Enermax CS-718: především prostor
29.6.2006, Jan Vítek, recenze
Po předešlé recenzi skříně GMC, jež se předvedla jednoduchým návrhem, tu máme pravý opak v podobě Enermaxu CS-718. Rozměry jde spíše o bigtower, ale zajímavé je na ní vnitřní uspořádání společně s několika chytrými prvky, jaké u jiných skříní jen tak nevidíme.
Kapitoly článku:
- Enermax CS-718: především prostor
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Instalace proběhla naprosto bez problémů, což se ostatně dalo čekat. Pro základní desku jsou tu už od výroby přítomny distanční sloupky – celkem šest – v otvorech pro desky typu ATX. Opět si zde musím postěžovat, že výrobce nenapadlo vyrobit více otvorů v trayi, jimiž bychom mohli efektivně táhnout napájecí kabely k základní desce. Přes přítomné dva ani dlouhý ATX konektor od našeho zdroje neměl šanci ke svému protějšku dosáhnout a dal se tak využít v podstatě pouze pro kabely vedoucí ze spodního modulu pro napájení ventilátorů.
Testovací sestava:
Napájecí zdroj se instaluje ze zadního panelu skříně. Z toho musíme nejdříve odšroubovat štítek, který jej bude přidržovat a našroubovat jej na zadní stranu zdroje. Poté se zdroj zasune, samozřejmě kabely napřed a přitom se musí dávat dobrý pozor, aby bezpečně vklouzl mezi trojici gumových špuntů. Při této operaci mě potěšilo, že pro kabely je tu připraven dostatek místa – jak k uschování přebytečných a nevyužitých, tak k jejich vedení ke konektorům. Jedinou vadou na kráse je opět fakt, že kabely musí jít přes prostor, kudy vane vzduch od 80mm ventilátoru. Tam si musíme dát opravdu pozor, aby příliš nevadily.
Poslední záležitostí je instalace pevných disků. Tam jsem se logicky tvrdošíjně snažil disk instalovat tak, aby jeho konektory směřovaly směrem ke mně a ne na druhou stranu. Poté jsem si ale přivzal na pomoc manuál, kde bylo vysvětleno, že opačně je to správně a je tedy před zasunutím disku do šachty nutné ho nejdříve připojit. Na první pohled se toto řešení zdá nelogické, ale pokud se nad tím zamyslíme, najdeme zde další vylepšení vedení kabelů. Ty totiž nemusí křižovat skříní a plést se do cesty kartám, ale mohou bezpečně vést podle levé stěny, kde nebudou vadit.
Zkusil jsem také využít specialitky této skříně – větrného tunelu – ale pokud se sami podíváte na pozici socketu, zjistíte, že jeho použití nebylo možné. Tentokrát za to tedy nemohl ani tak chladič, protože ten nahoře v podstatě kopíruje oblast vyhrazenou rámečkem, ale spíše sama poloha socketu. Tunel se tedy bude hodit výhradně pro základní desky se socketem umístěným zcela u horní strany základní desky.
Co se provozu týče, zde se musím zmínit především o displeji. Nutno podotknout, že celkově zde opět hraje skříň modrou barvou. Modré jsou diody, modré je podsvícení displeje a modře svítí i ventilátory. Displej se ovládá dvěma tlačítky. Spodním si můžete přepínat, jak se má zobrazovat teplota z čidla – buď v °C, nebo v °F. Horním si pak pro každou jednotku nastavujete, při jaké teplotě se má spustit alarm v podobě pronikavého pípání. Dolní velké kolečko pak slouží k nastavování otáček ventilátorů v rozmezí od 950 po 1400RPM. Je tu tedy zahrnut tichý provoz i výkon. Displej pak zobrazuje otáčky asi po čtyřvteřinovém zpoždění.
Teplotní testy jsem se rozhodl provést při třech konfiguracích: zaprvé s oběma ventilátory na nejvyšší otáčky 1400RPM společně se Sharkoonem (2000RPM), dále maximální otáčky 120mm ventilátorů bez Sharkoonu a nakonec ventilátory na nejnižších 950RPM opět se Sharkoonem. Okolní teploty se pohybovaly na hranici 25°C a programy využité při testování zahrnovaly Prime95, 3DMark03 (opakovaný Nature test) a h2benchw.
První test na plné otáčky a s využitím služeb Sharkoonu přinesl teploty srovnatelné s těmi nejlepšími skříněmi, jako APlusCase X-Blade a je jen škoda, že jsem nemohl vyzkoušet i provoz s tunelem, kde by se zvláště při použití s chladičem typu tower mohlo dosáhnout ještě lepších výsledků. Zde se také nenechala zahanbit ani grafická karta, když ukázala stejnou, nebo velmi podobnou hodnotu, jako u klasických miditowerů se dvěma ventilátory vzadu. Však uvidíme, jak se na ní podepíše absence Sharkoonu.
Nejdříve se ovšem zaměříme na to, jak se změní teploty po zredukování otáček hlavních 120mm ventilátorů z 1400 na 950RPM. Celkem nijak. Teploty se v průměru u procesoru a čipové sady zvýšily maximálně o 1°C, což rozhodně není důvod pro takové navýšení hluku. Na druhou stranu je to ale jistě i dobrá zpráva, že skříň si tak při relativní tichosti uchovává své chladicí schopnosti. Co se týče grafické karty, té již bylo nějaké nastavování otáček ventilátorů hluboko pod ní zcela ukradené.
Nakonec se ještě podíváme, jak se změní teploty po odebrání Sharkoonu a opětovném nastavení hlavních ventilátorů na plný výkon. Zde bych čekal především rozdíly v teplotě grafické karty, ale z 80mm ventilátoru viditelně benefituje také čipová sada, na níž se jeho absence podepsala dvěma stupni a na grafické kartě třemi.
Testovací sestava:
- Základní deska: DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
- Procesor: Athlon 64 FX55@2.6GHz
- Chladič a ventilátor: Thermalright XP90C + Papst 3412 N/2GLE (92mm, 1600RPM)
- Přídavný ventilátor: Sharkoon Silent Eagle 2000
- Operační paměť: V-Data 256MB DDR400
- Grafická karta: Club3D GF6600
- Pevný disk: Western Digital 80GB (WD800JB)
- Zdroj: Coolermaster RS-450-ACLY – 450W
Napájecí zdroj se instaluje ze zadního panelu skříně. Z toho musíme nejdříve odšroubovat štítek, který jej bude přidržovat a našroubovat jej na zadní stranu zdroje. Poté se zdroj zasune, samozřejmě kabely napřed a přitom se musí dávat dobrý pozor, aby bezpečně vklouzl mezi trojici gumových špuntů. Při této operaci mě potěšilo, že pro kabely je tu připraven dostatek místa – jak k uschování přebytečných a nevyužitých, tak k jejich vedení ke konektorům. Jedinou vadou na kráse je opět fakt, že kabely musí jít přes prostor, kudy vane vzduch od 80mm ventilátoru. Tam si musíme dát opravdu pozor, aby příliš nevadily.
Poslední záležitostí je instalace pevných disků. Tam jsem se logicky tvrdošíjně snažil disk instalovat tak, aby jeho konektory směřovaly směrem ke mně a ne na druhou stranu. Poté jsem si ale přivzal na pomoc manuál, kde bylo vysvětleno, že opačně je to správně a je tedy před zasunutím disku do šachty nutné ho nejdříve připojit. Na první pohled se toto řešení zdá nelogické, ale pokud se nad tím zamyslíme, najdeme zde další vylepšení vedení kabelů. Ty totiž nemusí křižovat skříní a plést se do cesty kartám, ale mohou bezpečně vést podle levé stěny, kde nebudou vadit.
Zkusil jsem také využít specialitky této skříně – větrného tunelu – ale pokud se sami podíváte na pozici socketu, zjistíte, že jeho použití nebylo možné. Tentokrát za to tedy nemohl ani tak chladič, protože ten nahoře v podstatě kopíruje oblast vyhrazenou rámečkem, ale spíše sama poloha socketu. Tunel se tedy bude hodit výhradně pro základní desky se socketem umístěným zcela u horní strany základní desky.
Co se provozu týče, zde se musím zmínit především o displeji. Nutno podotknout, že celkově zde opět hraje skříň modrou barvou. Modré jsou diody, modré je podsvícení displeje a modře svítí i ventilátory. Displej se ovládá dvěma tlačítky. Spodním si můžete přepínat, jak se má zobrazovat teplota z čidla – buď v °C, nebo v °F. Horním si pak pro každou jednotku nastavujete, při jaké teplotě se má spustit alarm v podobě pronikavého pípání. Dolní velké kolečko pak slouží k nastavování otáček ventilátorů v rozmezí od 950 po 1400RPM. Je tu tedy zahrnut tichý provoz i výkon. Displej pak zobrazuje otáčky asi po čtyřvteřinovém zpoždění.
Teplotní testy jsem se rozhodl provést při třech konfiguracích: zaprvé s oběma ventilátory na nejvyšší otáčky 1400RPM společně se Sharkoonem (2000RPM), dále maximální otáčky 120mm ventilátorů bez Sharkoonu a nakonec ventilátory na nejnižších 950RPM opět se Sharkoonem. Okolní teploty se pohybovaly na hranici 25°C a programy využité při testování zahrnovaly Prime95, 3DMark03 (opakovaný Nature test) a h2benchw.
2x 120mm@1400RPM + 80mm@2000RPM | ||
CPU | 32°C | 54°C |
Chipset | 34°C | 45°C |
GPU | 55°C | 78°C |
HDD | N/A | 36°C |
První test na plné otáčky a s využitím služeb Sharkoonu přinesl teploty srovnatelné s těmi nejlepšími skříněmi, jako APlusCase X-Blade a je jen škoda, že jsem nemohl vyzkoušet i provoz s tunelem, kde by se zvláště při použití s chladičem typu tower mohlo dosáhnout ještě lepších výsledků. Zde se také nenechala zahanbit ani grafická karta, když ukázala stejnou, nebo velmi podobnou hodnotu, jako u klasických miditowerů se dvěma ventilátory vzadu. Však uvidíme, jak se na ní podepíše absence Sharkoonu.
2x 120mm@950RPM + 80mm@2000RPM | ||
CPU | 33°C | 55°C |
Chipset | 35°C | 45°C |
GPU | 55°C | 78°C |
HDD | N/A | 36°C |
Nejdříve se ovšem zaměříme na to, jak se změní teploty po zredukování otáček hlavních 120mm ventilátorů z 1400 na 950RPM. Celkem nijak. Teploty se v průměru u procesoru a čipové sady zvýšily maximálně o 1°C, což rozhodně není důvod pro takové navýšení hluku. Na druhou stranu je to ale jistě i dobrá zpráva, že skříň si tak při relativní tichosti uchovává své chladicí schopnosti. Co se týče grafické karty, té již bylo nějaké nastavování otáček ventilátorů hluboko pod ní zcela ukradené.
2x 120mm@1400RPM | ||
CPU | 33°C | 55°C |
Chipset | 34°C | 47°C |
GPU | 56,5°C | 81°C |
HDD | N/A | 37°C |
Nakonec se ještě podíváme, jak se změní teploty po odebrání Sharkoonu a opětovném nastavení hlavních ventilátorů na plný výkon. Zde bych čekal především rozdíly v teplotě grafické karty, ale z 80mm ventilátoru viditelně benefituje také čipová sada, na níž se jeho absence podepsala dvěma stupni a na grafické kartě třemi.
