Diablo 3: 12 let čekání skončilo

Diablo 3 spatřilo světlo světa před zhruba 14 dny a od té doby mnoho klikuchtivých pařanů tráví u počítače každou volnou minutu. Nebudeme polemizovat o tom, zda je to dobře či špatně, ale každopádně zde máme hru, která patří mezi elitní áčkové tituly. Vývoj třetího dílu trval bez mála 6 let a tvůrci přináší mnoho novinek, které by podle jejich slov měli zlepšit herní zážitek. To vše samozřejmě v adekvátním grafickém kabátku.


Ti, kteří čekali grafické orgie, budou zřejmě zklamání, protože hra samotná běží zřejmě na notně upraveném grafickém engine, který byl použit také u StarCraftu II. Je zde ale podpora vícejádrových procesorů a také nějaká ta fyzika. Diablo 3 ale nikdy nemělo být hrou pro úzkou skupinu hráčů s nejlepším dostupným hardwarem, ale bylo s ní kalkulováno jako s titulem pro všechny. Přesto hra nevypadá vůbec špatně a z její grafického kabátku nebude nikomu smutno.
Při hraní jednotlivých aktů budete zřejmě obdivovat práci designérů levelů a pěkné textury objektů. Příběh zde nemá čím překvapit a je příkladně přímočarý a bez jediného překvapivého momentu. To ale v zásadě není vůbec špatně, neboť jen málokdo je u tohoto "click festu" zvědav na nějaká delší vyprávění. Hra bohužel pro svůj chod vyžaduje permanentní připojení k internetu, protože veškeré dosažené výsledky jsou ukládány na server, a to včetně obsahu vašeho inventáře. Tento způsob je ale jedinou možností, jak ze hry vymýtit podvodníky a mít nad obsahem větší kontrolu.

Diablo 3 se nevyhne srovnání s World of Warcraft, ale jedná se v zásadě o zcela jiné hry. Diablo 3 na všechny úrovně obtížnosti nepotřebuje k dosažení zdárného výsledku nikoho dalšího kromě vás jako jediného hráče. Nesoustředíte se zda na hraní v partě nebo raidu, ale jedete sami za sebe a kooperace je zde jen jako přídavek pro zábavu. Stejně tak to platí i pro rozvoj postavy, neboť v Diablu 3 nemáte možnost ovlivňovat vývoj svého avatara, ale pouze si vybrat možnosti předem dané na určitém levelu. Zmizel zde tedy strom dovedností, ale to v zásadě ani nevadí.

Jako úplná novinka je zde Auction House (možnost prodeje předmětů mezi hráči), který známe z World of Warcraft a zde funguje na podobném principu, i když ve výsledku je podstatně omezenější. Blizzard znovu uvedl v život systém barvy předmětů podle jejich vzácnosti, takže zde máme vše od nepotřebného harampádí až po legendární a setového kousky přehledně označeno. To je dobře, neboť předmětů padá ze všech možných stran požehnaně.
Na celé hře je asi nejzásadnější to, že první dvě úrovně obtížnosti (Normal a Nightmare) jsou spíše tutorialem pro další obtížnosti (Hell a Inferno), jež jsou opravdovou výzvou, kterou před vás hra postaví. Bohužel si na tyto obtížnosti nemůžete jen tak přeskočit, ale jste nuceni absolvovat obě předchozí úrovně, kde základní obtížnost je opravdu dětinsky snadná (děti prominou). Velmi dobrou zprávou je, že Diablo 3 si zahrajete i na levnějším nebo starším hardwaru bez toho, abyste byli o něco zásadně ochuzeni.

V našem testu nejdete některé starší grafické karty, které snad dají odpověď na to, jak si povedete s hardwarem starým 4-5 let. Podobně je tomu u procesorů, kde jsem měl možnost vyzkoušet relativně silný procesor Core i7 a naproti tomu low-endové řešení AMD Llano A8-3850 a také levné Pentium G620. Na výsledky se již můžete podívat v samotných kapitolách s výkonnostmi grafy.

Testovací sestava

Testovací systém byl složen z přetaktovaného procesoru Intel Core i7-2600K 3.46@4.5 GHz chlazeného chladičem Scythe Ninja. Jako základ posloužila základní deska Gigabyte s čipsetem P67 s pamětí A-DATA DDR3 1600 MHz 2x 4 GB. Celý systém napájel 1200W zdroj Gigabyte Odin.



Testovací sestava běžela na operačním systému Windows 7 64bit SP1. Jako zobrazovací zařízení posloužil 30“ LCD monitor s maximálním rozlišením 2560x1600 px. Hra nemá vestavěný benchmark, takže je potřeba využít FRAPS pro získání relevantních dat.

Použité ovladače a herní testy

• Catalyst 12.3 WHQL (Radeon HD 3850)
• Catalyst 12.4 WHQL
• GeForce 301.42 WHQL