Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

EIZO S2110W - širokoúhlých 14-bitů

11.5.2006, Pavel Kovač, recenze
EIZO S2110W - širokoúhlých 14-bitů
Poslední LCD monitor EIZO na našich stránkách bylo levné M1900 s technologíí TN. Dnešní model je však zcela jiná kategorie, technologie S-PVA spolu s 14-bit zpracováním barev předurčuje tento monitor pro profesionální použití. Navíc se obléknul do moderního širokoúhlého kabátu. Pojďme se na něj podívat blíže.

Pozorovací úhly






Základní pohled na testovací obrazec (Pro zvětšení klikněte)


Pohled pod úhlem 45° (Pro zvětšení klikněte)

Podíváme-li se na testovací obrazec pod úhlem 45°, zjistíme, že nedojde k prakticky žádné změně jak v podání barev, tak snížení jasu či kontrastu. Je to předzvěst opravdu dobrých pozorovacích úhlů.


Pohled ze strany (Pro zvětšení klikněte)

Při pohledu z levé strany se již dost projevuje pokles kontrastu a jasu. Barevné podání pod tímto úhlem je však na S-PVA velmi dobré. Téměř se blíží S-IPS panelům.



Pohled pod úhlem 45° zespoda (Pro zvětšení klikněte)

I pohled zespodu není pro monitor žádný problém. Kontrast, jas i barvy drží.


Pohled na testovací obrazec zespoda (Pro zvětšení klikněte)


Barevné podání



A je to tu. Hlavním lákadlem monitorů EIZO jsou barvy. Díky opravdu preciznímu 14-bit zpracování barev dostává obraz zcela jiný rozměr. "Hloubka" obrazu je naprosto neskutečná a stydět by se mohl leckterý CRT monitor. Pomocí nastavení "6 colors" si můžete přizpůsobit obraz opravdu k jakémukoli účelu. Není problém si tedy seřídit barvy podle tiskárny (resp. spíše ploteru). Díky tomu nebudete nemile překvapení tím, že výsledná fotka vypadá jinak než na monitoru. Gama korekce od 1,4 do 3,0 s krokem 0,2 poskytne absolutní kontrolu na obrazem.


Bílo-černý přechod (ilustrační foto)

Při prvním pohledu na bílo-černý přechod "spadnete ze židle". Bílá barva je totiž opravdu bílá a černá opravdu černá. Porovnám-li toto s papírově podobným panelem (kontrast 1000:1, PVA) Dell 2405FPw, tak se Dell radeji schová do kouta a nevystrčí ani růžek. Zpět ale k bílo-černému přechodu. S proužkováním se můžete rovnou rozloučit. Při nastavení barev na sRGB nedojde ani k častému zežloutnutí a bílá je stále bílou.

Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (1,2MB), malý výřez (0,21MB).


Duhový přechod (ilustrační foto)

Duhový přechod již "pouze" potvrzuje fakta získaná z bílo-černého přechodu. Proužkování zádné. Věrnost barev je ta nejlepší, s kterou jsem se doposud setkal.

Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (2,7MB), malý výřez (0,6MB).


Zobrazení fotografie (ilustrační foto)

Praktický test několika fotografií dokázal, že nejde jen o reklamní trik s 14-bit zpracováním barev. Všechny fotografie vykazovaly jen ty nejlepší vlastnosti. Žlutá květina byla jako živá a doslova vystupovala z obrazu. Stejně tomu bylo i u třešní. Obraz je skutečně o třídu lepší než většina mainstreamových LCD monitorů. Kvalitou podání barev se rovná těm nejlepším CRT monitorům a ten kdo nevěří, ať běží do nejbližšího obchodu se na tento monitor podívat.

Nezmenšená fotografie je k dispozici zde (4,5MB).


Zobrazení šedé na černé a šedé na bílé



Rozlišení bíle barvy je naprosto perfektní a dosahuje hodnoty 254/255. Černá je na tom o něco hůře, ale stále je to v normě. Při režimu "Picture" je rozlišení 2/0. Pokud zapnete režim "Text", tak se rozlišení zlepší na 1/0. Každý z režimů používá totiž jiný kontrast. Picture 1000:1 a Text 400:1, režim text se tedy hodí především pro kancelářské použití a na práci v noci. Nutno podotknout, že ten, kdo si koupí takovýto monitor, tak asi nebude používat přednastavené režimy (i když i ty patří k opravdu dobrým) a nastaví si monitor dle vlastních potřeb pomocí režimu "Custom".


Podsvícení



V kapitole zabývající se elektronikou monitoru jsem zvěstoval, že monitor díky šesti trubicím bude mít nejspíš kvalitní podsvícení. Inu není nic jednoduššího, než si tento teoretický poznatek ověřit pomocí sondy.





Z obou grafů je jasné, že podsvícení je opravdu na vysoké úrovni. Je sice pravda, že v pravé části obrazu je podsvícení mírně méně intenzivnější, ale nejnižší naměřená hodnota je 78% a to jen ve dvou místech. V levém horním okraji je o procento lepší (79%). Podsvícení od 97% do 100% zabírá plochu 34%. Od 95% do 100% pak 51,5%. Z praktických testů však vím, že pozorovatelné rozdíly jsou až od hodnoty 80%. Pokud tedy bereme případ, že je podsvícení homogenní v hodnotě 80% až 100%, tak plocha kterou zabírá toto podsvícení je 95%. To je opravdu výtečné.