EIZO S2433W: čtyřiadvacítka bez kompromisů

EIZO se pyšní gamutem 92% Adobe RGB. Dle testů to vychází lehce hůře, jelikož bylo dosaženo "jen" 89% Adobe RGB. To je ovšem stále velmi dobrá hodnota. Pokud se podíváme na barevný gamut v grafické podobě, tak to dopadne následovně:

Ještě se podíváme podrobněji na modrou barvu. Ta na grafu 1931 je méně zřetelná. Naopak zelená je výraznější. Gamut CIE 1931 je grafiky stále více používanější, a to hlavně z tiskařských důvodů. Pro monitory se občas hodí CIE 1976, který je pro lidské oko přesnější, jelikož více odpovídá barevné citlivosti lidského oka a je uniformní. Zde je vidět nedosažení Adobe RGB v modrých odstínech. Obvykle to však nebývá až takový problém. Navíc pokud pracujeme s CMYK barevným prostorem, tak tento gamut nevadí už skoro vůbec.

Jediný nesoulad je tedy v modré barvě, ostatní téměř odpovídají Adobe RGB.

V režimu Custom a ve výchozím nastavení dosáhl monitor velmi pěkných výsledků. Průměrná dE(2000)=0,72 je pro většinu uživatelů naprosto dostačující.

V režimu Picture se barevná odchylka dE(2000) vyhoupne až k 1,33. To je sice prakticky dvojnásobek oproti režimu Custom, ale stále jde o dobrý výsledek. Rozhodně je ale lepší nechat monitor ve výchozím nastavení.

Profil EyeCare je velmi podobný režimu Custom. Drobné odchylky tu oproti Custom jsou, ale není to nic zásadního. Ve výsledku je odchylka prakticky stejná.

V režimu Movie se už dostáváme do lehce horších hodnot např. v červené, modré a fialové barvě. Osobně jsem tento režim použil hlavně u starších filmů nebo např. u filmů, které jsou zkomprimované v dávných dobách DivX3. Zde se trochu saturace navíc hodilo. U HD filmů jej ale nedoporučuji, lepší je využít režim Custom.

V režimu Text se celý obraz lehce posune do teplejších barev (bílý bod 5300K) a sníží se jas. Bohužel se lehce posunou i barvy a průměrná odchylka dE(2000)=1,88. Při čtení textu vám jistě větší barevná odchylka nevadí. Je však otázkou, zda má tento režim vůbec smysl, když je tu režim EyeCare, který umožňuje snížit jas a tím i pohodlné čtení textu. Asi tento režim přetrvává ze zvyku.

U monitoru, který má barvy již z továrního nastavení lepší než leckterý monitor po kalibraci, je kalibrace výrazně náročnější. První kalibrace pomocí 120 vzorků dopadla špatně. Barvy se po měření zkrátka zhoršily. Obvyklá kalibrace probíhá pomocí 478 barevných vzorků. Pokud jsem použil standardní patern, tak se barvy zlepšily jen nepatrně. Vyzkoušel jsem tedy patern vytvořený speciálně pro tento monitor. Sledoval jsem, s kterými barvami má monitor největší problém, a ty jsem poté dodal do standardního paternu. Také jsem přidal vždy několik barev kolem konkrétní problémové barvy. Zkrátka se už musí hodně experimentovat. Poté jsem dosáhl barevné odchylky 0,48. Jistě bych dosáhl ještě lepších výsledků, pokud bych experimentoval s barvami dál. Na to však není v rámci testů prostor.

Jak vidíte, monitor si hodně polepšil v šedé barvě. Ta je jednou z nejdůležitějších, protože pokud se odchyluje od neutrální, dochází k viditelnému posunu celého obrazu. Oko si zkrátka "zvykne" na nějakou teplotu bílého bodu a pokud je šedá jinak barevná, tak to dost mate. Zde však není žádný problém.

Tentokrát vám profil k dispozici nedám. Profil u takovéhoto monitoru si zkrátka musíte vytvořit zcela na míru. Pokud byste aplikovali náš profil, tak s největší pravděpodobností monitoru akorát ublížíte. Pokud nemáte kolorimetrickou sondu, tak raději monitor nijak nenastavujte.

Barvy jsou tedy u tohoto monitoru zpracované na jedničku. Barevná odchylka v továrním nastavení dE(2000)=0,72 je perfektní. Obvykle ani rozdíl před a po kalibraci nepoznáte. Jediný problém je tedy v gamutu u modré barvy. Ten ale tiskařům nebude až tolik vadit, protože CMYK obvykle tolik do modré vůbec nezasahuje.