Cooler Master Cosmos 1000: kovový kolos

Jak se tedy do Cosmosu 1000 dostat, je jasné. Páčky uvolní čtyři vnitřní západy a bočnice se sama vyklopí, abyste ji následně mohli vytáhnout. Sama o sobě není žádná chudinka, protože ji tvoří 1,5mm hliníkový plech, ale i tak byla ještě posílena vnitřním kovovým rámem, uvnitř nějž je navíc pěnová hmota s hrbolky pro tlumení hluku. Otázkou je, zda bude k něčemu dobrá, ale minimálně dobře vypadá.
Nyní již ale k interiéru. Ten je poměrně bohatý a může se zdát netradičně vyřešen, ale pokud si odmyslíme několik prvků, zjistíme, že jde v podstatě o klasické uspořádání. Začneme ale popořádku. Nejdříve nás praští do očí plastová přepážka s hliníkovým plechem uprostřed. Ta nemá za úkol přidržovat ventilátor ani dlouhé karty, ale dle výrobce funguje jako vzduchový tunel pro lepší chlazení grafických karet. Její levý konec totiž vede k zadní ventilačním otvorům. Dále si můžete u horního okraje všimnout vodorovné výztuže, která však nemá příliš velký smysl pro další zpevnění konstrukce a její úkol spočívá především v tom, že pomocí posuvných západek přidržuje bočnici na místě.
Plastový tunel lze velmi snadno vyjmout tím, že jej vpravo uvolníme a vlevo následně vysadíme z pantů. Poté se již můžeme nerušeně podívat, jak to vypadá v zadní části skříně.
Po tunelu zde zbydou pouze plastové úchyty. Jinak v zadní části není téměř nic zajámavého k vidění. Máme zde jeden klasický 120mm ventilátor s napájením přes průchozí Peripheral Power konektor, jaké mají i ostatní ventilátory. To však vůbec nepovažuji za ideální řešení, protože takto budete muset tahat kabely ze zdroje ke všem ventilátorům a alespoň nějaké by měly být vybaveny třípinovými konektory na základní desku, však od toho tam také jsou. Nicméně s tím nic neuděláme, tak budeme pokračovat sedmi záslepkami pro rozšiřující karty. Potěšitelné je, že jsou zde k jejich uchycení využity šroubky, navíc typu Thumb Screw a ty zcela jistě odvedou dobrou práci.
Velmi se mi zamlouvá také pozice zdroje. Dost jiných skříní, pokud má podobné zpracování a umožňuje zdroji nasávat vzduch přímo zvenčí, nijak nenutí ventilátor, aby tak skutečně činil. Prostě se zdroj umístí poblíž nějakého otvoru, takže vzduch proudí částečně přes něj a částečně ze skříně. Zde je však vyvýšená pozice a na ní přilepená měkká látka, na niž zdroj pohodlně dosedne a je přímo nucen nasávat vzduch zespodu. Pouze mřížkovaný otvor by mohl být udělaný poněkud větší a je také otázkou, jak tato pozice bude kompatibilní s novými výkonnými zdroji, které rapidně nabývají na délce (či hloubce, jak chcete). Rámeček je však dostatečně velký a vždy je také možné zdroj otočit a nechat jej odsávat vzduch ze skříně.

Dále pokračujeme směrem dopředu skříně, kde je k vidění další ventilátor, ale ten je uzavřen do plastového boxu, jenž má nahoře směrovací lamely díky nimž by vzduch měl proudit šikmo vzhůru přímo mezi karty a potažmo i čipovou sadu a procesor. Horní gril se dá navíc natáčet, takže je možné tok vzduchu jakž takž směrovat.
Na fotce přední části vidíte onen box s ventilátorem z jiného úhlu, ale zajímavější je pohled na horní šachtu pro mechaniky. Ta má na pravé straně připraveny celkem zajímavé plastové zámky z průhledného modrého plastu a se světle modrými tlačítky. Ta fungují v podstatě stejně jako u propisky, takže stačí vložit mechaniku a tlačítko zmáčknout. A pro uvolnění mechaniky je třeba pouze tlačítko zmáčknout znovu. Nyní se již dostáváme k šuplíkům pro pevné disky, jež se evidentně zasunují do skříně z boku a drží pomocí jednoho šroubku nahoře. Disků tedy můžete dovnitř instalovat až šest a dle vzhledu je evidentní, že k nim povedou kabely nikoliv klasicky ze stejné strany, z níž se zasouvají, ale z opačné.
Kvůli tomu je nutné, aby k nim byl z pravé strany dobrý přístup, takže si otevřeme pravou bočnici a přesvědčíme se. Z tohoto pohledu je jasně vidět, že tomu tak skutečně je. Kabely tedy nebudou muset od základní desky a zdroje složitě putovat přes ohyb, ale mohou se držet u zadní stěny skříně, kde mají k diskům blízko a mohou se daleko snadněji zkrotit.
Šuplíky na disky jsou velice jednoduché a kladou důraz také na snížení vibrací přenášených na kostru skříně. Disky se totiž šroubují přes gumové podložky, ale kvůli tomu také může mít skříň problémy s jejich chlazením. Jak je totiž z fotografií vidět, přímo u pevných disků není žádný ventilátor. Avšak skříň je dobře utěsněna, což znamená, že zdroj se bude buď starat o své vlastní chlazení, nebo ještě navíc pomůže s odvodem vzduchu ze skříně. V každém případě jsou oproti jednomu nasávajícímu ventilátoru postaveny minimálně tři vysávající a vzduch bude tedy zákonitě dovnitř proudit i kolem pevných disků skrz připravené otvory. Otázkou zůstává, jak moc účinné toto řešení bude.
A nakonec si ještě ukážeme obnaženou skříň z pravé strany. Zde je především vidět, že výrobce myslel na pohodlné vedení kabelů za trayem základní desky, takže uživatel má široké možnosti jak si ve skříni pořádně uklidit.

Příslušenství

Pokud se řekne široké příslušenství obvykle se tím nemyslí tolik různých věcí, co dostanete k této skříni. V prvé řadě to je igelitový sáček, kde je osm samolepících poutek pro kabely a prodlužovací osmipinový PCIe napájecí kabel.
Dále však ve skříni najdete tuto pěknou hliníkovou krabičku. Dá se otevřít z obou stran a z každé najdete něco jiného.
Z jedné strany je to množství plastových stahovacích pásek a z druhé strany sáček s různými šroubky, sloupky atp. Nakonec vedle toho Cooler Master přibaluje i praktické šroubováky na klíče.
Ventilátory zde máme celkem čtyři a dle popisku jde o modely A12025-12RB-4JN-M2 s 1200 RPM a 17 dBA. Jejich výkon si bohužel kvůli nemožnosti zjistit otáčky nezměříme.