Emulátor 8mi bitového Atárka i pro Pocket PC? Tak ten musíte mít... !

Příběh emulátoru je velmi prostý: autor na svém stroji iPAQ H3660 (pozor, s nainstalovaným Familiar Linuxem pro handheldy) potřeboval emulátor Atari - no a když žádný nebyl, tak se rozhodl, že si jej prostě sám naprogramuje.

Jak sám píše, emulátor má zatím čtyři hlavní problémy:

1. Emulátor produkuje pouze 8mi bitový zvuk (vzhledem k platformě vcelku pochopitelné)
2. Rozlišení emulátoru 384x240 skoro sedí pro displej naležato, ale chybí klávesnice, něco taky zaberou menu
3. Mizerná emulace joysticku
4. Rychlost

Při známé mravenčí píli a trpělivé povaze českého člověka je jistě jen otázkou času, kdy dosáhne emulátor aspoň úplného hráčského použití (které jistě zajímá většinu lidí nejvíc).

Pokud jste Atari v životě neviděli: abyste získali byť jen jakousi představu, jak zde vypadá taková průměrná hra, úplnou namátkou jsem vybral hru “Rebound”. Je to jakási podezřelá futuristická variace na tenis - obzvlášť si všimněte inteligentního výrazu některých postav v obecenstvu…

Neříkám, že jsou na Atari k mání jen ty nejlepší počítačové tituly na světě, ale programů (a her, co si budem povídat…) pro Atari je několik desítek tisíc.

Sám odpovídající stroj a distribuci Linuxu nevlastním, takže nedokážu zcela závazně posoudit, nakolik jdou nebo nejdou jednotlivé hry spustit, ale možnost tu evidentně je.

Atari mělo oproti dalším 8mi bitovým počítačům výhodu především ve dvou věcech: jednak skvělý zvuk díky čtyřem tónovým generátorům (žádné šumáky) a především díky možnosti najednou na obrazovce zobrazit 256 barev, což bylo pro 8mibity něco nevídaného. Vždyť u PC to podporoval až standard VGA (teď myslím co do množství barev, ne rozlišení).

Podívejte se na další obrázek, je ze hry “Gauntlet”, kde úvodní obrazovka obsahuje známý ataristický fenomén - ubíhající duhu. Na obrázku to samozřejmě není vidět, ale pokud si to sami omrknete, jistě mi dáte za pravdu, že je to velmi efektní.

Pokud si říkáte: "Na co oprašovat takové staré vykopávky ?" - musím oponovat, protože do dnešních dob přežívají zbytky šílenců dělajících se starodávným Atárkem nemožné věci. O propojování na všemožné konektory a zařízení, cpaní fungujících gigových harddisků dovnitř (!), síťování s PC nebo rozšíření paměti na 1024kB ani nemluvím, ale takové věci jako Linux nebo web server pod Atari, to už je opravdu lahůdka.

Přímo na stránkách autora naleznete několik obrázků, a to jak sejmuté obrazovky, tak pohled na celý stroj se spuštěným emulátorem v reálu. Nenechte se zmást nekvalitou fotek, fotit TFT displej je práce pro vrahy.

Ale zpět k obrázkům: všimněte si, že emulátor se pružně přizpůsobuje velikosti okna, resp. je možné jej spustit v libovolné velikosti. Byla by ovšem škoda nevyužít celkového maximálního rozlišení, kterého Atari (800 XL, XE i 130XE) dosahovalo, a to 320x192 bodů ve dvou barvách (skoro VGA), hrubší barevné módy samozřejmě dokáží zobrazit více barev. Spouštění v pozici otočené o 90° navíc svým tvarem připomíná obrazovku, což je jaksi přirozenější a bude to asi tím nej-nej pohledem pro většinu uživatelů.

Nevím jak Vás, ale zmínka o českém uživateli, ktrerý bastlí (bez urážky, naopak, hluboce autora obdivuji) z fandovství emulátor oblíbeného 8mi bitu mě opravdu nadchla. Málokdo si dnes uvědomuje, že např. studovat strukturu procesorů, návrhy a logiku obvodů je velmi vhodné začít právě na těchto mašinkách a ne na P4. Taktéž začít psát ve strojovém kódu, který má jen něco málo přes 50 instrukcí je značně jednodušší na pochopení, než skočit rovnýma nohama do několika set instrukcí dnes již historického procesoru 386.

Poslední verze programu má kolem 300kB unpacked a já jen doufám, že autor vytrvá ve vývoji tohoto projektu až do vítězného konce.

Jako bonbónek na závěr tu pro Vás máme pár linků na nějaké ty zajímavé stránky o Atari:

1. Samotnou stránku tohoto projektu, download a veškeré info o emulátoru naleznete anglicky na homepage autora zde.

2. Vyhledávací engine programů (utilit, programovacích jazyků, obrázků, pakovačů, her, editorů, časopisů a nepřeberné množství dalších věcí) pro Atari, který má pod svým virtuálním palcem přes 25 000 titulů je tady.

3. Ze zajímavé stránky jednoho aktivního domácího uživatele se doklikáte na další weby ostatních fandů, ataristický časopis „Flop“ (nyní u čísla 45), na nejlepší emulátor pro PC, archívy s hudbou z legendárních her atd. atd. Takže kudy tudy? Tudy tam !

P.Č. (Jak říkáme my zkušení latiníci „Post Článkum“): zkusím z autora vydyndat rozhovor, takže otázky, které Vás zajímají, klidně připište dolů…