Cooler Master, Noctua a Thermalright pro LGA 1366

Nejdříve se podívejme na testovací platformu, z níž je nejdůležitější procesor, jenž má na základní frekvenci spotřebu maximálně 130 W. I tak byl však trošku potrápen a pomocí zvýšení základní frekvence na 160 MHz byla jeho pracovní frekvence zvednuta na 3200 MHz při napětí 1,4 V.

Pro zajímavost, celková sestava byla následující:

Více si budeme ale všímat samotných chladičů. Jak jsem již psal na začátku recenze, sladit všechny tři chladiče tak, aby byly porovnatelné při testech, je velmi obtížné a neplechu nám v tom bude dělat především Cooler Master V10. Ten totiž využívá sice dva ventilátory jako ostatní chladiče, ale také Peltierův článek, jenž má zlepšit chladicí účinek (při hlavních testech bude zapnut).

Co se týče chladičů Noctua NH-D14 a Thermalright IFX-14, pak ty byly testovány se stejnými ventilátory, které přišly společně s modelem Noctua. Šlo o 120mm model NF-P12 a 140mm NF-P14 FLX, které mají maximální otáčky 1300 RPM a 1200 RPM. Od nich se odvíjely také použité rychlosti - pro 120mm ventilátor to bylo 1300/1100/900 RPM a pro 140mm to bylo vždy o 100 méně, tedy 1200/1000/800 RPM. Cooler Master V10 dokáže pracovat na podstatně vyšších otáčkách (které si také vyzkoušíme), ale přesto se musel přizpůsobit ostatním dvěma modelům, takže pro něj platí rovněž 1300/1100/900 RPM. A abychom nepřišli o možnost srovnání s klasikou, díky zaslanému montážnímu kitu Noctua SecuFirm2 mohl být na socketu LGA 1366 vyzkoušen také starý dobrý NH-U12P. Ten pracoval pochopitelně s jen jedním ventilátorem - NF-P12.

Zařadíme si také dílčí testy týkající se dvojice Noctua a Thermalright a použití pouze jednoho ventilátoru uprostřed nebo před oběma žebrovími. U chladiče Cooler Master V10 toto udělat vzhledem k jeho zpracování nejde, avšak zde si vyzkoušíme, jak nám pomůže k dosažení lepšího výkonu integrovaný Peltierův článek. Ten by nějaký účinek rozhodně měl mít, avšak je otázkou, zda to stojí za desítky wattů spotřeby navíc.

Podmínky testu jsou tedy dané. Zkoušelo se v teplotě okolního prostředí udržované na 22 °C, přičemž se zapojily aplikace Speedfan pro kontrolu nastavení otáček, Core Temp pro ověření dosažených teplot procesoru a Prime95 pro zajištění zátěže pomocí osmi vláken (4 fyzická jádra + Hyper-Threading).

Pořadí testovaných chladičů zůstalo u všech testů naprosto stejné. Na čtvrtém místě se tedy umístil model Noctua NH-U12P, jehož zcela jasnou nevýhodou bylo využití pouze jednoho ventilátoru, ovšem tento chladič tu byl také pouze pro porovnání a zjištění, zda se větší modely vůbec vyplatí. Takže už nyní můžeme říci, že ano, rozhodně vyplatí. Jako druhý se umístil Cooler Master V10 se svým zapnutým Peltierovým článkem a 50 W spotřeby navíc, což není vůbec dobrá vizitka. Překvapivé to ovšem není, protože takováto divoká řešení ve světě chlazení počítačových komponent příliš často nefungují.

Druhé místo obsadil Thermalright IFX-14 vybavený stejnými ventilátory jako vedoucí Noctua NH-D14. Jeho slabší výsledek může vězet v menším počtu heatpipe a také v tom, že model firmy Noctua by mohl a vlastně měl být lépe uzpůsoben pro použití se svými ventilátory. Thermalright ale tradičně žádné ventilátory (až na výjimky) ke svým chladičům nedodává, takže musí být v tomto směru univerzální. Podívejme se však také na ostatní testy, které se týkají vedoucí dvojice chladičů.

Nyní se nejdříve zaměříme na dvojici Noctua NH-D14 a Thermalright IFX-14, jež v následujících testech využily pouze jeden ventilátor Noctua NF-P12 na otáčkách 1300/1100/900 RPM, a to ve dvou pozicích. Nejdříve uvnitř chladiče, tedy obklopený dvěma žebrovími a pak vně chladiče, odkud se snažil protlačit vzduch skrz obě žebroví.

Ventilátor uzavřený mezi žebra viditelně lépe svědčil chladiči Thermalright, což je po předchozích výsledcích trošku překvapující. Rozdíl činil až 2,5 °C při otáčkách 1100 RPM, ovšem podívejme se na situaci, kdy byl ventilátor posazen před obě žebroví.

Zde se situace obrátila, a to se znatelně výraznějším rozdílem oproti předchozím testům. S největší pravděpodobností na tom mají největší zásluhu dvojnásobně širší rozestupy mezi žebry u chladiče Noctua, jimiž mohl i u vzdálenějšího žebroví lépe proudit vzduch. Jisté ale je, že tyto chladiče jsou uzpůsobeny spíše pro provoz se dvěma ventilátory a vzhledem u modelu Noctua NH-D14, jenž přichází se dvěma kvalitními kousky by bylo použití pouze jednoho nesmyslné.

A nyní přichází na řadu Cooler Master V10 a jeho Peltier. Hlavní testy byly pochopitelně prováděny se zapnutým článkem, na nějž ostatně V10 částečně spoléhá. Nyní si ale povíme něco o tom, jaký vliv má na výsledné teploty a na jakou spotřebu navíc se musíme připravit. Ta byla měřena v rámci celé sestavy pomocí zařízení Voltcraft Energy Check 3000.

Pokud tedy článek zapneme, spotřeba se okamžitě vyhoupne o dalších 45 - 50 W (specifikace hovoří o spotřebě až 70 W). To je další ztrátové teplo, s nímž se musí chladič a vlastně také počítačová skříň vypořádat. Co se týče poklesu teplot, pak jde o 2 až 2,5 °C. To vše za cenu podstatně vyšší spotřeby a také při pomyšlení na to, že existují výkonnější i levnější alternativy. To není pro Cooler Master V10 dobrá vizitka.

Ještě chybí poslední zmínka o maximálním výkonu při nejvyšších otáčkách, kdy ale chladič vydává silný hluk. Tehdy se teplota procesoru zastavila na 61 °C, což stále nestačí na nejlepší výkon v hlavní části testu.