Cooler Master Notepal Infinite

Metodika testování

Metodika testování je prakticky totožná s předcházejícím testem (popis). Pro připomenutí si jen znovu uvedeme dva hlavní koeficienty a procentuální bodování za jednotlivé vlastnosti. První zjišťovanou hodnotou je takzvaný koeficient chlazení, který má za úkol zjistit chladící výkon podložky od zapnutí počítače a postupném zvyšování jeho zátěže. Tato metoda však má svoje chybičky a tak jsem ještě provedl další zátěžový test, ke kterému se dostaneme níže.
Druhým měřeným parametrem je koeficient schopnosti zchladit notebook. Tento koeficient udává rozdíl teplot zahřátého notebooku bez podložky a poté po hodinovém provozu s podložkou. Má mírně menší hodnotu v celkovém hodnocení, protože většinou se notebook zapíná přímo na podložce (což je úkolem koeficientu chlazení).
V hodnocení se samozřejmě kromě zmíněných koeficientů odrážejí i jiné aspekty. Důležité jsou zejména předpoklady podložky na přenášení (mobilita) a hlučnost týkající se hlavně podložek s aktivním chlazením. Menší bodový podíl má pak úroveň zpracování a doplňující funkce a příslušenství (přídavné USB porty, obal na přenášení, apod.).Procentuální podíl vlastností podložky na celkovém hodnocení je tedy následující:

• Koeficient chlazení - 35%
• Koeficient schopnosti zchladit notebook - 25%
• Mobilita - 20%
• Hlučnost - 10%
• Úroveň zpracování - 5%
• Doplňující funkce a příslušenství - 5%

Jak je tedy vidět, nejdůležitějším parametrem je účinnost chlazení, které má v součtu obou koeficientů 60% podíl na celkovém hodnocení. Protože se jedná o podložky k notebookům, velký důraz je kladen na pohodlí při přenášení. Ostatní vlastnosti mají menší hodnocení, protože podložka by měla plnit hlavně svůj primární účel. Z tohoto důvodu není vzhled až tak důležitý, ostatně podložka bývá téměř celá skryta pod notebookem.

Nové prvky v měření

Protože test nebyl až tak dokonalý, rozhodl jsem se tentokrát přidat další testování, které proběhlo na jiném notebooku. Předchozí model neumožňoval měření teploty pevného disku, stejně tak z důvodu slabší konfigurace neměl dedikovanou grafickou kartu a nebylo možné zatížit komponenty testem 3D Mark. Nyní máme možnost zjistit účinek i na výkonnějším notebooku s následující konfigurací:

Možnosti senzorů u tohoto modelu byly podstatně lepší, ovšem tentokrát zase chyběla možnost změřit teplotu základní desky. V konečném důsledku jsem tedy měřil následující parametry - teplotu procesoru, grafické karty a pevného disku. Test pak probíhal tak, že jsem teploty změřil nejdříve bez podložky a poté s podložkou. Jejich rozdílem pak byla zjištěna odchylka od normálního průběhu. Zátěž grafické karty byla simulována spuštěným testem 3D Mark 2006 a pevného disku současně spuštěným testem Ad Aware.

Rekapitulace výsledků dřívějšího testu

Pro porovnání si ještě zběžně zrekapitulujeme výsledky předchozího testu. Vítězem se jednoznačně stala podložka Zalman NC-1000 Notebook Cooler s hodnocením 80,4% a stal se tak držitelem ocenění BEST OF TEST. Slušné výsledky pak vykazovaly podložky Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad a Thermaltake R150N01 iXoft, z nichž druhá jmenovaná získala ocenění TREFA za zajímavé řečení chlazení pomocí změny skupenství vnitřní výplně. Ostatní podložky už byly průměrné a o chladícím účinku by se dalo pouze spekulovat.
V porovnání ceny a výkonu jasně vedla podložka Thermaltake R150N01 iXoft, špatně na tom nebyl ani vítěz testu Zalman NC-1000, zejména díky vysokému hodnocení. Nejhůře ze všech dopadla podložka Gigabyte G-Pad, která nevykazuje prakticky žádný chladící účinek a někdy byly výsledky naopak horší než u provozu bez podložky.