CM Storm Enforcer: herní speciál
13.4.2011, Jan Vítek, recenze
Společnost Cooler Master, která si zřídila vlastní značku CM Storm pro vyloženě herní komponenty, si pro nás nachystala horkou novinku v podobě skříně Enforcer. Ta slibuje unikátní design, moderní prvky a schopnost hostit ty nejvýkonnější herní komponenty.
Kapitoly článku:
- CM Storm Enforcer: herní speciál
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Instalace komponent
O instalaci komponent se povíme nyní. Pokud začneme popořadě, tak nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která byla následující:
Testovací konfigurace:
- Základní deska: Gigabyte X48-DQ6 (Intel X48)
- Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 (2,4 GHz, 1066 MHz FSB, 8 MB L2 cache, 65nm výrobní proces a 105 W TDP)
- Chladič: Noctua NH-U12P
- Operační paměť: GeIL GX22GB6400UDC (1GB, 800 MHz DDR2, 4-4-4-12 2T při 2,1 V)
- Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800 GTS 320 MB RAM
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Enermax Infiniti EIN650AWT - 650 W
Při instalaci se neobjevily žádné problémy a žádné ani nebyly očekávány. Cooler Master je v oblasti výroby počítačových skříní zkušená firma a také tento model není žádnou designovou novinkou, jako spíše ověřený návrh, pochopitelně s patřičnými úpravami. Uvnitř je více než dostatek místa i na velké komponenty včetně mohutného chlazení a navíc ani nezáleží na tom, v jakém pořadí je budeme dovnitř skládat. Můžeme tedy začít zdrojem, základní deskou, nebo mechanikami a disky; na všechno je dost prostoru.
Velkou přední šachtu pro pevné disky je snadné vymontovat a nahradit malou šachtou pro 2,5" zařízení, která sedí ve dně skříně vedle zdroje. To v případě, že bychom dovnitř nemohli vměstnat dlouhé karty. Možná by pak ale mohl Cooler Master nabídnout také nějakou konstrukci, která by tyto dlouhé a bezesporu i těžké karty podepřela.
Kabely můžeme ke svému cíli vést skrytě mezi trayem a pravou bočnicí, což se v dnešní době objevuje stále častěji. Díky nim bude interiér této skříně vypadat skrz okno daleko čistěji a rovněž to přispěje k lepšímu odvětrávání. Kabely pak můžete v případě potřeby ještě připnout za očka v trayi pomocí dodávaných stahovatelných pásek, což v našem případě nebylo nutné a ani žádoucí, když byl tento počítač sestaven jen pro účely recenze. Důležité je vědět, že i skrz otvory dosáhly všechny kabely ke svým cílům bez problémů.
Chlazení skříně
Systém chlazení je v CM Storm Enforcer vyspělý a podporuje také instalaci vodních chladičů díky třem otvorům pro hadičky v zadním panelu, ovšem od herní skříně značky CM Storm nemůžeme očekávat o nic méně. Nahoru také můžeme přimontovat radiátor pro dva 120mm ventilátory, nebo je samotné, nebo také jeden 200mm model. Ten je ale třeba dokoupit, neboť Cooler Master nám zde jako obvykle nadělil "pouze" přední 200mm ventilátor (1000 RPM, 19 dBA červené LED) a zadní 120mm (1200 RPM, 17 dBA).
V našem případě ale vzhledem k využití věžovitého chladiče Noctua NH-U12P není třeba instalovat zadní a vrchní ventilátory najednou, neboť to dle získazných zkušeností nepřinese takové zlepšení, které stojí za zvýšenou hlučnost. Něco jiného by to pochopitelně bylo tehdy, když by skříň byla přecpaná výkonným hardwarem a především kartami, kvůli nimž by se více vyplatila rapidnější výměna vzduchu.
My se tedy v testech zaměříme raději na to, jaký přínos má přední ventilátor, protože ten je jednak velký a u této skříně není ani zbytečně moc ucpaný různými rošty, jak tomu nezřídka bývá.
Teplotní testy
Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark03 (test Mother Nature), Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 20,5 - 21 °C, která je ke komponentám velmi milosrdná.
Vyzkoušíme si, jakých teplot dosáhneme jednak s použitím pouze zadního ventilátoru a pak se zaměříme na využití předního ventilátoru pro chlazení grafické karty a jak se osvědčí či neosvědčí další 120mm ventilátor nahoře. Zde ale dle dřívějších zkušeností neočekávám zlepšení, možná spíše opak.
Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde bude z pochopitelného důvodu chybět pevný disk. Ten má stejně jako napájecí zdroj svůj vlastní okruh a svůj vlastní ventilátor, jenž jej dokázal zchladit o 6 °C. Výsledek by mohl být možná ještě o chlup lepší, kdybychom jej vystavili přímému proudu vzduchu v otočené hlavní diskové šachtě.
Zadní ventilátor | ||
CPU | 33 °C | 48,5 °C |
Chipset | 38 °C | 42 °C |
GPU | 59 °C | 82 °C |
Pouze zadní ventilátor přinese očekávané teploty, s nimiž nemůžeme mít žádný problém. V takovéto vzdušné skříni s množstvím otvorů pro náběr čerstvého vzduchu se musí komponenty cítit jako v bavlnce, což je ale vykoupeno zvýšeným hlukem, který uniká právě skrz ony otvory.
Zadní + přední ventilátor | ||
CPU | 32,5 °C | 48 °C |
Chipset | 37 °C | 41 °C |
GPU | 58 °C | 81 °C |
Přední ventilátor se pochopitelně hodí především pro zchlazení pevných disků, ovšem také dokáže ulevit grafické kartě. A pokud bychom jich snad měli více, určitě by se vyplatilo vyjmout velkou diskovou šachtu (pokud nám tedy zbylé pozice postačí) a nechat přední ventilátor, ať přinese mezi karty pořádný průvan. Takto se u ní projevil pouze jednostupňový rozdíl, ovšem my jsme měřili s nasazenou šachtou.
Zadní + vrchní ventilátor | ||
CPU | 33,5 °C | 49 °C |
Chipset | 38 °C | 41 °C |
GPU | 58 °C | 81 °C |
Další vrchní ventilátor (120mm Noctua NF-P12 na 1300 RPM) v horní pozici uškodil procesoru, čemuž se osobně vůbec nedivím, protože mu narušil proud vzduchu, ale ostatním komponentám přispěl stejnou měrou jako přední ventilátor. Přesto je ale jasně vidět, že u průměrné sestavy nám postačí zadní ventilátor pro odvětrávání teplého vzduchu a přední pro chlazení pevných disků. Horní pozice bych využil pouze buď namísto zadního ventilátoru (třeba s využitím radiátoru vodního chlazení), nebo u pořádně naplněné skříně.