Cooler Master ITower 930: libo hot-swap?

Balení skříně je veskrze klasické. Přijde k vám v rozměrné lepenkové krabici s typickým Cooler Masterovským bílo-fialovým zbarvením. Ochranu samotné skříně zajišťují masivní polystyrénové bloky a také samozřejmě igelitový vak. Díky tomu přišla skříň bez škrábance, a tak jsem se mohl pustit do jejího prozkoumávání.



Již zezačátku bylo jasné, že se nejedná pouze o další klon dnešních moderních skříní s horními 5,25“ pozicemi, zadním 120mm ventilátorem a bezšroubkovým způsobem upoutávání komponent. Ne že bychom se něčeho podobného nedočkali i zde, ale dočkáme se i lecčeho navíc.


Specifikace Cooler Master ITower 930:


S obhlížením skříně začneme na její levé stěně, z kteréžto strany se dostaneme také do jejích útrob, což značí, že se nejedná o žádný produkt napodobující BTX uspořádání komponent. Na levé bočnici zaujme především rozsáhlá perforovaná oblast, za níž prosvítá modrý okraj větrného tunelu. Už nyní ale musím poukázat na fakt, že otvory se nachází v poněkud špatně zvoleném místě, protože s tunelem lze v rámci možností skříně hýbat a toto rozhodně není jeho krajní pravá poloha. Avšak zde samozřejmě záleží především na pozici CPU patice, takže jde o záležitost vysoce individuální.


Vedle perforace se nachází úchyt pro prsty, aby šla skříň snadno vysunout a nakonec nahoře najdeme malou petlici pro zámek nebo plombu.


Pravá bočnice je již zcela holá a nenajdeme na ni ani úchyt pro prsty a to z jednoho prostého důvodu. Jak zjistíme z pohledu zezadu, nejedná se o bočnici v pravém slova smyslu, protože je společně s vrchním panelem vyrobena z jednoho kusu plechu. Ten je navíc s kostrou skříně spojen nýty, takže proto nepotřebuje ani žádný úchyt pro prsty. Osobně však takovou vlastnost u skříní nevidím rád, protože to obecně znamená zúžené možnosti managementu kabelů. Jednoduše nemůžeme tak dobře využít prostor mezi pravou bočnicí a trayem základní desky k jejich vedení, popřípadě uskladnění těch přebytečných.



Při pohledu na zadní stěnu si můžete prohlédnout pozici pro zdroj, která kvůli vnitřnímu uspořádání musela být upravena tak, aby do ní šel zdroj zasunovat zvenčí. K tomu tak bylo nutné skříň vybavit odnímatelným panelem, který však v jeho poloze nezajišťují čtyři šroubky, jako je tomu obvykle. Cooler Masteru k tomu stačí šroubek jeden (na fotografii pod pozicí zdroje jako bílý kroužek) a čtyři malé postranní kolejničky. Díky tomu je instalace zdroje rychlá a pohodlná, avšak nesmíme zapomínat, že rámeček je třeba na zdroj našroubovat až poté, co jsme jej zasunuli do šachty.

Pohledem se přesuneme dolů, kde uvidíme prostor pro zadní I/O štítek základní desky. Zde již konečně najdeme pouze prázdné místo, vždyť štítek se dodává ke každé základní desce a především ke každé jiný, takže není důvod pro přikládání jakéhosi ‘univerzálního’ štítku ke skříni, když jej stejně s největší pravděpodobností vyhodíme. Vedle něj máme rošt zadního 120mm ventilátoru. Ten můžeme označit jako jeden z lepších a přesto, že nemá kulatou mřížku, i jeho hranatá nebude klást vzduchu nabytečný odpor. Navíc ji výrobce trošku vypoulil, takže není úplně nalepená na lopatky.


Z obrázků si můžete všimnout, že ani levá bočnice nemá šroubky, protože jsem je před focením vyšrouboval (2x Thumb Screw). Ale bočnice je ani nepotřebuje - je totiž vybavena chytře umístěným zamykacím mechanismem, jehož plastový jezdec můžete vidět hned napravo od pozice ventilátoru. Nakonec již můžete vidět jen 7 rozšiřujících slotů pro PC karty.



Přední panel je již zajímavější, ale nejdříve se podíváme na dvířka. Ta byla vyrobena z masivního hliníku o tloušťce téměř 3mm. Na něm najdeme logo firmy a hlavně střední černý panel s průduchy. Dvířka se otevírají z levé strany, tudíž je vhodné si počítač postavit po své pravé ruce. Drží je pouze slabé magnety, jejichž překonání není vůbec těžké. Následně je možné dvířka otevřít do úhlu cca 120°.


Pod nimi najdeme pozice velikosti 5,25“ a to jak nahoře, tak dole. Je jich celkem pět a k nim jedna 3,5“ externí pozice. Pod průduchy v otevřeném panelu se skrývají čtyři šuplíky pro disky s rozhraním Serial ATA. Ty se otevírají tak, že zasunete prst do modrého otvoru a zatáhnete směrem k sobě. Páčka se otevře a tím se i uvolní celý šuplík s diskem, jejž můžeme následně pohodlně vyjmout. Tato vlastnost skříně je jako stvořena nejen pro samotné snadné odnímání disků, ale také se může použít pro funkci hot-swap, tedy zapojování a vypojování pevných disků za chodu systému.


Jistě jste si všimli, že panel s ovládacími tlačítky, diodami a I/O porty zůstává přístupný nezávisle na poloze dvířek. Najdeme na něm tlačítka Power a Reset, světelné diody Power, HDD a Message a širokou škálu portů zahrnující čtyři USB 2.0, jeden IEEE1934 FireWire, mikrofonní vstup a sluchátkový výstup.


Při pohledu na skříň zespodu toho moc neuvidíme, snad až na nízké pogumované nohy, profil čela a také vykousnutý zadní panel. Příslušenství toho také moc neskrývá. Vedle manuálu je v malé papírové krabičce pouze malý sáček se dvěma stahovacími páskami, kovovou redukcí k instalaci informačních panelů do 5,25“ pozic a sadu šroubků, jichž však k celkovému využití skříně rozhodně není dostatek a u této cenové kategorie bych si tedy představoval větší nadílku.