Cooler Master Centurion 534: setník v novém

Předem je nutno říci, že z velké části je Centurion 534 shodný se skříní Triton od výrobce Gigabyte. Tato dvojka se liší v podstatě pouze vybavením a uzpůsobením čelního panelu. Ovšem jsou tu i jiné drobnosti, nad kterými bychom se mohli pozastavit, tudíž není radno si mezi Centurionem a Tritonem vybírat pouze dle designu. Cooler Master má v nabídce ještě další modely, například nového Centuriona 533, který je vzhledově trochu extravagantní, ale rozhodně ne ve špatném slova smyslu – dobře kombinuje stříbrnou a černou barvu a hlavně je vzhledově originální.
Centurion 534 je k dispozici v kartónové krabici, na níž najdeme vyobrazeny její stěžejní vlastnosti, tedy především možnost aplikace 80, 92, nebo 120mm ventilátorů do přední i zadní části, rychlé upínání pevných disků, mechanik a rozšiřujících karet, windtunnel k chladiči procesoru a pootočený koš pro pevné disky ke snazší instalaci a manipulaci.



Souhrn vlastností a specifikací uvedu ještě v tabulce:


Dle specifikací se oproti Tritonu liší především ve dvou bodech. Cooler Master místo dvou externích 3,5“ pozic nabízí pouze jednu a ta druhá se proměnila v interní. Ovšem ta se dá logicky využít pouze pro pevné disky, což by bylo v pořádku, pokud by se do ní pevný disk dal bez problémů umístit. Jenže pokud ji chcete takto využít, musíte disk dovnitř doslova nacpat, což odnese minimálně poškrábáním stran. Ovšem pokud jej budete chtít ještě zajistit mechanismem, shledáte, že to také dost dobře nejde. Ze strany Cooler Masteru tedy jde o lajdáctví a my si můžeme čtyři interní 3,5" pozice přepsat na tři.


Další věcí je, že na rozdíl od Tritonu v dodávce naleznete pouze jeden 120mm ventilátor a to naprosto nesmyslně umístěný vepředu skříně. Teda jistý smysl to má, ale pouze ten, aby perforací po stranách předního panelu prosvítala modrá barva diod onoho ventilátoru. Ovšem prakticky je takovéto umístění zcela nevhodné, což si ostatně ukážeme na výsledných teplotách systému. Je tedy téměř nutnost si k Centurionu dokoupit zadní ventilátor zvlášť, a nebo, pokud nemáme příliš topící pevné disky, můžete s klidem přední ventilátor přesunout. Ale budete se muset jistě s těžkým srdcem smířit s tím, že se z předního panelu nebude linout modré světlo. Verze 534 také není nepodobná předešlému Centurionu 5. Ten má ovšem ještě klasicky natočené koše pro pevné disky, samozřejmě jiný design.



Hlavní rozdíly jsme si tedy objasnili a teď už se můžeme rovnýma nohama vrhnout do popisu vnějšího kabátu Centurionu 534. Levá bočnice je stejně jako u Tritonu poněkud kroutivá, čemuž se nemůžeme divit, když si uvědomíme, že je na dvou místech perforovaná a je vyrobena ’pouze’ z 0,8mm SECC oceli. V horní části můžeme vidět otvory pro vzduch jdoucí skrze nainstalovaný windtunnel. Ten je ve stejné poloze, v jaké jej má i Triton, a tak je i stejně použitelný, respektive nepoužitelný. K jeho plnému využití totiž musíte mít jednak ten pravý chladič, který bude na ústí tunelu sedět a co je horší, CPU socket musí být také umístěn přesně naproti tunelu, poněvadž tomu lze nastavovat pouze délku.

U ústí na bočnici má tunel v průměru 80mm, takže jej můžete bez problémů sundat a nahradit nějakým standardním ventilátorem, tedy v případě, že máte socket CPU umístěný v nesprávné poloze. Tak lze procesoru alespoň nějak pomoci v chlazení. Na druhém konci se tunel již rozšiřuje na 10cm. Jeho minimální délka muže být 55mm, pokud odstraníme jeho pohyblivou část (čímž se ale ústí zúží na původních 80mm). Jinak je minimální délka 70mm a maximální 108mm. V dolní části můžete ku pomoci grafické kartě přimontovat 80, nebo 92mm ventilátor, jehož i slabý proud vzduchu dokáže velmi pomoci, protože grafické karty jsou typicky umístěny mimo hlavní proud vzduchu, který jde především kolem procesoru. Toto je neduh ATX, jenž by měl řešit jeho nástupce, formát BTX.


Pravá bočnice již tak zajímavá není, leda pouze tím, že je znatelně stabilnější a na své místo daleko lépe zapadne. Ovšem na druhou stranu ji zase nebudete tak často vytahovat jako tu levou.



Přední panel Centurionu 534 zaujme především použitím kontrastu černé a stříbrné barvy. Po stranách výrobce nainstaloval ohnuté perforované plechy mající za úkol jednak umožnit přednímu ventilátoru snadný přístup k čerstvému vzduchu, ale také dokreslit design propouštěním modrého světla z diod umístěných na onom ventilátoru.


Celý panel je tak osově souměrný podle svislé osy a celkově tak dokresluje svou jednoduchost a účelnost. K dispozici je nám hned pět 5,25“ pozic zakrytých hliníkovými záslepkami. Ty je ovšem nutné sejmout zevnitř, tudíž musíte panel nejprve sejmout z šasi. Pod jedinou zbylou 3,5“ pozicí tu máme velmi pěkné tlačítko POWER z broušeného hliníku. Ještě více vespod je neméně dobře zpracovaný RESET a mezi oběma tlačítky jsou umístěny stavové diody.



Samostatný modul s I/O porty na sobě integruje USB, FireWire a audio vstupy a výstupy. Potěšilo mě zpracování USB portů. Ty jsou od sebe dostatečně vzdálené natolik, abychom s jedním USB diskem oba nezaplácli a na to spousta výrobců zapomíná – třeba konkurenční Triton je má těsně u sebe, jako mají základní desky. U těch je to ale vzhledem k nutnosti šetřit místem nutnost, ale na předním panelu je místa více než dost.



Panel na svém místě drží s pomocí šesti plastových kolíků, jimž pro uvolnění musíme stiskem zmenšit průměr, aby šly protáhnout otvory. Tato procedura je alespoň zpočátku nepohodlná a obtížná, protože se k nim prsty těžko dostává a také jsou poměrně tuhé. Daleko lépe to má vyřešené u skříně PC-7A firma Lian Li, kde panel drží ve čtyřech bodech pomocí zacvakávacích plastových noh, takže jej lze bez problémů sundat během dvou sekund, aniž bychom se museli bočnic byť jen dotknout). Po sejmutí odhalíme nemilou skutečnost, a sice, že kvůli modulům s tlačítky a předními I/O porty je ventilátoru trochu přiškrcen přístup k vzduchu.



Zadní panel skříně odhalí již jen prázdná místa k instalaci ventilátoru a zdroje, perforaci u PC karet určenou k odvětrávání teplého vzduchu a barevný štítek k základní desce, který stejně nepoužijeme. Také jsou vidět kousky z černých plastových zámků k zajištění rozšiřujících karet.