>
>
>
>
>
>
Cooler Master Notepal Infinite
1.11.2007, Michal Učeň, recenze
Je to už pár měsíců, co jsme prezentovali výsledky testu chladicích podložek pod notebooky. Dnes se podíváme na další od Cooler Masteru, jež má na první pohled ambice pokořit konkurenci jak z hlediska provedení, tak i chladicího účinku. Pojďme se tedy mrknout na výsledku testu včetně přídavných měření, které se týkají chlazení pevného disku a grafické karty.
Kapitoly článku:
Na úvod jsem provedl totožné měření s předchozím testem, abychom mohli výsledky objektivně porovnat s ostatními podložkami. Teploty pro provoz bez podložky jsem musel naměřit znovu, zejména proto, že teplota v místnosti se výrazně změnila (díky ročnímu období), což může mít trošku vliv na přesnost měření. První jsem tedy změřil koeficient schopnosti zchladit notebook. Po dvouhodinové zátěži jsem tedy aplikoval podložku a zjistil, jaké jsou rozdíly mezi původní a finální teplotou. Teplotní čidlo mezi notebookem a podložkou charakterizuje zchlazení spodní strany notebooku, což má příznivý vliv na všechny vnitřní komponenty. V tomto měření podložka Cooler Master nedopadla až tak dobře, s rozdílem 6,4°C se umístila až ve středu tabulky a oproti vítěznému Zalmanu byl výsledek téměř poloviční.
V druhém testu dopadla podložka mnohem lépe. Základní deska se zchladila o 7°C, což je nadprůměrný výsledek a podložka se umístila na třetím místě za podložkami od Zalmanu a Lian Li. Takový rozdíl už může mít příznivý vliv na chod a životnost notebooku.
Také měření rozdílu teploty procesoru dopadlo pro podložku velmi dobře. 8°C je druhý nejlepší výsledek v testu opět za podložkami Zalman a Lian Li, které dosáhly jen o stupínek lepšího rozdílu.
Průměrem všech naměřených rozdílů jsme získali koeficient schopnosti zchladit, který byl ve výsledku 7,1°C, což je konečná pěkná třetí pozice. Výsledek tedy zatím není nijak brilantní a nestačí na vítězství v testu, ovšem o chladicím účinku není pochyb.
Větší hodnotu v konečném hodnocení má koeficient chlazení, který simuluje častější případ - použití podložky hned od zapnutí notebooku. Parametry měření jsou pak stejné, tedy teplota mezi podložkou a notebookem, teplota procesoru a základní desky. Teplota spodní strany notebooku se oproti normálnímu průběhu vyvíjí velmi dobře, je vidět klesající trend teplot.
U základní desky se v počátečních deseti minutách vývoj teplot od běžného provozu bez podložky nelišil, poté se však začaly teploty výrazně odlišovat a po půl hodině činila odchylka 6°C.
V počáteční fázi byl vývoj teplot procesoru trošku nejistý, kdy byla teplota dokonce vyšší o 3°C než při provozu bez podložky. Ve finále se však začala snižovat a před spuštěním antivirového testu činila 7°C, poté slušné 4°C.
Vývoj teplot naznačuje mírný rostoucí trend u všech měřených parametrů. Vzhledem k zatížení se ale teploty drží na stejné úrovni a až na procesor, kde je teplota významně ovlivněna probíhajícími procesy a lze ji těžko ovlivnit venkovním působením podložkou.
Výsledné porovnání koeficientu chlazení zachycuje průměr všech naměřených hodnot, a tedy jasně ukazuje, že dnes testovaná podložka Cooler Master Notepal Infinite skončila na třetím místě s hodnotou 2,5°C. Není to tedy oproti vítěznému Zalmanu s 5,2°C zrovna porovnatelný výsledek, oproti ostatním podložkám je to ale nadprůměrný výkon.
Finální sloučení bodového hodnocení za oba měřené koeficienty nám udává výsledný chladící výkon. Z celkových 60 možných bodů si Cooler Master odnáší 33,65 bodů, což není špatný výsledek a opět podložku řadí na třetí místo.
Nyní se můžeme vrátit k novému testu s dalšími hodnotami při půlhodinovém zatížení pomocí testu 3D Mark a Ad Aware. Bez použití podložky byl naměřen následující nárůst teplot - procesor 12°C, grafická karta 10°C a pevný disk 7°C. Rozdíl oproti běžnému provozu byl tedy při zatížení docela znatelný, takže se dalo snadno zjistit, jaký chladící účinek tato podložka na tyto komponenty má. Po zatížení s použitím podložky byly naměřeny rozdíly 5°C u procesoru, 5°C u grafické karty a 6°C u pevného disku. Rozdílem jednotlivých hodnot teď došlo o zlepšení teplot o 1°C u pevného disku, což je zanedbatelná hodnota, 7°C u grafické karty a 5°C u procesoru. Rozdíly jsou tedy celkem znatelné, ovšem kladný vliv na teplotu disku, který patří ke komponentám s nutností dobrého chlazení, měření nezaznamenalo. Výsledný průměr hodnot a tedy jakýsi další koeficient chlazení je tedy 4,3°C. V rámci testování jsem také vyzkoušel spotřebu energie podložkou. Rozdíl v celkové výdrži notebooku bez a s podložkou byl cca 10 minut provozu, tedy přibližně o 8% méně.
V druhém testu dopadla podložka mnohem lépe. Základní deska se zchladila o 7°C, což je nadprůměrný výsledek a podložka se umístila na třetím místě za podložkami od Zalmanu a Lian Li. Takový rozdíl už může mít příznivý vliv na chod a životnost notebooku.
Také měření rozdílu teploty procesoru dopadlo pro podložku velmi dobře. 8°C je druhý nejlepší výsledek v testu opět za podložkami Zalman a Lian Li, které dosáhly jen o stupínek lepšího rozdílu.
Průměrem všech naměřených rozdílů jsme získali koeficient schopnosti zchladit, který byl ve výsledku 7,1°C, což je konečná pěkná třetí pozice. Výsledek tedy zatím není nijak brilantní a nestačí na vítězství v testu, ovšem o chladicím účinku není pochyb.
Větší hodnotu v konečném hodnocení má koeficient chlazení, který simuluje častější případ - použití podložky hned od zapnutí notebooku. Parametry měření jsou pak stejné, tedy teplota mezi podložkou a notebookem, teplota procesoru a základní desky. Teplota spodní strany notebooku se oproti normálnímu průběhu vyvíjí velmi dobře, je vidět klesající trend teplot.
U základní desky se v počátečních deseti minutách vývoj teplot od běžného provozu bez podložky nelišil, poté se však začaly teploty výrazně odlišovat a po půl hodině činila odchylka 6°C.
V počáteční fázi byl vývoj teplot procesoru trošku nejistý, kdy byla teplota dokonce vyšší o 3°C než při provozu bez podložky. Ve finále se však začala snižovat a před spuštěním antivirového testu činila 7°C, poté slušné 4°C.
Vývoj teplot naznačuje mírný rostoucí trend u všech měřených parametrů. Vzhledem k zatížení se ale teploty drží na stejné úrovni a až na procesor, kde je teplota významně ovlivněna probíhajícími procesy a lze ji těžko ovlivnit venkovním působením podložkou.
Výsledné porovnání koeficientu chlazení zachycuje průměr všech naměřených hodnot, a tedy jasně ukazuje, že dnes testovaná podložka Cooler Master Notepal Infinite skončila na třetím místě s hodnotou 2,5°C. Není to tedy oproti vítěznému Zalmanu s 5,2°C zrovna porovnatelný výsledek, oproti ostatním podložkám je to ale nadprůměrný výkon.
Finální sloučení bodového hodnocení za oba měřené koeficienty nám udává výsledný chladící výkon. Z celkových 60 možných bodů si Cooler Master odnáší 33,65 bodů, což není špatný výsledek a opět podložku řadí na třetí místo.
Nyní se můžeme vrátit k novému testu s dalšími hodnotami při půlhodinovém zatížení pomocí testu 3D Mark a Ad Aware. Bez použití podložky byl naměřen následující nárůst teplot - procesor 12°C, grafická karta 10°C a pevný disk 7°C. Rozdíl oproti běžnému provozu byl tedy při zatížení docela znatelný, takže se dalo snadno zjistit, jaký chladící účinek tato podložka na tyto komponenty má. Po zatížení s použitím podložky byly naměřeny rozdíly 5°C u procesoru, 5°C u grafické karty a 6°C u pevného disku. Rozdílem jednotlivých hodnot teď došlo o zlepšení teplot o 1°C u pevného disku, což je zanedbatelná hodnota, 7°C u grafické karty a 5°C u procesoru. Rozdíly jsou tedy celkem znatelné, ovšem kladný vliv na teplotu disku, který patří ke komponentám s nutností dobrého chlazení, měření nezaznamenalo. Výsledný průměr hodnot a tedy jakýsi další koeficient chlazení je tedy 4,3°C. V rámci testování jsem také vyzkoušel spotřebu energie podložkou. Rozdíl v celkové výdrži notebooku bez a s podložkou byl cca 10 minut provozu, tedy přibližně o 8% méně.
-50.webp)