Drobo FS: BeyondRAID v akci

Manuál hovoří o třech jednoduchých krocích. Prvním z nich je instalace Drobo Dashboard, druhým umístění pevných disků do boxu a třetím zapojení kabelů. To dnes zvládne každý, takže zde nemůžeme očekávat problémy. Aplikace je moderní, takže i uživatelský přívětivá a neustále nabízí možnost zobrazení nápovědy.
Vyhledání Drobo FS v síti probíhá automaticky a uživatel do něj vůbec nezasahuje. Může si ale zvolit, zda chce případně aktualizovat firmware NAS boxu (v našem případě na verzi 1.0.5).
Poté se firmware sám za několik málo minut nainstaluje a my necháme Drobo FS restartovat. Poté se ještě ohlásil samotný Drobo Dashboard, že má k dispozici novější verzi, kterou jsme také samozřejmě nechali nainstalovat.
Osobně jsem pak čekal, že tím možnosti doprovodného software skončí, my si nastavíme leda tak síťové připojení a dále bude vše probíhat klasicky přes webový prohlížeč. Ovšem chyba lávky, tím to naopak začalo.
V dolní liště se pak dozvíme o využití kompletního prostoru na instalovaných pevných discích. Pokud vás zajímá, jakého úložného prostoru dosáhneme jistou kombinací různě velkých pevných disků, můžete využít kalkulačku na stránkách výrobce.

• Available for data: chráněný prostor využitelný pro uložení dat
• Reserved for expansion: nevyužitelná rezervovaná kapacita v případě, že jeden disk je větší než ostatní; zpřístupní se, pokud zapojíme ještě větší disk, nebo jím nahradíme některý z malých
• Used for protection: prostor využitý pro ochranu uložených dat
• Overhead: kapacita využitá systémem pro jeho potřeby

A co to znamená v reálném provozu? V našem případě jsme měli v systému nejdříve tři 160GB pevné disky a v takovém případě nám systém poskytne asi 300 GB prostoru pro data a zbytek využije pro jejich ochranu a své účely, což v podstatě odpovídá poli RAID 5 (dva disky pro data, jeden pro paritu). Když ale do systému zapojíme jeden další disk, ovšem s kapacitou 750 GB, pak ten nám v něm pochopitelně pořádek neudělá, jak ukáže screenshot vespod.
V důsledku je tedy vhodné mít systému vždy aspoň dva disky se shodnou, nebo co nejbližší kapacitou, abychom zbytečně nepřicházeli o prostor pro data. Nejlepší je pak samozřejmě mít všechny disky stejně velké.

Po aktualizacích obslužného software i firmware se však na notebooku Asus B80A se 64bitovým operačním systémem Windows 7 objevil problém s namapováním síťového disku. Příslušnou hlášku vidíte zde vespod.
Dle stránek výrobce se o tomto problému ví, ovšem to nám v našem případě zrovna moc nepomohlo, protože doporučenou verzi Drobo Dashboard 1.7.3 už jsme dávno měli nainstalovanou, restart systému nepomohl a ručně nešel Drobo FS také namapovat, protože jej systém v síti nenalezl, i když s ním přes Dashboard bez problémů komunikoval.

Pak přišel na řadu notebook HP EliteBook 8740w s OS Windows 7 Professional 64bit, kde už jsme mohli hned po instalaci aplikace Dashboard namapovat všechny dostupné síťové disky.
Operační systém však udával, že je na síťovém disku téměř 16 TB volného místa, ale v té době mělo Drobo FS v sobě disky s kapacitou 1,23 TB, která navíc zdaleka nebyla celá k dispozici. Důvodem bylo, že Drobo udává systému velikost, jež je nastavena v prvotní inicializaci systému, kterou lze znovu provést po resetování do továrního nastavení.

Je to daň za to, že lze navyšovat kapacitu prostou výměnou jednoho disku za druhý (funkce Thin Provisioning). Pokud by byl zobrazován aktuální stav kapacity, mohly by některé operační systémy protestovat proti rozšíření, případně by se s ním nevyrovnaly vůbec a bylo by nutné systém znovu přeformátovat se všemi důsledky.