Enermax ECA3052 Chakra: eSATA na dosah
3.1.2007, Jan Vítek, recenze
Dnes se mrkneme na novinku od Enermaxu. Jde o klasický middletower, jenž se chlubí dvěma specialitkami, z nichž ta první je dle výrobce světovým unikátem. Enermax se specializuje na výrobu kvalitních zdrojů, tak uvidíme, zda se to odrazí i v této skříni.
Kapitoly článku:
- Enermax ECA3052 Chakra: eSATA na dosah
- Pohled dovnitř skříně
- Instalace a teplotní testy
- Závěrečné hodnocení
Ano, opět zde máme další klon z řady skříní Gigabyte Triton/Poseidon, Cooler Master Centurion 534/Ammo 533 a kdo ví jakých dalších. Tyto skříně, ač mají navenek odlišný design a v rámci možností i rozložení prvků, jsou všechny uvnitř nachlup stejné, takže mi promiňte, jestli se budu opakovat.
- klikněte pro zvětšení -
Opět tedy vidíme o 90° pootočený koš pro pevné disky a opět jsou zde stejné plastové mechanismy pro zamykání mechanik a zasouvání pevných disků. Avšak zde si také můžete všimnout, že v horních dvou pozicích tyto mechanismy chybí. Důvod je prostý – jak jste si mohli všimnout na předchozí stránce, Enermax použil skryté pozice pro optické mechaniky a ty kvůli tomu musí být v šachtě umístěny o něco dále. Avšak plastové zámky mohou pracovat pouze tehdy, když se mechaniky zasunou akorát tak, aby byly ve stejné rovině s předním panelem. Zde tedy musíte využít klasické šroubky, což jen dokazuje, že všichni tito výrobci staví na výchozí šasi a zbytek podle toho dodatečně upravují. Osobně mi tento způsob nepřipadá jako nejvhodnější, ale co se dá v dnešní době ostrých loktů také očekávat.
Dalším příkladem může být střední koš pro externí 3,5“ zařízení. Enermax se z nich rozhodl využít pouze jedno a logicky bychom předpokládali, že do druhého půjde tedy bez problémů umístit pevný disk. Jenomže pro to samozřejmě nebyla tato šachta prvotně určena, a tak je instalace pevného disku do ní nesnadná. Avšak s trochou umu jde vše, takže nakonec na tuto pozici disk nacpat můžete. Nedá se však říci, že bych byl z této hybridní pozice nějak nadšen, když jde v podstatě o nouzovku.
Zadní pozice pro 120mm ventilátor tedy u tohoto modelu zůstala holá a je na uživateli, jestli chce či nechce ji obsadit vlastním ventilátorem. Zde mě napadlo využití bočního 250mm ventilátoru jako vyfukujícího, přičemž by se mohla zadní pozice obsadit dalším ventilátorem, jenž by vzduch tlačil dovnitř. S takovýmto chladicím kombem by jistě nebyl problém uchladit i výkonnější sestavu opatřenou pasivními chladiči, ale také neříkám, že to bude ten nejlepší způsob chlazení. Pozice pevného zdroje se také od výše jmenovaných modelů neliší. Tvoří ji pouze montážní otvory na zadním panelu a ohnutá packa, na kterou poskytl materiál tray základní desky.
O vnitřku se již nebudu dále zbytečně rozepisovat a jeho představení zakončím kabeláží. V prvé řadě to jsou napájecí konektory ventilátorů. Výrobcům asi ušlo, že dnešní moderní desky se ježí napájecími konektory pro skříňové ventilátory a opět nám nabídli pouze Peripheral Power konektory, k nimž je nutné zcela zbytečně vést další větve ze zdroje, nebo je krkolomně zapojovat jako průchozí konektory k různým zařízením. Možná bych to ještě pochopil u bočního ventilátoru, kde nám takový konektor dovoluje bočnici od skříně více oddálit, což se může hodit, ale u předního ventilátoru (potažmo zadního) toto chápat odmítám.
Co se týče dalších kabelů, máme zde obvyklou sortu vedoucí od předních ovládacích prvků a LED, dále klasický devítipinový USB 2.0 konektor k zapojení do základní desky a také audio konektor, z nějž byly pro lepší kompatibilitu dodatečně vyvedeny jednotlivé piny – samozřejmě každý je popsaný.
Nakonec nesmí chybět ani propojovací datový SATA kabel.
- klikněte pro zvětšení -
Opět tedy vidíme o 90° pootočený koš pro pevné disky a opět jsou zde stejné plastové mechanismy pro zamykání mechanik a zasouvání pevných disků. Avšak zde si také můžete všimnout, že v horních dvou pozicích tyto mechanismy chybí. Důvod je prostý – jak jste si mohli všimnout na předchozí stránce, Enermax použil skryté pozice pro optické mechaniky a ty kvůli tomu musí být v šachtě umístěny o něco dále. Avšak plastové zámky mohou pracovat pouze tehdy, když se mechaniky zasunou akorát tak, aby byly ve stejné rovině s předním panelem. Zde tedy musíte využít klasické šroubky, což jen dokazuje, že všichni tito výrobci staví na výchozí šasi a zbytek podle toho dodatečně upravují. Osobně mi tento způsob nepřipadá jako nejvhodnější, ale co se dá v dnešní době ostrých loktů také očekávat.
Dalším příkladem může být střední koš pro externí 3,5“ zařízení. Enermax se z nich rozhodl využít pouze jedno a logicky bychom předpokládali, že do druhého půjde tedy bez problémů umístit pevný disk. Jenomže pro to samozřejmě nebyla tato šachta prvotně určena, a tak je instalace pevného disku do ní nesnadná. Avšak s trochou umu jde vše, takže nakonec na tuto pozici disk nacpat můžete. Nedá se však říci, že bych byl z této hybridní pozice nějak nadšen, když jde v podstatě o nouzovku.
Zadní pozice pro 120mm ventilátor tedy u tohoto modelu zůstala holá a je na uživateli, jestli chce či nechce ji obsadit vlastním ventilátorem. Zde mě napadlo využití bočního 250mm ventilátoru jako vyfukujícího, přičemž by se mohla zadní pozice obsadit dalším ventilátorem, jenž by vzduch tlačil dovnitř. S takovýmto chladicím kombem by jistě nebyl problém uchladit i výkonnější sestavu opatřenou pasivními chladiči, ale také neříkám, že to bude ten nejlepší způsob chlazení. Pozice pevného zdroje se také od výše jmenovaných modelů neliší. Tvoří ji pouze montážní otvory na zadním panelu a ohnutá packa, na kterou poskytl materiál tray základní desky.
O vnitřku se již nebudu dále zbytečně rozepisovat a jeho představení zakončím kabeláží. V prvé řadě to jsou napájecí konektory ventilátorů. Výrobcům asi ušlo, že dnešní moderní desky se ježí napájecími konektory pro skříňové ventilátory a opět nám nabídli pouze Peripheral Power konektory, k nimž je nutné zcela zbytečně vést další větve ze zdroje, nebo je krkolomně zapojovat jako průchozí konektory k různým zařízením. Možná bych to ještě pochopil u bočního ventilátoru, kde nám takový konektor dovoluje bočnici od skříně více oddálit, což se může hodit, ale u předního ventilátoru (potažmo zadního) toto chápat odmítám.
Co se týče dalších kabelů, máme zde obvyklou sortu vedoucí od předních ovládacích prvků a LED, dále klasický devítipinový USB 2.0 konektor k zapojení do základní desky a také audio konektor, z nějž byly pro lepší kompatibilitu dodatečně vyvedeny jednotlivé piny – samozřejmě každý je popsaný.
Nakonec nesmí chybět ani propojovací datový SATA kabel.
