Enermax CS-718: především prostor
29.6.2006, Jan Vítek, recenze
Po předešlé recenzi skříně GMC, jež se předvedla jednoduchým návrhem, tu máme pravý opak v podobě Enermaxu CS-718. Rozměry jde spíše o bigtower, ale zajímavé je na ní vnitřní uspořádání společně s několika chytrými prvky, jaké u jiných skříní jen tak nevidíme.
Kapitoly článku:
- Enermax CS-718: především prostor
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Dle stránek Enermaxu jde o relativně nenáročnou serverovou skříň (podpora EEB, CEB), speciálně uzpůsobenou i k chlazení dvouprocesorových systémů. Enermax má v nabídce právě pouze CS-718, ale v různých barevných obměnách (červené, stříbrné, modré, černé) a i s různými bočnicemi. V ostatních aspektech jsou všechny skříně naprosto shodné. Enermax CS-718 přišel v černé verzi zabalený do krabice, která kopíruje jeho velikost a je tedy patřičně mohutná.
K ochraně jsou využity klasické polystyrenové bloky a igelit. Po rozbalení na nás vykoukne těžká skříň s na pohled masivním zpracováním a také nápadně vetší výškou než hloubkou.
Naše verze má jednolité bočnice, na nichž je jediná nerovnost v podobě vypoulení zadních hran, aby se mohly pohodlněji vytahovat.
Z obou stran jsou také vidět boční části předního panelu. Ten je totiž hliníkový, jak je ostatně v poslední době u alespoň trošku lepších skříní zvykem.
Pravý bok se od levého liší pouze zámkem předního panelu, umístěným přesně veprostřed celkové výšky skříně. U tak vysokého modelu samozřejmě nesmí chybět vyklápěcí stabilizační nohy, bez kterých by se skříň mohla na měkkém povrchu snadno převrhnout.
Nyní se již ale dostáváme k nepoměrně zajímavějšímu pohledu na zadní část skříně. Ta již leccos prozrazuje o vnitřním uspořádáním á la BTX. Vidíme zde tedy zcela nahoře umístěnou pozici pro napájecí zdroj, pod ní zcela prázdné místo, ke kterému se ještě vyjádřím, a v dolní polovině to již je pozice pro 120mm ventilátor, co tvoří dominantu.
Tato pozice má celkem dobře zpracovaný rošt, jenž by neměl vzduchu klást příliš velký odpor, i když má samozřejmě do kulaté drátěné mřížky stále daleko. Nad touto pozicí je také podobně zpracovaná perforace pro vzduch unikající ze skříně podél rozšiřujících karet. Pro ty, kteří by si nevěděli rady s otevřením skříně, tu Enermax umístil vše vysvětlující samolepku s jednoduchým náčrtem. Bočnice se zamykají s pomocí plastových jezdců. Ty pro jejich uvolnění musíme přecvaknout směrem k sobě a opačným postupem je opět zajistíme. Již teď je tedy jasné, že Enermax CS-718 se bude řadit po boku skříní jako Lian Li PC-V1100 a podobných.
Zbývá se ještě podívat na přední část. Ta je zpracována podobně jako u APlusCase X-Blade (nebo také Casetek CK-1022-5, která je v podstatě to samé). Vidíme zde tedy především jemně perforovaný přední panel, z obou stran ohraničený vertikálními sloupky. Ovšem narozdíl od X-Blade tento panel funguje jako dvířka. Jenomže tato dvířka jsou poněkud bez funkce, protože ke všem ovládacím prvkům a 5,25“/3,5“ externím zařízením se můžete pohodlně dostat i bez otevření.
Ovládací prvky jsou v převážné většině umístěny na horní hraně předního panelu, kde jsou také při umístění skříně na zem, což se předpokládá, velmi dobře přístupné. Mezi tyto prvky patří jednak I/O porty v podobě čtveřice USB 2.0, jednoho IEEE1394 Firewire, výstupu na sluchátka a vstupu na mikrofon. Zcela na hraně poté máme po dvou diodách (Power, HDD), dvou tlačítcích (Power, Reset) a přítomen je rovněž nestandardní displej s informacemi o otáčkách ventilátoru a teplotě z interního čidla.
V dolní části předního panelu dominuje veliké hliníkové kolečko se stříbrným rámem. S jeho pomocí se ovládají otáčky právě těch ventilátorů, jejichž otáčky můžeme sledovat na horním displeji. Toto kolečko by ale mohlo být zpracováno lépe, tedy zvláště jeho uchycení, které není příliš pevné. Zcela dole je zde také velmi vkusné, broušené logo firmy Enermax.
Panel můžeme otevřít poté, co jej z boku odemkneme (klíče jsou přilepeny v šáčku uvnitř) a překonáme sílu úzkých magnetů, které je téměř po celé délce zajišťují. Tato operace je v podstatě ekvivalentem odejmutí celého předního panelu, abychom se dostali až na kostru skříně. Otevře se nám pohled na vylomitelné záslepky, z nichž je již horní 3,5“ odstraněna. Oněmi dvěma piktogramy výrobce nejspíš myslel to, abychom záslepky nevylamovali pouze prsty, ale použili k tomu šroubovák, jejž zasuneme do otvoru a záslepku prostě vypáčíme.
Dole se můžeme pokochat další pozicí pro 120mm ventilátor, ale také další pro 80mm verze. Ta již ale zůstává neosazena, takže zde si musíte obstarat ventilátor vlastní. Ovšem sám jsem pro takovou věc neviděl rozumný důvod, dokud jsem si neuvědomil, že použitím tunelu se chlazení grafických karet dosti komplikuje. O tom ale až na druhé stránce.
Uchycení předního kolečka ovládajícího otáčky ventilátorů
K ochraně jsou využity klasické polystyrenové bloky a igelit. Po rozbalení na nás vykoukne těžká skříň s na pohled masivním zpracováním a také nápadně vetší výškou než hloubkou.
Model | CS-718 |
Rozměry | 480*200*560 (h*š*d) |
Materiál | SECC 0,8mm |
Pozice | 4x 5,25" 2x 3,5" externí 6x 3,5" interní |
Kompatibilita | ATX, mATX, eATX |
I/O porty | 4x USB 2.0, 1x IEEE1394, mikrofon, sluchátka |
Chlazení | 2x 120mm, 1x 80mm (volitelný) |
Sloty | 7x |
Naše verze má jednolité bočnice, na nichž je jediná nerovnost v podobě vypoulení zadních hran, aby se mohly pohodlněji vytahovat.
Z obou stran jsou také vidět boční části předního panelu. Ten je totiž hliníkový, jak je ostatně v poslední době u alespoň trošku lepších skříní zvykem.
Pravý bok se od levého liší pouze zámkem předního panelu, umístěným přesně veprostřed celkové výšky skříně. U tak vysokého modelu samozřejmě nesmí chybět vyklápěcí stabilizační nohy, bez kterých by se skříň mohla na měkkém povrchu snadno převrhnout.
Nyní se již ale dostáváme k nepoměrně zajímavějšímu pohledu na zadní část skříně. Ta již leccos prozrazuje o vnitřním uspořádáním á la BTX. Vidíme zde tedy zcela nahoře umístěnou pozici pro napájecí zdroj, pod ní zcela prázdné místo, ke kterému se ještě vyjádřím, a v dolní polovině to již je pozice pro 120mm ventilátor, co tvoří dominantu.
Tato pozice má celkem dobře zpracovaný rošt, jenž by neměl vzduchu klást příliš velký odpor, i když má samozřejmě do kulaté drátěné mřížky stále daleko. Nad touto pozicí je také podobně zpracovaná perforace pro vzduch unikající ze skříně podél rozšiřujících karet. Pro ty, kteří by si nevěděli rady s otevřením skříně, tu Enermax umístil vše vysvětlující samolepku s jednoduchým náčrtem. Bočnice se zamykají s pomocí plastových jezdců. Ty pro jejich uvolnění musíme přecvaknout směrem k sobě a opačným postupem je opět zajistíme. Již teď je tedy jasné, že Enermax CS-718 se bude řadit po boku skříní jako Lian Li PC-V1100 a podobných.
Zbývá se ještě podívat na přední část. Ta je zpracována podobně jako u APlusCase X-Blade (nebo také Casetek CK-1022-5, která je v podstatě to samé). Vidíme zde tedy především jemně perforovaný přední panel, z obou stran ohraničený vertikálními sloupky. Ovšem narozdíl od X-Blade tento panel funguje jako dvířka. Jenomže tato dvířka jsou poněkud bez funkce, protože ke všem ovládacím prvkům a 5,25“/3,5“ externím zařízením se můžete pohodlně dostat i bez otevření.
Ovládací prvky jsou v převážné většině umístěny na horní hraně předního panelu, kde jsou také při umístění skříně na zem, což se předpokládá, velmi dobře přístupné. Mezi tyto prvky patří jednak I/O porty v podobě čtveřice USB 2.0, jednoho IEEE1394 Firewire, výstupu na sluchátka a vstupu na mikrofon. Zcela na hraně poté máme po dvou diodách (Power, HDD), dvou tlačítcích (Power, Reset) a přítomen je rovněž nestandardní displej s informacemi o otáčkách ventilátoru a teplotě z interního čidla.
V dolní části předního panelu dominuje veliké hliníkové kolečko se stříbrným rámem. S jeho pomocí se ovládají otáčky právě těch ventilátorů, jejichž otáčky můžeme sledovat na horním displeji. Toto kolečko by ale mohlo být zpracováno lépe, tedy zvláště jeho uchycení, které není příliš pevné. Zcela dole je zde také velmi vkusné, broušené logo firmy Enermax.
Panel můžeme otevřít poté, co jej z boku odemkneme (klíče jsou přilepeny v šáčku uvnitř) a překonáme sílu úzkých magnetů, které je téměř po celé délce zajišťují. Tato operace je v podstatě ekvivalentem odejmutí celého předního panelu, abychom se dostali až na kostru skříně. Otevře se nám pohled na vylomitelné záslepky, z nichž je již horní 3,5“ odstraněna. Oněmi dvěma piktogramy výrobce nejspíš myslel to, abychom záslepky nevylamovali pouze prsty, ale použili k tomu šroubovák, jejž zasuneme do otvoru a záslepku prostě vypáčíme.
Dole se můžeme pokochat další pozicí pro 120mm ventilátor, ale také další pro 80mm verze. Ta již ale zůstává neosazena, takže zde si musíte obstarat ventilátor vlastní. Ovšem sám jsem pro takovou věc neviděl rozumný důvod, dokud jsem si neuvědomil, že použitím tunelu se chlazení grafických karet dosti komplikuje. O tom ale až na druhé stránce.
Uchycení předního kolečka ovládajícího otáčky ventilátorů