Dell Latitude D410: notebook jako dělaný na práci v terénu

Při prvním pohledu na notebook se vám bude jistě zdát velmi chladný a strohý. Tento dojem je dán především barevným a tvarovým provedením. Kombinace šedé a černé barvy je u notebooků této třídy prakticky samozřejmá - mnoho uživatelů si na tento vzhled zvyklo za tu dobu, co přenosné počítače používají a nechtějí zbytečně porušovat zažité představy o vzhledu a tvaru přístroje. Avšak i přes to, jak notebook na uživatele po prvním seznámení zapůsobí, si velmi brzo získá zpět svou patřičnou pozornost a to především díky velmi preciznímu a robustnímu provedení. Šasi tohoto přístroje je velmi pevná a na omak chladná, což ve výsledku budí dojem, jako by byla z kovu či nějaké slitiny. To sice pravda není, ale i tak se jedná o velice pevný plast, který není prakticky možné jen tak poškrábat v brašně či běžným provozem (u nižších tříd se často stává, že již po půl ročním provozu vypadá notebook zašle a poničeně).


Jak jsem se již zmínil, tak celkový design je velmi chladný. Veškeré linie jsou ale čisté a působí uhlazeně. Výhodou jsou také zakulacené rohy, které zabraňují poškrábání o hranu. Pokud je přístroj zavřený, tak vidíme pouze jeho šedou barvu a černou linku dokola - právě v místě černé barvy se notebook otevírá, po otevření je zas vše černé a pouze hrana podél klávesnice a TFT je stříbrná.


Pohodlí při ovládání notebooku a celková ergonomie je průměrná. Je však třeba pochválit provedení klávesnice, která je i přes velmi malé rozměry celého notebooku dostačující a pro psaní pohodlná. Není ochuzena o žádné klávesy a doplňující funkce jsou standardně požívány přes tlačítko "fn" . Bohužel je škoda, že výrobce nepřidal něco málo na rozměrech touchpadu (jeho úhlopříčka 7cm je malá). Pokud někomu touchpad nebude vyhovovat, může místo něj používat malé více-směrové tlačítko uprostřed klávesnice - stačí s ním velmi lehce pohnout na žádanou stranu a kurzor se pohybuje.

Dále zde ještě nalezneme dvě tlačítka pro ovládání hlasitosti, tlačítko pro celkové vypnutí zvuku a především i tlačítko pro zapnutí či vypnutí přístroje. Je škoda, že vedle těchto tří již zmíněných tlačítek není několik dalších například pro zapnutí e-mailového klienta a nebo pro naprogramování vlastní akce. Takováto funkční tlačítka se v dnešní době nacházejí prakticky na všech noteboocích a uživatele je často s oblibou používají.

Detailní pohled

V této kapitole se detailně podíváme na celý přístroj a to ze všech jeho stran postupně. Nejdříve začnu čelní stranou. Tento pohled nám neodhalí prakticky nic zajímavého, protože se zde nachází pouze tlačítko pro otevření displeje. Uživatel by zde marně hledal například jeden USB port či výstup na sluchátka. Čelní strana je tedy velice čistá, uhlazená a při práci na klíně nijak netlačí nebo neobtěžuje zapojenými periferiemi.


Poněkud zajímavější je pak pohled na levou stranu. Zde je především velmi výrazný otvor pro výstup teplého vzduchu od procesoru. Všimněte si velmi jemného žebrování pasivní části celého chladiče. Dále se na této straně nachází IRDA port, zdířka pro zapojení zámku Kensington a především speciální port pro připojení externí mechaniky (tento port lze využít také jako klasický USB 2.0).


Na pravé straně také nenalezneme nic převratného. Pro mnohé uživatele je zde ale velmi potřebný PCMCIA slot a vedle něj pak výstup pro sluchátka a vstup pro mikrofon. Všimněte si také malé krytky vedle PCMCIA - ta je přichystána pro čtečku paměťových karet (v testovaném modelu bohužel nebyla osazena). Opět je vše provedeno velmi čistě a uhlazeně bez zbytečných výstupků či ostrých hran. Je ale potřeba pochválit výrobce, že na tuto stranu neumístil většinu vstupních a výstupních portů, tak jak se to stává u konkurenčních produktů. Většina uživatelů jsou praváci a tudíž jim jakékoliv zapojené periferie v oblasti myši pouze překáží.


Co se počtu konektorů týče, tak nejvíce jich naleznete na zadní straně celého notebooku. Především se zde nachází konektor RJ45 (síťová karta), RJ11 (modem) a také VGA výstup pro připojení externího monitoru. Nesmím také zapomenout na dva zbývající USB 2.0 porty a zdířku pro zapojení napájecího adaptéru. I zde se nachází malá mřížka pro nasávání chladného vzduchu, který následně koluje celým notebookem.


Velmi zajímavý pohled se uživateli naskytne po otočení notebooku dnem vzhůru. Na spodní straně se totiž kromě klasických přihrádek pro přidávání operační paměti nachází také jeden nestandardní slot. Ten slouží pro spojení notebooku s dokovací stanicí (Media Base), která nám velmi rozšíří možnosti připojení periferií a jiných zařízení - v neposlední řadě obsahuje také DVD-RW optickou mechaniku. Docking-station si rozebereme podrobně v následující kapitole.
Pokud se podíváme na notebook jako na celek a uvážíme jeho celkový vzhled i rozmístění konektorů, pak nezbývá, než jej ohodnotit velmi kvalitní známkou. Především konektory jsou voleny s opravdovou rozvahou a uživatel se nemusí obávat, že mu bude nějaký kablík vadit v místě, kde má myš nebo jiné zařízení.