Corsair Obsidian 700D: černý elegán

Instalace

O instalaci komponent se povíme nyní. Pokud začneme popořadě, tak nejdříve přichází na řadu testovací konfigurace, která byla následující:

Testovací konfigurace:

• Základní deska: Gigabyte X48-DQ6 (Intel X48)
• Procesor: Intel Core 2 Quad Q6600 (2,4 GHz, 1066 MHz FSB, 8 MB L2 cache, 65nm výrobní proces a 105 W TDP)
• Chladič: Noctua NH-U12P
• Operační paměť: GeIL GX22GB6400UDC (1GB, 800 MHz DDR2, 4-4-4-12 2T při 2,1 V)
• Grafická karta: MSI NX8800GTS T2D32OE - NVIDIA GeForce 8800 GTS 320 MB RAM
• Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
• Zdroj: Enermax Infiniti EIN650AWT - 650 W

Fotografie nainstalované sestavy dobře ukazuje, jak je i standardní základní deska formátu ATX v této skříni utopena. Více než dostatek místa zbylo i na EATX i ty nejdelší grafické karty současnosti, takže v tomto ohledu nemusíme mít obavy. Výtečně funguje také systém správy kabeláže a díky možnosti kabely schovat za tray a vést je systémem krytých otvorů dokáže každý s minimem snahy dosáhnout toho, aby sestava působila čistě a především aby kabely co nejméně bránily průtoku vzduchu. Dokonce i případné ploché kabely ke starším pevným diskům se dají dobře schovat.
Z opačné strany vypadá situace s kabely méně uspořádaně, ale to nijak nevadí a počítá se s tím. Pokud ale hodláte naplnit skříň až k prasknutí, s čímž by se u takovéhoto modelu rozhodně mělo počítat, vyplatí se při rozvodu kabelů přemýšlet a využít dodávané plastové pásky. Stabilně zapojené kabely (hlavní ATX svazek, apod.) by tedy měly být vyvedeny přednostně, pak by měly následovat ostatní napájecí kabely ke grafickým kartám, pevným diskům, mechanikám a nakonec drobné kabely jako datové SATA či napájecí ventilátorové. Každý má ale pochopitelně svou hlavu a svůj systém.
Instalace komponent tedy v našem případě proběhla téměř bezproblémově a na vše bylo více než dost místa. Při pohledu na sestavu z pravé strany si však můžeme všimnout jedné věci. I s naší základní testovací sestavou jsme museli přes plastová dvířka v trayi základní desky vést +12V napájecí kabel, který by musel být před jejich otevřením odpojen. Dvířka tedy v důsledku způsobí spíše problémy, než aby měla nějaký praktický přínos, ale není problém je sundat.

Slovo téměř v předchozím odstavci bylo použito proto, že nebylo možné instalovat pevný disk s rozhraním PATA do horních pozic, které jsou asi z jedné třetiny kryty, přičemž takový disk potřebuje zcela volný prostor. Pro takové disky si tedy musíte vyhradit spodní pozice, jež jsou pouze dvě, ale to by mělo v dnešní době stačit.

Chlazení skříně

Nejdříve se podívejme na to, co můžeme vůbec k chlazení komponent v této skříni využít. Základní konfigurace nám poskytne tři 140mm ventilátory, jejichž podrobné specifikace výrobce neuvádí, jak je ostatně jeho zvykem i u svých jiných produktů. Otáčky ventilátorů se dle měření pohybují kolem 900 RPM, přičemž je tu jisté rozmezí plus/minus 100 RPM.

Tyto ventilátory mají na starost jednak výfuk vzduchu z hlavní komory, pak nasávání vzduchu od zdroje do hlavní komory a nakonec chlazení pevných disků. Zcela čerstvý vzduch se nabírá výhradně přes dno skříně, kde je připravena velká plocha chráněná (až příliš volně uloženým) omyvatelným prachovým filtrem.

Corsair tedy celé chlazení vidí následovně: vzduch proudící zespodu se rozdělí na tři směry. Část půjde přes napájecí zdroj hned ven ze skříně, část půjde pomocí ventilátoru do hlavní komory a část k pevným diskům. Od základní desky bude vyfukován zadním ventilátorem a popřípadě také přídavnými vrchními 120mm ventilátory (či přes radiátor vodního chlazení). Poslední ventilátor u pevných disků vypadá na to, že bude posílat vzduch odnikud nikam, avšak mezi jejich komorou a spodní částí pro zdroj jsou průduchy a pak má vzduch pokračovat spletí kabelů mezi trayem a pravou bočnicí přes zadní průduchy ven.

To je poněkud krkolomné řešení, které způsobí, že ventilátor nedosáhne ideálního průtoku vzduchu ani omylem, avšak pro pevné disky by to mělo stačit (jestli tedy nebudete do skříně instalovat šest Velociraptorů od WD). Zde se také přímo nabízí otázka, zda bude celý systém náběru čerstvého vzduchu stačit. V našem případě dokáží pouze jemně napovědět teplotní testy, jejichž výsledky si hned ukážeme, ale jiný případ by nastal při napěchování skříně výkonnými grafickými kartami.

Teplotní testy

Jako zátěžové testy se tu uplatní aplikace 3DMark03 (test Mother Nature), Prime95 a h2benchw. Teploty zase bude odečítat SpeedFan a RivaTuner a to vše při teplotě okolního vzduchu kolem 25 °C, což je velmi důležitá hodnota, protože obyčejně jsou skříně testovány spíše při 21 °C, což ale horko těchto dnů nedovoluje. A vlastně bude i dobré se přesvědčit, jakých teplot komponent dosáhneme v letním počasí.

Vyzkoušíme si, jakých teplot dosáhneme jednak s použitím pouze zadního ventilátoru, pak k němu přihodíme ještě nasávací z komory napájecího zdroje a nakonec ještě osadíme dvě horní pozice ventilátory Noctua NF-P12 na 1100 RPM, tedy jejich středních otáčkách. Skříň tedy neumožňuje instalaci všemožných ventilátorů do všemožných poloh, jak dnes mají výrobci v oblibě, kvůli čemuž nevypadá jako řešeto, bude lépe "stínit" hluk interních komponent a existuje v podstatě jen jedno místo, kudy může dovnitř proudit prach. To má Corsair ošetřené prachovým filtrem. Na druhou stranu je cesta vzduchu skrz její útroby velmi krkolomná, z čehož kouká vyšší odpor, který musí vzduch tlačený ventilátory překonat.

Nyní si uvedeme tabulky s výsledky, kde bude z pochopitelného důvodu chybět pevný disk. Ten má stejně jako napájecí zdroj svůj vlastní okruh a svůj vlastní ventilátor, jenž jej dokázal zchladit o plných 7 °C.

Se zapnutým zadním ventilátorem jsou teploty vyšší než už skříní s otvory v bočnici a předním panelu, odkud vzduch proudí k hlavním komponentám přeci jen snadněji. Jde o cca 3 - 4 °C u všech měřených komponent, což není nijak dramatické a skříň se nám to také snaží vynahradit velmi tichým provozem.

Pokud do systému zapojíme i spodní ventilátor, pak ten se podepíše především na snížení teploty procesoru a čipové sady. Grafická karta není tak zcela v cestě jeho vzduchu, takže nám teplota GPU klesla nejméně. Rozdíl tedy je znatelný, a to za cenu jen minimálního zvýšení hlučnosti, takže lze říci, že zapojení obou ventilátorů má svůj smysl.

Co se však stane, když spodní ventilátor nahradíme dvěma modely Noctua NF-P12 v horních pozicích (blíže k zadnímu panelu)? Dle výsledků se dočkáme vlivem mohutné síly trojice vysávacích ventilátorů velmi podobných teplot jako v předchozím případě a grafická karta na tom byla dokonce o chlup lépe. To snad díky průduchům pod záslepkami, skrz něž proudilo dovnitř více čerstvého vzduchu. Ještě také dodám, že průduchy v horní části zadního panelu byly zalepeny, protože by nám v tomto případě spíše uškodily.