DirectX 12 Multi-engine: asynchronní shadery v praxi
20.11.2015, Pavel Šantrůček, recenze
Co jsou to asynchronní shadery a k čemu vlastně slouží? Jak zapadají do kontextu DirectX 12? Které grafické karty je podporují, které zase ne a proč? V dnešním článku odpovíme právě na takovéto otázky.
Kapitoly článku:
Vždy, když se na internetu objeví nějaké zprávy o tom, že hardware některého z výrobců nepodporuje něco, co u svých výrobků sliboval, vznikne mnoho diskuzí, které hned začnou tuto tématiku řešit.
Nejinak tomu bylo v případě asynchronních shaderů a grafických karet Nvidia, kdy vývojáři počítačové hry Ashes of the Singularity (Oxide Games) vyslali do světa zprávu, že grafické karty Nvidia tuto funkci DirectX 12 prostě nepodporují, ačkoliv příslušný příznak funkčnosti v jejich ovladači tvrdí pravý opak.
Nutno ale dodat, že tuto informaci vývojáři Oxide nepustili do světa z pouhého plezíru, aby společnost Nvidia nějak záměrně poškodili, ale reagovali tak na původní prohlášení Nvidia, že benchmark z této hry, jehož výsledky byly na internetu některými redakcemi publikovány a nedopadly pro grafické karty Nvidia nijak oslnivě, obsahuje chyby (bug v implementaci MSAA) a neukazuje tu „správnou metriku výkonu DirectX 12“.
Toto prohlášení Oxide strhlo na internetu lavinu diskuzí, kde se problematika kolem asynchronních shaderů začala okamžitě řešit. Většina těchto diskuzí byla ovládnuta fanoušky společností Nvidia nebo AMD a podle toho také úroveň jednotlivých příspěvků vypadala. A jak už to tak bývá, k žádnému jednoznačnému závěru tyto diskuze samozřejmě nedospěly.
Proto jsme se rozhodli, že se v dnešním článku na problematiku kolem asynchronních shaderů podíváme detailněji, a protože se rozhodně nejedná jednoduché téma, pokusíme se vše vysvětlit tak, jak nejjednodušeji to jen půjde.
Dnes to tedy bude hodně o teorii a architektuře grafických čipů, ale abychom nezůstali pouze u suché teorie, nakonec přidáme i nějaká svá vlastní měření. A jakou to má souvislost s DirectX 12 a Multi-engine? Začneme raději pěkně pozvolna.
Nejinak tomu bylo v případě asynchronních shaderů a grafických karet Nvidia, kdy vývojáři počítačové hry Ashes of the Singularity (Oxide Games) vyslali do světa zprávu, že grafické karty Nvidia tuto funkci DirectX 12 prostě nepodporují, ačkoliv příslušný příznak funkčnosti v jejich ovladači tvrdí pravý opak.
Nutno ale dodat, že tuto informaci vývojáři Oxide nepustili do světa z pouhého plezíru, aby společnost Nvidia nějak záměrně poškodili, ale reagovali tak na původní prohlášení Nvidia, že benchmark z této hry, jehož výsledky byly na internetu některými redakcemi publikovány a nedopadly pro grafické karty Nvidia nijak oslnivě, obsahuje chyby (bug v implementaci MSAA) a neukazuje tu „správnou metriku výkonu DirectX 12“.
Toto prohlášení Oxide strhlo na internetu lavinu diskuzí, kde se problematika kolem asynchronních shaderů začala okamžitě řešit. Většina těchto diskuzí byla ovládnuta fanoušky společností Nvidia nebo AMD a podle toho také úroveň jednotlivých příspěvků vypadala. A jak už to tak bývá, k žádnému jednoznačnému závěru tyto diskuze samozřejmě nedospěly.
Proto jsme se rozhodli, že se v dnešním článku na problematiku kolem asynchronních shaderů podíváme detailněji, a protože se rozhodně nejedná jednoduché téma, pokusíme se vše vysvětlit tak, jak nejjednodušeji to jen půjde.
Dnes to tedy bude hodně o teorii a architektuře grafických čipů, ale abychom nezůstali pouze u suché teorie, nakonec přidáme i nějaká svá vlastní měření. A jakou to má souvislost s DirectX 12 a Multi-engine? Začneme raději pěkně pozvolna.
