Čtyři heatpipe chladiče CPU v ringu

Thermaltake Tower112

Poslední chladič v testu má sice své nejlepší časy za sebou, ale pořád je v prodeji a pořád zůstává v některých aspektech těžko překonatelný, čímž mám na mysli hlavně jeho brutální hmotnost danou velmi vysokou hustotou měděných žeber.


Balení je velmi dobře uzpůsobené chladiči takové hmotnosti. Ten je pro svou ochranu usazen hluboko v pěnovém materiálu. Obsah, stejně jako u ostatních třech, nabízí ještě manuál a krabičku s příslušenstvím.

Specifikace Toweru112 jsou:



Jak je vidět, velká hmotnost a koncentrace žeber s sebou přináší i zdaleka největší aktivní plochu, která ale v sobě nese i nevýhodu ve velkém odporu, kladenému vzduchu a tedy i nutnost použití silného ventilátoru. To se ovšem neslučuje s dnešními požadavky na malý hluk, jež tento test také bere v potaz. Hustěji uložená žebra také nemohou být k heatpipe připevněna velkou plochou.


O přenos tepla z měděné základny na žebra se starají 3 heatpipe, rovněž rozdělené v půli. Žebra jsou také obehnána měděným plechem, který má za úkol usměrňovat proudící vzduch, aby procházel skrz celý chladič. Měděný plech také přidržuje přídavné ventilátory (mohou být i dva – na každé straně jeden) o velikostech 80 nebo 92mm.


Styčná plocha chladiče mi připadala nejhůře zpracovaná ze všech čtyř typů. Byly na ní viditelné souběžné rýhy od broušení a ty při přejetí základny bříškem prstu nehezky drhly.


V příslušenství k Thermaltaku se skrývá univerzální spona pro všechny typy socketů a pro jistotu ještě jedna menší sestavitelná, kdyby náhodou velké sponě vadila na desce nějaká součástka. Instalace má ale na moderních deskách už několik neduhů, což je pochopitelné vzhledem ke stáří chladiče.


Asi nejvíce mě rozladila velmi tuhá spona, jež na zadní straně desky vede akorát přes SMD součástky pod paticí procesoru. Thermaltake sice dodává pod sponu pěnový materiál, aby na desku netlačila přímo, ale i tak jsem při instalaci tak těžkého chladiče neměl příjemný pocit. Pomineme-li sponu, je ale i zbytek instalace navrhnut poměrně neuměle a s pohodlností instalace ostatních chladičů se nemůže rovnat. Skrz sponu a desku se totiž prostrčí dlouhé šrouby a ty se na přední straně desky zajistí matičkami.



Na procesor se poté přiloží chladič a připevní sponou za vyčnívající šrouby. Toto řešení ale není zrovna nejpohodlnější a nejrychlejší. Další věcí je orientace chladiče na moderním socketu 939. Jak je vidět z obrázku, ventilátory se dají přidělat jen na horní, či dolní stranu, protože chladič, nebo jen plech okolo žeber se nedají pootočit. A aby tomu nebylo málo, ze spodní strany zase brání přístupu vzduchu grafická karta a tak v podstatě jediné zbylé místo k instalaci ventilátoru je nahoře, kde zase může být 120mm ventilátor zdroje. Zbývá se tak se současnou polohou spokojit a nebo z chladiče sundat plechový obal a ventilátor přimontovat nějakým alternativním způsobem.


V montáži chladiče na moderní sockety jsou tedy zásadní problémy vzniklé jeho celkovou zastaralostí, takže ho za to nemůžeme negativně hodnotit, pouze na problémy poukázat.