se můžeme přesunout dále a podívat se na čelo skříně, jehož si zde budeme všímat přeci jen poněkud více než u ostatních. Cooler Master se očividně snažil o to, aby skříň měla co nejčistší design, a proto se snažil co nejvíce prvků skrýt za dvířka. Máme jich zde celkem tři a pokud budeme počítat i ‘stealth’ záslepku pro optickou mechaniku, pak to jsou čtyři. Zmíněnou záslepku najdeme hned nahoře i s příslušným tlačítkem pro otevření dvířek. Pod ní následují rozměrná dvířka s logem firmy, která zakrývají dvě zbylé záslepky pro 5,25“ externí zařízení.
Vprostřed máme další dvířka, ale ta i přes svou velikost ukrývají pouze jednu externí 3,5“ záslepku. Následuje jediná část předního panelu, jež nejde otevřít. Ta slouží pro účely umístění displeje a IR senzoru z dokoupitelnému kitu (v době recenzování bohužel nebyl ještě k dispozici). A nakonec tu jsou poslední dvířka zcela vespod. Ta mají v pravé části kruhový výřez pro tlačítko Power, a to je tak k dispozici stále nehledě na polohu dvířek.
Všechna dvířka se otevírají stiskem, počemž sama vyskočí. Mezi porty v dolní části najdeme starou známou klasiku – mikrofonní a sluchátkový jack, IEEE1394 FireWire a 2x USB 2.0. Vedle nich pak i tlačítko reset a HDD LED. V dnešní moderní skříni by už možná neměl chybět přední port pro eSATA – místa by zde pro něj bylo dost. Co se týče použitých materiálů, pak zde najdeme kombinaci broušeného hliníku a tuhého černého plastu. Celý rám je z plastu a stejně tak dvířka – ta jsou pak hliníkem pouze vyložena z vnější strany. Přesto je ale přední panel pevný a vše dokonale sedí pohromadě.
Přichází na řadu bočnice, nejdříve tedy levá. Zde si již můžete všimnout stříbrných nožek s gumovou kontaktní plochou. Vidět můžete však také na jinak holé bočnici čtyři černé body. To jsou gumové výplně pro otvory v bočnici, ale nejsou jen tak samoúčelné. Při přestavbě na desktop je samozřejmě nutné skříň něčím podložit a k tomuto účelu je tedy nutné přesunout nožky. Gumové výplně však velmi rády vyskakují, takže jsem musel dvě z nich hledat v balení.
Teprve na pravé straně najdeme očekávaný přídavný prvek – zde v podobě jedné spodní pozice pro 80/92/120mm ventilátor naproti chladiči CPU. A vedle máme i další bonus, který se bude hodit při použití skříně jako desktop. Stejnou pozici totiž najdeme i ve dně skříně, kde se bude hodit tehdy, když bude bočnice (tedy ve zmíněné poloze strop skříně) ucpána další elektronikou, nebo kobercem. Obě bočnice pak na místě drží pomocí třech klasických šroubků; na žádný ‘Thumb Screw’ zde nenarazíme.
Pokud jste dávali pozor, tak jste jistě už z konfigurace bočnic zjistili, že zde bude základní deska mít opačnou orientaci – podobně jako u nešťastného BTX formátu. Toto je však samozřejmě pořád ATX formát, takže kompatibilita zůstává, pouze budete ke komponentám přistupovat zprava a ne zleva.
Dole tedy najdeme pěkně zpracovaný rošt zadního ventilátoru a prázdné místo pro záslepku I/O portů základní desky. Ve střední části to je obligátní sedmice záslepek karet a vedle nich další vylomitelné záslepky. No a nakonec je to v horní části klasicky umístěná pozice napájecího zdroje. Na té je však netradiční jedna věc. Zdroj můžete umístit normálně, tedy tak, aby jeho ventilátor vysával vzduch ze skříně a podílel se na jejím chlazení. Nebo jej můžete otočit a ventilátor pak bude nasávat vzduch přímo přes otvory ve stropě skříně, které vidíte prosvítat ve zčernalém otvoru.
Výhody a nevýhody jsou pak nasnadě. Normálně uložený zdroj se podílí na chlazení skříně, ale zase se mu nasáváním teplejšího vzduchu zvyšují otáčky a tím i hlučnost ventilátoru. Pokud jej obrátíme, pak se bude chladit tišeji, ale zase nebude vysávat vzduch ze skříně, čímž může trpět její horní polovina, protože tak ztratí jediný způsob, jak odvětrávat kapsu teplého vzduchu, co se utvoří nahoře. Proto bych při použití skříně jako middletower doporučoval nechat zdroj tak, jak má být a obracet jej zkoušel při použití skříně jako desktop.