D-Link a TerraMaster: souboj dvou levných NAS
25.4.2013, Jan Vítek, recenze
Dnes se seznámíme s produktem společnosti TerraMaster, a sice s dvoudiskovým NAS serverem F2-NAS prodávaným za rozumnou cenu, jemuž bude dělat soupeře model DNS-320L od firmy D-Link. Uvidíme tedy, kdo koho přemůže nejen v testech výkonu.
Kapitoly článku:
Nastavení TerraMaster F2-NAS
Tento model je jako řada jiných od výroby nastavený tak, aby si z DHCP serveru vzal nastavení lokální sítě, takže si stačí zjistit (či odvodit), která IP adresa mu byla přidělena a tu zadat do webového prohlížeče. Přes ten budeme pak provádět veškerá potřebná nastavení a využívat jiné služby.
Po zadání IP adresy se tak objeví výchozí obrazovka ve stylu Mac OS, na níž můžeme myší vybírat jednotlivé aplikace, přičemž ikonky, na něž najedeme se zvětšují. NAS podporuje i český jazyk, takže také uvidíme, jak dobře byla provedena lokalizace. Prvních pět voleb si necháme na další kapitolu a nyní si budeme všímat té poslední, a sice System Setup. Už její název napovídá, že překlad do češtiny se netýká naprosto všech termínů, ale zase tak zle nebude.
Objeví se jednoduché a přehledné uživatelské rozhraní rozdělené na levou lištu s nabídkou a pravou obrazovku s obsahem. Nad nimi je pak neměnný pruh s různými informacemi a nabídkou odkazů do dalších součástí firmwaru. Jako první je tu tedy záložka Systém, kde jsou jako první základní souhrnné informace. Zde už také narazíme na odkaz "pomoc", který ukáže další okno, kde je obvykle pár informací, které mohou být užitečné, ovšem leckde není dokončen překlad z angličtiny (a leckde není zrovna přesný či vhodný), jak ostatně můžete vidět i na zachyceném obrázku. Celková nápověda tu není vůbec a pokud zkusíte kliknout na tlačítko pomoc umístěné v samotném horním pravém rohu okna, otevřou se pouze webové stránky výrobce. Nicméně na druhou stranu tu není nic tak složitého, že bychom měli tápat.
Stejná záložka ještě obsahuje obrazovky s informacemi o síti a servisními informacemi, kde ve skutečnosti můžeme povolovat a zakazovat jednotlivé služby, které F2-NAS nabízí.
Druhá hlavní záložka Nastavení sítě má celkem čtyři obrazovky, či podzáložky. První se týká samotného nastavení lokální sítě, čili to nepotřebuje komentář a ani další obrazovky týkající se PPPoE, Dynamic DNS a UPnP nenesou nic zajímavého, respektive tu máme klasickou nabídku z repertoáru moderních NAS. Snad můžeme poukázat na možnost výběru portů pro různé služby na konci obrazovky Service Port, kde je také volba k povolení využití služeb Cloud serveru firmy TerraMaster. Na to se později podíváme blíže.
Třetí hlavní záložka Uživatelské nastavení má pouze jednu obrazovku, kde budeme moci vytvářet a upravovat účty, jejich práva a s nimi spojené soukromé složky. Volby pro nastavení účtů jsou u tohoto NAS omezené. Můžeme si jen zvolit jméno a heslo nového uživatele, popřípadě jeho účet omezit pouze na čtení dat a poté pomocí zatržítka zvolit, do jaké složky bude či nebude mít přístup. Není tedy možné nastavovat práva u každé složky zvlášť, natož abychom mohli tvořit supiny uživatelů se shodnými právy. To by ovšem stejně vzhledem k omezeným možnostem nastavení nemělo žádný smysl.
Záložka Údržba se postará o chod a prostředky samotného systému, tudíž se zde setkáme hned v první obrazovce s přehledem informací o nainstalovaných pevných discích, kam patří také možnost volby doby nečinnosti, po jejímž uplynutí se disky uspí a NAS přejde do úsporného režimu, v němž by jeho spotřeba neměla překročit ani jeden watt (zde je na výběr 10/20/30/60 minut nebo nikdy).
Další obrazovka nám umožní nastavit jednu ze čtyř konfigurací, přičemž platí to, co je uvedeno v manuálu. Můžeme si zde zvolit co chceme bez ohledu na to, jak je nastaven přepínač na zadní straně boxu. Jenomže, po restartu, před nímž byly disky nastaveny na RAID 1 a ovladač na boxu ukazoval RAID 0, firmware zahlásil, že disky nejsou naformátované, takže uložená data byla fuč, i když jsem zkusil server vypnout, nastavit na něm správný RAID a opět spustit. Řešením tedy je mít vždy nastavený ovladač na boxu stejně jako disky ve firmwaru a ne, jak uvádí manuál, že onen ovladač nemáme používat.
Změna režimu třeba z RAID 0 na RAID 1 je dílem okamžiku, ovšem v tomto procesu samozřejmě ztratíme veškerá data. Souborový systém si vybrat nelze, protože ten bude v každém případě exFAT. A i zde můžete vidět, že lokalizace do češtiny není dokončena.
Další možnosti v údržbě jsou již jasné. Ve zbývajících čtyřech oknech můžeme aktualizovat firmware ze souboru, pak můžeme nechat NAS server na dálku restartovat, vypnout a resetovat do továrního nastavení.
Poslední záložka Aplikace jen trošku rozvádí obrazovku Servisní informace, takže k možnostem jednotlivé služby (SMB, Webdav, FTP, BitTorent a Media Server) aktivovat tu máme i pár omezených voleb, ale spíše tedy odkazy na dané služby. Výjimkou je Media Server, kde, jak ukazuje obrázek nahoře, můžeme zvolit výchozí složky pro umístění multimédií a pak je tu také možnost vytvoření playlistu. To funguje velmi jednoduše - nahrajete do složky Public (či podsložek) nějakou hudbu a stisknete vytvořit. Namísto "Nebylo nalezeno" se ukáže počet nalezených audio souborů, a to je vše. Playlist může být tedy pomocí této obrazovky vytvořen jen jeden a uživatel do něj nemůže zasahovat.