Elegán do vaší kanceláře - SONY SDM-E96D

Pozorovací úhly

Pro začátek připomenu několik základních faktů ohledně pozorovacích úhlů. Předně je dobré si uvědomit, že dnes jsou udávány pozorovací úhly při kontrastu 5:1 (dříve to bylo při 10:1 a proto se prakticky skokem zvětšily úhly z 170 na 178 apod.). Poté je zde problém v tom, že kontrast klidně během zvětšování úhlů klesne pod 5:1, ale poté se opět o něco zvýší (typické pro TN při pohledu zespodu), výrobce však udává největší dosažený úhel při kontrastu 5:1. Dále se pak nezohledňuje barevná degradace, tzn. teoreticky i kdyby měl TN panel pozorovací úhly udané 178° v obou směrech, tak jeho barvy by se měnily daleko více než u S-PVA nebo dokonce (A)S-IPS technologie. Zkrátka nelze srovnávat pozorovací úhly jednotlivých technologií, bylo by to jako sčítat hrušky s jabkama.



Pohled pod úhlem 45° je perfektní, barvy se prakticky nemění a obraz pouze lehce žloutne. Pohled pod tímto úhlem není pro TN již delší dobu žádný problém. Je také dobré, že výrobce vsadil na klasickou matnou obrazovku, která neodráží okolní prostředí.


Problém je však při pohledu pod větším úhlem. Barvy jsou již znatelně zažloutlé a hlavně jas i kontrast klesá, což je typické pro TN panely. Nic extra se zde neudálo a tak nečekejte žádné zázraky od udávaných úhlu 160°.



Při pohledu pod úhlem 45° zespod se projevuje tak, jak je u TN zvykem. Barvy postupně přecházejí do inverze a přechody jsou ty tam.



Při tomto pohledu je již kontrast opravdu malý, barvy jsou navíc téměř všechny v inverzi, a tak je problém rozeznat i jednoduché tvary v obrazu.

Barevné podání

U předchozího monitoru SONY byl bílo-černý přechod zobrazen s problémy, proužkováním a dobře viditelným ditheringem. U tohoto modelu však SONY nepoužil tak drastické barevné úpravy a díky tomu je bílo-černý přechod daleko lepší a bez výrazného proužkování. Dithering je však stále stejný tzn. bez FRC s neurčitým vzorkem, protože ve vertikálním směru je vzorek nepravidelný což je opravdu divné. Toto bývá zvykem u analogového signálu, ale u digitálního je to zvláštní. Díky menším barevným korekcím je rozsah barev o něco lepší než u většiny TN panelů. Pokud si však uzpůsobíte barvy dle vlastních potřeb, bude barevný přechod a gammut lehce degradován.


Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (4,5MB), malý výřez (0,7MB).

U duhového přechodu opět k proužkování nedochází, je to pěkné sledovat, jak dokáže i obyčejná technologie TN vyčarovat obstojné výsledky. Opět je zde však dobře vidět, že čip zpracovává obraz pouze 6-bitově, a tím dochází k výraznému snížení počtu barev při ruční regulaci barev. Dejte si také pozor na to aby jste nejdříve používali regulaci jasu pomocí podsvícení a až v těch nejnutnějších případech regulaci softwarovou. Barvy jako takové jsou však zobrazeny obstojně, jsou sice lehce přepálené, ale i tak je to nadprůměrný výsledek.



Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (3,9MB), malý výřez (0,6MB).

V praktickém testu se potvrdily teoretické poznatky z předchozích dvou obrazců. Žluté okvětní lístky jsou sice lehce slité a špatně se od sebe rozeznávají, ale většina barev je zobrazena dobře. Dokonce i černá místa jsou podána dobře.


Nezmenšená fotografie je k dispozici zde (3,2MB).

Zobrazení šedé na černé a šedé na bílé

Čísla 253/255 a 1/0 mluví za vše. Právě hodnota 253/255 je vlastně teoreticky nejlepší pokud je použit dithering.

Podsvícení

Podsvícení je hned na první pohled celkem nerovnoměrné, hlavním problémem je výraznější podsvícení na úhlopříčkách. Ve výsledku při měření sondou je však podsvícení celkem obstojné a dosahuje 61,9%. Při práci v operačním systému si problému s podsvícením v úhlopříčkách nevšimnete, ale v noci při sledování širokoúhlých filmů (v horní a dolní části obrazu jsou černé pruhy), je tento nedostatek dobře patrný. Trošku to tedy kazí jinak dobrý dojem z filmů (hlavně díky barvám).


Je zde také 2D pohled pro lepší orientaci.