Cooler Master ITower 930: libo hot-swap?

Bočnici tedy otevřeme přesunutím zadního plastového jezdce směrem nahoru a následně ji už lze snadno vysunout. Ona samotná je pevná a nijak se nekroutí a ve stejném duchu se nese i kvalita ostatních částí skříně, což se ostatně dá od 1mm tlustého materiálu SECC očekávat.


V útrobách IToweru nás zaujme především svou přepážkou a také plastovým modulem s bílou šipkou a nápisem REMOVE. Nejdříve se ale podíváme na onu přepážku, která je zde pro plnění dvou úkolů. Jednak přidržuje větrný tunel a potom je také schopna přidržovat těžší karty, což se zvláště hodí při transportu celé sestavy. Přepážku je možné velmi snadno vyjmout, k čemuž poslouží dva dolní modré posuvné zámky a jeden velký nahoře. Nahoře si také můžete všimnout řady horizontálně umístěných otvorů, které napoví, že celou konstrukci je možné v rámci možností posouvat. Dále můžete nastavit polohu i samotného tunelu a to ve směru vertikálním, takže zde se myslelo i na fakt, že ne všechny základní desky mají socket procesoru umístěn na stejném místě, což se u levnějších skříní s tunely dnes vůbec nereflektuje.



Problémem ale stále zůstává fakt, že vzhledem k délce tunelu je možné jej využít pouze u malých chladičů, což jsou tedy hlavně originální BOX, které dostaneme k procesoru. V našem případě se tunel neměl šanci přes Thermalright XP-90C a jeho 92mm ventilátor vejít. Možná by tedy stálo za úvahu tento tunel prodávat ke skříni jako volitelné příslušenství, protože si nemyslím, že by opravdu valná většina uživatelů potřebovala jeho služby. To platí i pro jeho druhou funkci, tedy přidržování karet. K tomuto účelu je možné směrem k trayi vysunout plastový sloupek s drážkou, které se nasadí na kartu, čímž se zajistí. Celý tento systém je také možné libovolně přesunout nad kteroukoliv ze sedmi pozic.



Necháme už ale přepážku být a podíváme se do zadního prostoru IToweru. Tam uvidíme firemní 120mm ventilátor otáčející se rychlostí 1200RPM při hluku 22dBA, což odpovídá. Je také nanejvýš vhodné, že jej výrobce opatřil v prvé řadě 3-pinovým napájecím konektorem do základní desky a dále také redukcí na Peripheral Power konektor. Každá ze sedmi záslepek byla vybavena samostatným plastovým zámkem. Ty už dobře známe z nových skříní typu Centurion, takže již víme, že samy o sobě nejsou zrovna prototypem pevného zajištění, ale to nás vůbec nemusí trápit, protože vedle nich je možné použít ještě klasické šroubky. Nakonec si ještě můžete všimnout krouceného zeleno-černého kabelu, který vede ke spínači majícímu na starost signalizaci otevření dvířek.


Pohled na pozici zdroje odhalí celkem nestandardní šachtu pro zdroj. Ta je se svými rozměry připravena i na rozměrnější typy a viditelně ji doplňují prvky zabraňující šíření vibrací. Například trojice pružných pacek po obou stranách a nebo také malý panýlek. Ten je na styčné ploše opatřen gumovými podložkami, které tlačí na zdroj zezadu. Dvěma packami se uchytí uvnitř šachty a následně přitáhne dalším bílým šroubkem. Zdroj má zde tedy evidentně velmi dobré podmínky, snad pouze uživatel se bude u modelů s odnímatelnou kabeláží velmi špatně dostávat k jeho konektorům.



Neméně zajímavý pohled se nám naskytne, pokud se zaměříme na přední část skříně. Onen modrý plast má za úkol přidržovat ventilátor a nutit vzduch, aby proudil kolem pevných disků dále do skříně. Avšak je jasné, že kvůli odporu kladenému vnějšími průduchy a také malými otvory v čelech šuplíků disků bude vzduch k lopatkám ventilátoru proudit spíše postranními průduchy, tedy cestou co nejnižšího odporu. Navíc jsou rámečky pro disky vyrobeny z plastu, takže potřebují o to větší průtok vzduchu, takže bych měl při plném osazení skříně čtyřmi SATA disky trošku obavy o jejich zdraví.


Samotná realizace připojení disků není nijak složitá. Jde v podstatě jen o to disky nasměrovat na správné místo, aby se mohly připojit na napájecí a datový port. Ty jsou ale drobné, takže je třeba, aby toto nasměrování bylo precizní. Protějšky obou portů jsou umístěny na jednoduchém plošném spoji, na nějž se napojí dvojice Peripheral Power konektorů, potřebný počet SATA datových kabelů a vše je připraveno. Velkou výhodu vidím v tom, že kvůli napájení disků nemusíte rozvádět množství kabelů na různá místa; bohatě stačí jedna větev se dvěma Peripheral Power a svazek čtyřech datových SATA a máme vyřešeno. Toto uspořádání velmi přispívá k snadnému uspořádání kabeláže. Další vlastností panelu je schopnost pomocí čtyřech třípinových konektorů napájet ventilátory a to samozřejmě přijde velmi vhod už jen pro rozběhnutí onoho 92mm kousku určenému ke chlazení disků.



Při pohledu na PCB z druhé strany uvidíme samotné SATA konektory, ale také SMD světelné diody. Jejich svit je přenášen průhlednými plastovými sloupky až na čelo každého ze čtyř HDD rámečků, tedy stejným způsobem, jako se světlo šíří optickými kabely. Na přední straně si ještě můžete pro každý disk pomocí jumperů vybrat, odkud se má vzít signál, jestli z řadiče, nebo z hostitelské sběrnice. Nakonec si můžeme všimnout velikosti tří otvorů, skrz které má proudit vzduch od disků k ventilátoru. Ty jsou celkem tři a nezdá se mi, že by výrobce učinil vše pro jejich maximální společný povrch. Máme zde tak třetí a poslední úzké hrdlo celého systému chlazení disků.



Zmíním se ještě o svitu diod, protože ty dokáží svou barvou ukázat stav pevného disku. Pokud stavová dioda svítí zeleně, pak je disk připojen. Pokud svítí oranžově, pak je sice disk připojen, ale selhal a pokud dioda svítí červeně, pak disk selhal a byl odpojen. Pro tuto funkci je nutné zapojit HDD Fail Signal In konektor z řadiče disků. Druhá dioda již klasicky červeným světlem značí přístup na pevný disk.



Co se týče ostatních šachet, pak zde je již vše od pohledu jasné. Skříň je vybavena šesti pozicemi pro 5,25“ zařízení, které jsou po třech rozděleny do horní a dolní části. V jedné z nich je však zasunuta redukce, do níž můžeme nainstalovat buď externí 3,5“ zařízení jako čtečku paměťových karet nebo disketovou mechaniku, nebo klasický pevný disk s rozhraním Paralel ATA. Oboje samozřejmě není možné, a tak bych uvítal, kdyby výrobce k balení přidal ještě alespoň jednu redukci pouze pro účely zapojení pevného disku PATA.

Zde můžeme (nebo také nemusíme) rovněž využít bezšroubkového způsobu uchycení, kde se uplatní plastové výklopné zámky opatřené kovovými trny. Zařízení tedy jednoduše zasuneme do šachty s odklopeným zámkem, slícujeme otvory skříně se závity, opětovně přiklopíme zámek a přesunutím černého jezdce jej zajistíme. Jde tedy o snadný a rychlý způsob uchycení.



Před popisem instalace se ještě zběžně podíváme na konektory vedoucí od předního panelu. Jde o dva univerzální USB 2.0, jeden rovněž univerzální IEEE1394 FireWire konektor. Oba jsou vybaveny klíčovým slepým pinem, takže ani nehrozí, že byste je špatně zasunuli.



Nakonec je zde obvyklá sorta pinů od předních ovládacích prvků a také univerzální AC’97 konektor.